Archeologové objevili v Ostrožské Lhotě kostry staré přibližně sedm tisíc let

Archeologové objevili v Ostrožské Lhotě na Uherskohradišťsku kostry staré přibližně sedm tisíc let. Na lidské pozůstatky narazili stavbaři při pokládce inženýrských sítí pro již postavený rodinný dům. Nález oznámili pracovníkům Slováckého muzea, kteří se na místě v červenci a srpnu věnovali záchrannému archeologickému výzkumu. V tiskové zprávě to novinářům sdělila mluvčí muzea Petra Bubeníková.

Při terénní části výzkumu archeologové odkryli výjimečně dobře zachovalé pohřby lidí z doby středního neolitu uložené v sídlištních objektech. Našli též množství střepů zdobených keramických nádob nebo malou keramickou paži pocházející zřejmě z kultovního předmětu, podle odborníků pravděpodobně sošky ženy původně držící v rukou model nádoby.

Mezi dalšími nálezy byly například zvířecí kosti, říční mušle nebo množství štípaných i broušených kamenných nástrojů. Archeologové zmínili například ostré čepelky, škrabadla nebo fragmenty zrnotěrek, tedy ručních kamenných mlýnků na obilí. Narazili i na zbytky pravěkých objektů.

Bagr podle zástupců muzea poškodil dvě lidské kostry. Archeologové ale objevili i další dvě, které byly neporušené. „Oba pohřbení jedinci byli uloženi ve skrčené poloze na levém boku, hlavou směřující zhruba k východu a obličejem hledícím k jihu. Iluzi těla uloženého ke spánku pak ještě podtrhuje zjištění, že obličeje těchto zemřelých byly úhledně podloženy jejich dlaněmi,“ uvedl archeolog Zdeněk Kuchař.

Mladší doba kamenná

Zatímco u jedné z koster se nenacházely žádné milodary, druhý pohřbený byl podle Kuchaře na cestu na onen svět vybaven válečkem z vypálené hlíny a na jeho hrudi se stále nacházel několikanásobně provrtaný předmět vyrobený z mořské mušle, který mohl sloužit ke spínání oděvu či jako přívěsek.

„Kosterní pozůstatky všech čtyř nalezených jedinců byly v terénu zdokumentovány a po vyzvednutí budou podrobeny antropologické analýze za účelem určení jejich pohlaví, přibližného biologického stáří, případných zhojených i nezhojených zranění a možná i příčiny smrti. Odebrané vzorky pak budou kromě dalších chemických analýz také datovány metodou měření rozpadu radioaktivního izotopu uhlíku 14C,“ doplnil Kuchař.

Stáří všech dokladů lidských aktivit, které archeologové v lokalitě zdokumentovali, lze podle nich zařadit do mladší doby kamenné. Přisuzují je lidu kultury s lineární keramikou, který pobýval v regionu zhruba v rozmezí let 5500 až 5000 před naším letopočtem. Do stejného období zařadili odborníci také všechny pohřbené jedince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 3 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 5 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 6 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
včera v 16:15

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
včera v 12:33

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03
Načítání...