Nová zpráva mezinárodního vědeckého týmu varuje před průnikem ptačí chřipky na nejjižnější světadíl. Tamní podmínky totiž nahrávají tomu, že by na Antarktidě tato nemoc mohla nabrat extrémně smrtící podobu.
Když se před třemi a půl roky dostal mezi lidi virus pojmenovaný později SARS-CoV-2, narazil na imunitně naivní cíl. Lidé bez protilátek mu snadno podléhali, měl proto mnohem vyšší úmrtnost než teď, když už se s ním setkal několikrát téměř každý. A v podobné situaci jsou teď podle nového výzkumu zvířata v Antarktidě.
V posledních třech letech se po většině planety rozšířila nová forma ptačí chřipky. Je vysoce přenosná, pro ptáky smrtící a na člověka se zatím přenáší jen výjimečně. Dva roky zabíjela drůbež i divoce žijící ptactvo v USA, Evropě a Asii – jen ve Spojených státech stála životy více než šedesáti milionů chovných ptáků.
Přibližně před rokem pronikla chřipka H5N1 i do Jižní Ameriky. Jen v Peru a Chile zabila víc než půl milionu mořských ptáků a navíc se dokázala přenést i na lachtany – než se virus prohnal jejich koloniemi, leželo na plážích 25 tisíc jejich mrtvých těl.
Vědci se nyní obávají, že se virus dostane i do Antarktidy, která je spolu s Austrálií jedním ze dvou kontinentů, které dosud nebyly tímto patogenem zasaženy. „Negativní dopad tohoto viru na antarktickou faunu by mohl být obrovský – pravděpodobně horší než na jihoamerickou faunu,“ varuje zpráva.
Antarktida není mrtvá
Antarktida není ani zdaleka tak prázdný kontinent, jak by se mohlo zdát. Na pevnině a okolních ostrovech hnízdí možná až sto milionů ptáků a žije bezpočet mořských savců. Řada z nich se s nepříznivými podmínkami pro život vypořádala evolučně tak, že žije v obrovských koloniích. To jim pomáhá lépe odolávat chladu a větru, ale také je to ideální prostor pro přenos nakažlivých nemocí, jako je právě ptačí chřipka H5N1.
Právě v těchto koloniích, kde žijí zvířata těsně vedle sebe, se totiž viry mohou nejsnadněji přenášet. Suchý a chladný vzduch na Antarktidě je navíc velmi vhodný pro šíření respiračních virů – stejné podmínky panují i u nás v době, kdy vrcholí chřipková sezona.
„Vypadá to jako recept na katastrofu,“ komentoval výsledky zprávy pro New York Times ekolog Ralph Vanstreels, který se na studii podílel. „Mohli bychom se dočkat velmi vysokého počtu mrtvých,“ varoval.
Znepokojivá fakta
Informace o tom, jak se nemoc šířila v Jižní Americe, naznačují, že takový potenciál má. Podle vědců je obtížné spočítat, kolik zvířecích životů si tam vyžádala, protože spousta nakažených se nikdy nenašla a další nebyla testována. Prokázané jsou nicméně stovky tisíc mrtvých mořských ptáků, včetně kormoránů a racků. Podle zprávy zaniklo 36 procent populace pelikánů v Peru a 13 procent tučňáků Humboldtových v Chile.
Také jihoameričtí lachtani umírali po tisících – v Peru a Chile jich ubyla asi desetina celkového počtu. V červnu se virus objevil u jihoamerického lachtana v nejjižnější části Chile, pouhých 1000 kilometrů od Antarktického poloostrova. Antarktida přitom není ani zdaleka tak izolovaným místem, jak to může vypadat. Některé druhy ptáků běžně putují mezi Jižní Amerikou a Antarktidou a živí se na obou místech. Jiní se s příchodem jara na jižní polokouli vydají na cestu do míst rozmnožování v Antarktidě, a mohou tak virus přinést s sebou.
Autoři zprávy jsou skeptičtí v tom, že by se takovému scénáři dalo ještě nějak zabránit – přesto doporučují co největší snahu, aby se to nestalo lidským přičiněním, například v rámci některé z mnoha expedic, které na tento kontinent míří.
