Ptačí chřipka míří na Antarktidu. Může tam ohrozit 100 milionů zvířat

Nová zpráva mezinárodního vědeckého týmu varuje před průnikem ptačí chřipky na nejjižnější světadíl. Tamní podmínky totiž nahrávají tomu, že by na Antarktidě tato nemoc mohla nabrat extrémně smrtící podobu.

Když se před třemi a půl roky dostal mezi lidi virus pojmenovaný později SARS-CoV-2, narazil na imunitně naivní cíl. Lidé bez protilátek mu snadno podléhali, měl proto mnohem vyšší úmrtnost než teď, když už se s ním setkal několikrát téměř každý. A v podobné situaci jsou teď podle nového výzkumu zvířata v Antarktidě.

V posledních třech letech se po většině planety rozšířila nová forma ptačí chřipky. Je vysoce přenosná, pro ptáky smrtící a na člověka se zatím přenáší jen výjimečně. Dva roky zabíjela drůbež i divoce žijící ptactvo v USA, Evropě a Asii – jen ve Spojených státech stála životy více než šedesáti milionů chovných ptáků.

Přibližně před rokem pronikla chřipka H5N1 i do Jižní Ameriky. Jen v Peru a Chile zabila víc než půl milionu mořských ptáků a navíc se dokázala přenést i na lachtany – než se virus prohnal jejich koloniemi, leželo na plážích 25 tisíc jejich mrtvých těl. 

Vědci se nyní obávají, že se virus dostane i do Antarktidy, která je spolu s Austrálií jedním ze dvou kontinentů, které dosud nebyly tímto patogenem zasaženy. „Negativní dopad tohoto viru na antarktickou faunu by mohl být obrovský – pravděpodobně horší než na jihoamerickou faunu,“ varuje zpráva.

Antarktida není mrtvá

Antarktida není ani zdaleka tak prázdný kontinent, jak by se mohlo zdát. Na pevnině a okolních ostrovech hnízdí možná až sto milionů ptáků a žije bezpočet mořských savců. Řada z nich se s nepříznivými podmínkami pro život vypořádala evolučně tak, že žije v obrovských koloniích. To jim pomáhá lépe odolávat chladu a větru, ale také je to ideální prostor pro přenos nakažlivých nemocí, jako je právě ptačí chřipka H5N1.

Právě v těchto koloniích, kde žijí zvířata těsně vedle sebe, se totiž viry mohou nejsnadněji přenášet. Suchý a chladný vzduch na Antarktidě je navíc velmi vhodný pro šíření respiračních virů – stejné podmínky panují i u nás v době, kdy vrcholí chřipková sezona.  

„Vypadá to jako recept na katastrofu,“ komentoval výsledky zprávy pro New York Times ekolog Ralph Vanstreels, který se na studii podílel. „Mohli bychom se dočkat velmi vysokého počtu mrtvých,“ varoval. 

Znepokojivá fakta

Informace o tom, jak se nemoc šířila v Jižní Americe, naznačují, že takový potenciál má. Podle vědců je obtížné spočítat, kolik zvířecích životů si tam vyžádala, protože spousta nakažených se nikdy nenašla a další nebyla testována. Prokázané jsou nicméně stovky tisíc mrtvých mořských ptáků, včetně kormoránů a racků. Podle zprávy zaniklo 36 procent populace pelikánů v Peru a 13 procent tučňáků Humboldtových v Chile.

Také jihoameričtí lachtani umírali po tisících – v Peru a Chile jich ubyla asi desetina celkového počtu. V červnu se virus objevil u jihoamerického lachtana v nejjižnější části Chile, pouhých 1000 kilometrů od Antarktického poloostrova. Antarktida přitom není ani zdaleka tak izolovaným místem, jak to může vypadat. Některé druhy ptáků běžně putují mezi Jižní Amerikou a Antarktidou a živí se na obou místech. Jiní se s příchodem jara na jižní polokouli vydají na cestu do míst rozmnožování v Antarktidě, a mohou tak virus přinést s sebou.

 Autoři zprávy jsou skeptičtí v tom, že by se takovému scénáři dalo ještě nějak zabránit – přesto doporučují co největší snahu, aby se to nestalo lidským přičiněním, například v rámci některé z mnoha expedic, které na tento kontinent míří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
před 11 hhodinami

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
před 13 hhodinami

Klimatické extrémy decimují Afriku

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Africe do roku 2024 zasahují extrémní vlivy počasí a změny klimatu do všech aspektů života na kontinentu. Zejména zhoršují hlad, nejistotu a vysídlování.
před 15 hhodinami

KLDR pytlačí a pašuje ohrožená zvířata, některá už vyhubila

Severokorejská vláda se silně podílí na neudržitelném a nezákonném obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, který zahrnuje i druhy chráněné vlastními zákony. Představuje tak hrozbu pro obnovu biologické rozmanitosti v regionu, uvádí nová studie vědců z Londýna.
před 16 hhodinami

Klimatická změna ohrožuje českou potravinovou bezpečnost, varují experti

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.
před 18 hhodinami

Na Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk

Na Novém Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk. Powelliphanta augusta patří k největším plžům na světě a může se dožít až desítek let.
před 18 hhodinami

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
11. 5. 2025

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
10. 5. 2025
Načítání...