Invazní druhy budou hledat umělé inteligence, likvidovat je budou roboti

Do likvidace invazních druhů, které ročně způsobují vysoké škody zemědělcům a vytlačují z přírody původní druhy, se zapojí drony, roboti a umělá inteligence. Projekt, jehož vznik iniciovala ochranářská společnost Česká krajina spravující přírodní rezervaci v bývalém vojenském prostoru v Milovicích na Nymbursku, mají společně vyvíjet některé české univerzity, výzkumné ústavy a startupy.

S odstraňováním invazních druhů nyní pomáhají zejména dobrovolníci. V milovické rezervaci nejčastěji likvidují lupinu mnoholistou, celík kanadský, nepůvodní javor jasanolistý nebo trnovník akát. Nový systém by měl invazní rostliny hubit s pomocí moderních technologií, testovat se to bude i v milovické rezervaci.

„Přírodně cenná území budou nejdříve monitorovat ze vzduchu drony vybavené technologií rozpoznávání invazních druhů rostlin. V tom se budou postupně zdokonalovat na základě strojového učení. Dron pak vyšle signál pozemnímu robotu, který dojede na místo výskytu invazních rostlin a zlikviduje je,“ uvedli ochranáři.

K určování druhů by měly přispět například zkušenosti brněnského startupu FlowerChecker. „Do společného projektu plánujeme přispět zkušenostmi s určováním druhů rostlin pomocí technologie hlubokého strojového učení. Technologie, kterou pod značkou Plant.id už integrovaly stovky mobilních aplikací z celého světa, tak bude využita pro zpracování fotek z dronů,“ popsal šéf startupu Ondřej Veselý. Na vývoj technologie podala společnost žádost o grant z programu Prostředí pro život Technologické agentury ČR.

Nový systém bude mít přínos i pro zemědělce. „Projekt navazuje na dlouhodobý vývoj autonomních a robotických systémů na Technologické fakultě České zemědělské univerzity Praha. Podporuje dlouhodobý trend automatizace procesů v zemědělské výrobě, který sílí i v souvislosti s úbytkem pracovních sil v zemědělství, neustálým nárůstem potřeby produkce dostupných potravin a rovněž nutností přizpůsobení globálním klimatickým změnám,“ uvedl Petr Novák z Technologické fakulty České zemědělské univerzity, kde vyvíjí robotické platformy a systémy pro využití v zemědělství, lesnictví a dalších oborech.

Zkušenosti z první etapy projektu plánují experti využívat v budoucnu při vývoji navazujících technologií. „Do dalších etap projektu se budeme snažit zapojit další experty a instituce, aby se podařilo vyvinout co nejlevnější a uživatelsky nejjednodušší řešení pro likvidaci invazních druhů,“ doplnil ředitel ochranářské společnosti Dalibor Dostál.

Podle letošní zprávy OSN způsobují invazní druhy ročně škody kolem 9,4 bilionu korun a měly vliv na vyhynutí 60 procent rostlin a živočichů. Výše škod se podle vědců od roku 1970 každé desetiletí čtyřikrát zvětšuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 6 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
včera v 14:04

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...