Ve středu vyjde modrý Měsíc, půjde o největší úplněk roku

V noci ze středy na čtvrtek budou moci lidé v Česku pozorovat takzvaný modrý Měsíc. Označení nemá nic společného s barvou Měsíce, jedná se o typ úplňku. Pokud jsou v jednom kalendářním měsíci dva úplňky, označuje se ten druhý právě jako modrý. Zároveň půjde o úhlově největší úplněk v letošním roce.

Měsíc se nejvíce přiblíží Zemi podle astronoma Petra Horálka s Fyzikálního ústavu v Opavě ve středu 30. srpna v 17:52 středoevropského letního času, a to na vzdálenost 357 181 kilometrů. Podle Horálka bude nejzajímavější pozorovat východ Měsíce ve středu okolo 19:30, záleží na místě pozorování.

Jedná se už o druhý srpnový superúplněk, tedy úplněk, při kterém je Měsíc úhlově největší v roce. Ten první nastal v noci z 1. na 2. srpna, tehdy ho ale lidé nemohli pozorovat. V čase úplňku byl podle astronomů Měsíc ještě pod obzorem, zároveň se k Zemi teprve přibližoval. V době, kdy byl Zemi nejblíže, tedy ve vzdálenosti 357 309 kilometrů, se Měsíc nacházel opět pod obzorem, protože tato situace nastala až v 07:53 ráno. Nebylo tedy možné pozorovat Měsíc přesně v úplňku ani ve chvíli maximálního přiblížení, ale celé období mezi tím.

Reálný rozdíl mezi největším a nejmenším úplňkem bývá reálně dost malý, jak ukazuje srovnání z roku 2018:

Největší a nejmenší úplněk
Zdroj: Petr Horálek

Pojem modrý Měsíc neodkazuje na barvu, jak by se dalo očekávat, ale na anglické slovní spojení „once in a blue moon“, což ve volném překladu znamená obdobu našeho „jednou za uherský rok“. Označení upozorňuje na fakt, že nastane druhý úplněk v jednom kalendářním měsíci, což není zcela obvyklé.

Skutečně do modra zabarvený Měsíc se na obloze podle astronomů objevit může, ale nesouvisí to s jeho fází nebo vzdáleností od Země. Do modra se Měsíc zabarví před zraky jeho pozorovatelů jenom v případech, kdy je naše atmosféra nasycena či znečištěna specifickými částicemi o velikosti alespoň jednoho mikronu. Nejčastěji za to může popel, který se do zemského ovzduší dostane při velkém požáru či silné sopečné erupci. Tyto částice rozptylují dlouhovlnnou červenou část spektra viditelného světla a do lidských očí pak doputuje jen ta modrá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na letošní sucho v Evropě má zásadní vliv změna klimatu, tvrdí studie

Nová studie popsala, že změna klimatu zhoršuje sucho v Evropě. Dlouhodobé srážky se v různých částech kontinentu vyvíjí odlišně, ale všude rostoucí teploty urychlují odpařování vody z krajiny, informovali vědci z organizace World Weather Attribution (WWA).
před 55 mminutami

Zlaté ze tří olympiád. Čeští studenti zazářili na prestižních soutěžích

Mladí studenti z tuzemska patří na světových vědeckých soutěžích dlouhodobě mezi špičku. Letos se jim podařilo „ulovit“ rovnou hattrick, když získali zlaté medaile na fyzikální, biologické i chemické olympiádě.
před 1 hhodinou

Slovenští archeologové odkryli římský legionářský tábor. Zaskočilo je množství koster

Vědci z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd (SAV) odkryli římský vojenský tábor z druhé poloviny druhého století, pravděpodobně z období markomanských válek (166 až 180 našeho letopočtu). Polní pochodový tábor objevili vědci v jižní části budoucího průmyslového parku Šurany, zabírá přibližně 7,4 hektaru.
před 2 hhodinami

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.