Šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Bill Nelson odhalil vzorky hornin, které sonda OSIRIS-REx dopravila na Zemi z planetky Bennu vzdálené 1,9 miliardy kilometrů. Jde asi o 250 gramů materiálu, který vzhledem připomíná černé uhlí o velikostech od drobných kamínků až po jemný černý prach. Zkoumat je v příštích měsících a letech budou stovky vědců v 35 institucích po celém světě, další vědecké týmy budou moci o vzorky k vlastnímu výzkumu požádat za půl roku.
„Prvotní analýza ukázala, že jde o vzorky s hojným obsahem vody v podobě hydratovaných jílových minerálů. Ty obsahují uhlík, a to jak organické, tak nerostné molekuly,“ popsal Nelson v Johnsonově vesmírném středisku v americkém Houstonu. Vědci doufají, že materiál z planetky Bennu pomůže zodpovědět některé otázky o původu života i tvorbě Sluneční soustavy.
Stálým domovem vzorků bude (organicky nekontaminovaný) „čistý prostor“ v budově číslo 31 Johnsonova vesmírného centra. Po šesti měsících prvních analýz a třídění NASA vytvoří „katalog“, ze kterého budou moci vědecké týmy po celém světě žádat o vzorky a navrhovat výzkumy, které by provedly. Pokud jejich návrh schválí odborný výbor, za dalších devět měsíců obdrží materiál z planetky Bennu pro potřeby vlastního zkoumání, popsala Nicole Lunningová, hlavní kurátorka projektu OSIRIS-REx.
„Dnešní odhalení se opírá o neuvěřitelnou vědeckou a konstrukční práci, překračuje kapacity jednoho týmu, jedné instituce, jednoho národa,“ zdůraznila Makenzie Lystrupová z Goddardova kosmického střediska. „Bylo vzrušující stát v Utahu na poušti a vidět schránku dopadnout na zem po sedmi letech ve vesmíru, našim týmům se podařilo téměř nemožné. Nejdůležitější část cesty ale začíná teď.“
Dlouhá cesta tam a zase zpět
Sonda OSIRIS-REx odstartovala ze základny na Mysu Canaveral na Floridě v září 2016. K planetce Bennu doputovala v prosinci 2018 a další dva roky obíhala kolem ní, zkoumala ji a hledala vhodné místo k přistání. V říjnu 2020 dosedla na povrch a robotickým ramenem vykopala kolem šesti tun materiálu, načež do své schránky nabrala množství hornin a prachu o objemu asi čajového šálku a hmotnosti 250 gramů, než se vydala na cestu zpět k Zemi.
S modrou planetou se však OSIRIS-REx opět shledala jen z dálky. Schránky se vzorky vypustila při průletu kolem Země ze vzdálenosti zhruba sto tisíc kilometrů a vydala se na další výzkumnou misi k planetce Apophis, která podle propočtů v roce 2029 proletí okolo Země ve vzdálenosti dvaatřiceti tisíc kilometrů.
Schránka se vzorky se střetla se zemskou atmosférou v rychlosti až 43 tisíc kilometrů v hodině. Její tepelný štít ale vydržel enormní teplotu a schránka přistála ve vojenské oblasti v poušti amerického státu Utah.
Jméno planetce Bennu dal v roce 2013 devítiletý vítěz soutěže „Pojmenuj asteroid!“ Michael Puzio ze Severní Karolíny, kterému vesmírné plavidlo OSIRIS-REx připomnělo ilustraci egyptského posvátného mytického ptáka Benu.
