Vědci z USA podruhé hlásí čistý zisk energie při jaderné fúzi

Americkým vědcům z laserového centra v kalifornském státním vědeckém ústavu Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) se opět podařilo při jaderné fúzi získat více energie, než kolik při experimentu spotřebovali. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího LLNL. Konkrétní čísla se teprve vyhodnocují, experiment byl ale úspěšnější než ten prosincový, kdy se fúzi poprvé podařilo realizovat tak, aby byla energeticky zisková.

Při termonukleární fúzi se při extrémně vysokých teplotách spojují lehké atomy, například vodíku, a to tak, že stvoří jádra těžších prvků, jako je helium. Při tom se uvolňuje obrovské množství energie. Experimenty s fúzí se provádějí v zařízeních zvaných tokamak.

Americké ministerstvo energetiky, které je hlavním sponzorem LLNL, jadernou fúzi označuje za budoucnost čisté energie i pokrok na poli národní obrany.

Vědci už před desetiletími zjistili, že jaderná fúze je zdrojem energie Slunce a dalších hvězd, a týmy po celém světě už roky usilují o replikaci tohoto procesu na Zemi. Průmyslové využití jaderné fúze, které by mohlo být budoucností bezuhlíkové energetiky, je ale i při optimistických odhadech ještě několik desítek let daleko.

ITER

Na jihovýchodě Francie ve vědecko-výzkumném středisku Cadarache by měl být do konce roku 2025 pro první testy spuštěný reaktor ITER. Samotná stavba za mnoho miliard eur začala v roce 2013, projekt nicméně už od roku 2007 financují společně USA, Čína, Evropská unie, Rusko, Indie, Japonsko a Jižní Korea. Plně funkční pro jadernou fúzi by měl tokamak v Cadarache být v roce 2035.

Celý projekt se potýká se spoustou technických problémů, které způsobují neustále odklady termínů – roku 2035 už dnes nevěří téměř nikdo. Podle expertů ale jeho neúspěch paradoxně způsobil významný pokrok: některé země se pokoušejí jít vlastní cestou a urychlily vlastní investice do fúze. Týká se to zejména Japonska a Číny, které by měly mít vlastní podobné reaktory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 32 mminutami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 4 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 8 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 9 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...