Jakub Chodil, jch strana 2 z 2

Soud poslal do vazby čtyři obviněné v kauze motolské nemocnice, mezi nimi je i bývalý ředitel nemocnice Miloslav Ludvík a šéf České unie sportu Miroslav Jansta. Evropská pověřená žalobkyně navrhla vazbu celkem pro pět osob ze sedmnácti stíhaných. O pátém obviněném by měl soud rozhodovat ve čtvrtek.

Povinné základní vojenské službě v Česku po téměř 140 letech odzvonilo před dvěma desetiletími. Ve světle ruských výhrůžek a imperiálních snah či personálních problémů české armády je však nyní otázka, zda neměla povinná vojna zůstat, opět relevantní. V jiných zemích Evropy ji často obnovují.

Den po amerických prezidentských volbách, ve kterých zvítězil kontroverzní republikán Donald Trump, znamenal pro sociální síť X, dříve Twitter, Trumpova velkého spojence Elona Muska největší odchod uživatelů od roku 2022, kdy Musk Twitter převzal. K „exodu“ se přidaly i některé významné osobnosti či značky, jako je autor horrorových bestsellerů Stephen King, britský deník The Guardian nebo rakouské aerolinky Austrian Airlines. Jako důvod pro odchod uživatelé nejčastěji uvádějí nárůst falešných účtů a toxické prostředí, které za Muska na síti vznikly.

Rusko chce po technologickém gigantu Google rekordní pokutu za blokování jeho propagandistických kanálů. Podle rozhodnutí soudců má zaplatit dvacet kvintiliard dolarů, částku, která mnohonásobně převyšuje odhadovanou hodnotu světového hrubého domácího produktu sto trilionů dolarů. Číslo dvacet kvintiliard by v rozepsané podobě mělo 33 nul.

Běloruští političtí vězni, které diktátor Alexandr Lukašenko někdy využívá jako páky proti západním zemím třeba s cílem rozvolnit sankce, čelí dlouhodobě útlaku. Po dlouhé době se například objevily zprávy o vrcholné představitelce běloruské opozice Maryji Kalesnikavové, která je režimem prý v cele mučena „každým představitelným způsobem“. Situace disidentů se nezlepšila ani po nedávné velké výměně vězňů mezi Západem a Moskvou, kdy na seznamu propuštěných Bělorusové zcela chyběli.

Nové vrtulníky, tanky, protiletecká obrana a další. Polsko bezprecedentně navyšuje vybavenost a početní stav své armády s cílem stát se největší pozemní silou v Evropě. Zlomek nově nabyté síly, jejíž růst uspíšily ruské imperialistické ambice v sousední Ukrajině, se předvedl ve čtvrtek ve Varšavě na vojenské přehlídce u příležitosti Dne polské armády.

Letní vedra vybízejí k tomu, aby se člověk zchladil v rybníce nebo přehradě, bohužel ale také znamenají zvýšené riziko výskytu různých choroboplodných zárodků ve vodě, které mohou prázdniny ošklivě zkomplikovat. Nejčastěji hrozí střevní potíže nebo zánětlivá onemocnění uší a očí. Nezpůsobují je ale jen dobře známé sinice. Na první pohled člověk některé patogenní organismy pozná jen těžko, proto se vyplatí vždy sledovat aktuální informace hygieniků.

Největší město Indonésie, Jakarta, ztratí podle plánu v polovině srpna svůj titul hlavního města tohoto ostrovního státu. Jeho roli má nově zaujmout Nusantara, město budované v džungli u východního pobřeží ostrova Borneo, jehož výstavba bude stát asi 32 miliard dolarů a které má být dvakrát větší než americký New York. Důvodem pro tak významnou změnu je fakt, že se kvůli zvedající se hladině oceánů Jakarta ocitne z větší části do několika desetiletí pod vodou. Projekt Nusantary ale provázejí komplikace a zdržení.

Češi už dvacet let mohou využívat benefitů, které jim plynou ze členství v Evropské unii. Mnohé z nich jim umožňují snazší cestování a poznávání ostatních členských států či příležitosti v podnikání. Hlavně ve světle rusko-ukrajinské války ale roste i význam společné obrany a bezpečnosti.

