Invazní druhy budou hledat umělé inteligence, likvidovat je budou roboti

Do likvidace invazních druhů, které ročně způsobují vysoké škody zemědělcům a vytlačují z přírody původní druhy, se zapojí drony, roboti a umělá inteligence. Projekt, jehož vznik iniciovala ochranářská společnost Česká krajina spravující přírodní rezervaci v bývalém vojenském prostoru v Milovicích na Nymbursku, mají společně vyvíjet některé české univerzity, výzkumné ústavy a startupy.

S odstraňováním invazních druhů nyní pomáhají zejména dobrovolníci. V milovické rezervaci nejčastěji likvidují lupinu mnoholistou, celík kanadský, nepůvodní javor jasanolistý nebo trnovník akát. Nový systém by měl invazní rostliny hubit s pomocí moderních technologií, testovat se to bude i v milovické rezervaci.

„Přírodně cenná území budou nejdříve monitorovat ze vzduchu drony vybavené technologií rozpoznávání invazních druhů rostlin. V tom se budou postupně zdokonalovat na základě strojového učení. Dron pak vyšle signál pozemnímu robotu, který dojede na místo výskytu invazních rostlin a zlikviduje je,“ uvedli ochranáři.

K určování druhů by měly přispět například zkušenosti brněnského startupu FlowerChecker. „Do společného projektu plánujeme přispět zkušenostmi s určováním druhů rostlin pomocí technologie hlubokého strojového učení. Technologie, kterou pod značkou Plant.id už integrovaly stovky mobilních aplikací z celého světa, tak bude využita pro zpracování fotek z dronů,“ popsal šéf startupu Ondřej Veselý. Na vývoj technologie podala společnost žádost o grant z programu Prostředí pro život Technologické agentury ČR.

Nový systém bude mít přínos i pro zemědělce. „Projekt navazuje na dlouhodobý vývoj autonomních a robotických systémů na Technologické fakultě České zemědělské univerzity Praha. Podporuje dlouhodobý trend automatizace procesů v zemědělské výrobě, který sílí i v souvislosti s úbytkem pracovních sil v zemědělství, neustálým nárůstem potřeby produkce dostupných potravin a rovněž nutností přizpůsobení globálním klimatickým změnám,“ uvedl Petr Novák z Technologické fakulty České zemědělské univerzity, kde vyvíjí robotické platformy a systémy pro využití v zemědělství, lesnictví a dalších oborech.

Zkušenosti z první etapy projektu plánují experti využívat v budoucnu při vývoji navazujících technologií. „Do dalších etap projektu se budeme snažit zapojit další experty a instituce, aby se podařilo vyvinout co nejlevnější a uživatelsky nejjednodušší řešení pro likvidaci invazních druhů,“ doplnil ředitel ochranářské společnosti Dalibor Dostál.

Podle letošní zprávy OSN způsobují invazní druhy ročně škody kolem 9,4 bilionu korun a měly vliv na vyhynutí 60 procent rostlin a živočichů. Výše škod se podle vědců od roku 1970 každé desetiletí čtyřikrát zvětšuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřel uznávaný fyzikální chemik Pavel Jungwirth

Zemřel mezinárodně uznávaný fyzikální chemik a popularizátor vědy Pavel Jungwirth, bylo mu 60 let. Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd, kde působil, uvedl, že tragicky zahynul ve čtvrtek 23. července. Upřímnou soustrast pozůstalým vyjádřila jeho alma mater Univerzita Karlova, na Jungwirtha jako na špičkového vědce a skvělého člověka vzpomínali na sociálních sítích také mnozí jeho kolegové, studenti a přátelé.
14:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko-americká posádka po osmi měsících na ISS přistála v Kazachstánu

Po osmi měsících na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dva ruští kosmonauti a jeden americký astronaut bezpečně přistáli v kazašské stepi, informují tiskové agentury. Rusové Sergej Kuď-Sverčkov a Sergej Mikajev spolu s Američanem Chrisem Williamsem hladce přistáli pomocí padáků v lodi Sojuz MS-28 jihovýchodně od kazachstánského města Žezkazgan.
před 8 hhodinami

Šaman od Stonehenge byl ve skutečnosti kovářka. Analýza DNA přepsala známý nález

Mohyla šamana objevená jen šestnáct kilometrů od Stonehenge, patří už dvě stě let k nejslavnějším archeologickým objevům Velké Británie. Nová analýza ale odhalila, že v ní nebyl uložen šaman. A dokonce ani muž.
před 11 hhodinami

Astrofyzici zřejmě rozlouskli záhadu podivných rudých teček z počátku času

Před třemi lety se podařilo Vesmírnému dalekohledu Jamese Webba podívat do tak velké vzdálenosti, že v podstatě pozoroval dobu jen asi 600 milionů let po vzniku vesmíru, tedy relativně krátce po Velkém třesku.
včera v 10:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.