V Antarktidě bylo letos průměrně o čtyři stupně Celsia tepleji než loni. Průměrná teplota na nejjižnějším kontinentu letos stoupla na minus tři stupně Celsia, řekl na konferenci k pátečnímu Mezinárodnímu dni Antarktidy vedoucí Českého antarktického výzkumného programu z Masarykovy univerzity Daniel Nývlt. Kvůli zvyšujícím se teplotám hrozí odledňování Antarktidy. Klimatická změna také podle něj způsobila, že se mezi významně ohrožené druhy přidal tučňák císařský.
„Ta největší změna se udála v posledních dvou letech, kdy došlo k nebývalému nárůstu teplot vzduchu, ale mělo to i odraz v podobě ústupu místních ledovců a jejich ztenčování a změny permafrostu,“ přiblížil Nývlt.
Dodal, že při odledňování dochází k výraznému vysychání místních půd, a dokonce dochází k odumírání mechových stanovišť, které dlouhodobě velmi dobře vegetovaly. „S tou klimatickou změnou ale najednou nemají dostatek vláhy,“ poznamenal.
„V současné době jsou největšími hrozbami životního prostředí na Antarktidě rozmach turismu, nezákonný rybolov a očekávaný tlak na využívání přírodních zdrojů,“ vyjmenovává Zdeněk Venera, který je zástupcem Česka ve Výboru pro ochranu životního prostředí, poradním orgánu Konsultativního shromáždění Antarktické smlouvy. Antarktidu v posledním roce navštívilo zhruba 106 tisíc registrovaných turistů. K rázným opatřením ale podle Venery okolní země nepřistoupily kvůli obavám o ztrátu zisku z turismu.
Investice do polárního výzkumu
Vědecké týmy Masarykovy univerzity na Antarktidě zkoumají odezvu tamních geosystémů a ekosystémů na změny přírodního prostředí, mapují antarktické prostředí od geologie až po živé organismy a popisují nové druhy. „Pokud chceme vědět, jaké dopady bude mít probíhající klimatická změna na přírodní prostředí, tak musíme vědět, jak Antarktida vypadá v současnosti a jak se nám do budoucna bude měnit,“ podotkl Nývlt.
Podle náměstka ministra životního prostředí Jiřího Lehejčka je investice do polárního výzkumu pro Česko stejně výhodná jako investice do kosmického výzkumu. „Investice do těchto výzkumů se společnosti několikanásobně vrátí v technologiích a ve znalosti klimatické změny, krize biodiverzity i znečištění,“ řekl.
Antarktida je kontinent, který je rozlohou větší než Evropa. Nemá stálé osídlení. Přes zimu v Antarktidě pobývá zhruba tisíc, v létě kolem pěti tisíc výzkumníků. V letech 2005 a 2006 byla na ostrově Jamese Rosse na popud českého geografa a polárníka Pavla Proška postavena Česká vědecká stanice Johanna Gregora Mendela. Česko má v Antarktidě na ostrově Nelson v Jižních Shetlandech ještě jednu menší stanici s názvem CzECO Nelson. Ta by měla ve spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně dostat novou podobu. Ve výzkumu na Antarktidě je zapojeno devětadvacet zemí, Česko je jednou z nich.