Aktivní zálohy ozbrojených sil, které v pátek slaví dvacáté výročí svého vzniku, se hlavně od začátku ruské agrese na Ukrajině v únoru 2022 těší zvýšenému zájmu Čechů. Přesto v nich stále chybí lidé. Armáda podle slov náčelníka svého generálního štábu Karla Řehky nutně potřebuje více lidí i v řadách profesionálních vojáků.

Česká republika vstoupila do Severoatlantické aliance (NATO) přesně před 25 lety, 12. března 1999. Důležitost členství vyniká v posledních letech zvlášť s ohledem na obnovené imperialistické snahy Kremlu, v jehož sféře vlivu se české území spolu s mnoha dalšími zeměmi střední a východní Evropy nacházelo. NATO v reakci na ohrožení bezpečnostního řádu ve světě nevídaně posiluje a rozšiřuje svůj vliv.

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.

Zatímco dříve po boku holubů nebo vrabců zobali drobní zelenožlutí papoušci drobky hlavně v teplejších zemích typu Španělska, v posledních letech se stále častěji objevují i v severnějších oblastech, třeba Paříži nebo Londýně. Dle ornitologů je nejspíš jen otázkou času, než se papoušci mniší nebo alexandři malí pevněji usídlí i v tuzemských ulicích. Jde přitom o invazní druh, který omezuje původní ptactvo či škodí farmářům.

Sebevědomí agresorů po celém světě stouplo v důsledku neschopnosti světového společenství rychle a účinně pomoci Ukrajině zastavit ruskou agresi, a to silně zvyšuje nejistotu ve světové ekonomice, je přesvědčená ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová, která byla hostem Interview ČT24.

Vpád teroristů Hamásu do Izraele a následné útoky jemenských hútíů na komerční plavidla v Rudém moři stočily pozornost světa k jednomu z velkých problémů Blízkého východu: agresivním islamistickým milicím, jejichž existenci umožňuje a zastřešuje regionální mocnost Írán. Jeho cílem je posílit svůj vliv v oblasti a „ideálně“ v ní zničit prozápadní síly v čele s USA a Izraelem. V posledních měsících aktivita těchto milic narůstá. I když se Teherán vyhýbá přímému přiznání odpovědnosti a pravděpodobně nestojí o otevřenou válku, podle expertů můžou jeho snahy právě k ní nakonec vést.

V mnoha zemích Evropy se naskýtají v poslední době podobné pohledy na nespokojené farmáře jedoucí v kolonách traktorů do velkých měst, kde protestují proti podmínkám v zemědělství. Takto se ve čtvrtek shromáždili u Evropského parlamentu v Bruselu, ale přidávají vrásky na čele i představitelům ve Francii, Portugalsku, Polsku, Rumunsku nebo Lotyšsku. Stížnosti farmářů přitom znějí velmi podobně: náklady a daně, extrémní počasí, levný dovoz nebo byrokracie. Francouzský prezident Emmanuel Macron jim dal ve čtvrtek za pravdu: evropský zemědělský sektor podle něj potřebuje hluboce změnit svá pravidla. Tématu se budou věnovat i páteční Události, komentáře s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL), europoslancem Martinem Hlaváčkem (ANO) a agrárním analytikem Petrem Havlem.

Předtím, než si Američané v listopadu zvolí prezidenta, si jednotlivé strany vyberou kandidáty v procesu známém jako primární volby neboli primárky. Nemá se za to, že by přední kandidát demokratů a současný prezident USA Joe Biden narazil ve straně na vážného vyzyvatele. U opozičních republikánů bude situace o něco složitější. I přes značné kontroverze a komplikace však zůstává favoritem bývalý prezident Donald Trump.

Ukrajinským silám se podle jejich tvrzení podařilo v uplynulých několika dnech sestřelit hned pět ruských vojenských letadel, z toho tři stroje Su-34 během jediného dne. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat úspěch Ukrajinců odůvodnil tím, že Rusové příliš riskovali a přiblížili se s letouny příliš blízko ukrajinským pozicím. Server Euromaidanpress ale upozorňuje na to, že za ruskými ztrátami může být dodávka dlouho očekávaných stíhaček F-16.

Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Prezidenti a premiéři zemí EU také podpořili udělení kandidátského statusu Gruzii. Otevření přístupových rozhovorů se zemí, která se brání ozbrojené ruské agresi, přitom ještě ráno odmítal maďarský premiér Viktor Orbán. Ten podle médií odešel při rozhodování o Ukrajině z jednacího sálu.