Vědci z USA podruhé hlásí čistý zisk energie při jaderné fúzi

Americkým vědcům z laserového centra v kalifornském státním vědeckém ústavu Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) se opět podařilo při jaderné fúzi získat více energie, než kolik při experimentu spotřebovali. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího LLNL. Konkrétní čísla se teprve vyhodnocují, experiment byl ale úspěšnější než ten prosincový, kdy se fúzi poprvé podařilo realizovat tak, aby byla energeticky zisková.

Při termonukleární fúzi se při extrémně vysokých teplotách spojují lehké atomy, například vodíku, a to tak, že stvoří jádra těžších prvků, jako je helium. Při tom se uvolňuje obrovské množství energie. Experimenty s fúzí se provádějí v zařízeních zvaných tokamak.

Americké ministerstvo energetiky, které je hlavním sponzorem LLNL, jadernou fúzi označuje za budoucnost čisté energie i pokrok na poli národní obrany.

Vědci už před desetiletími zjistili, že jaderná fúze je zdrojem energie Slunce a dalších hvězd, a týmy po celém světě už roky usilují o replikaci tohoto procesu na Zemi. Průmyslové využití jaderné fúze, které by mohlo být budoucností bezuhlíkové energetiky, je ale i při optimistických odhadech ještě několik desítek let daleko.

ITER

Na jihovýchodě Francie ve vědecko-výzkumném středisku Cadarache by měl být do konce roku 2025 pro první testy spuštěný reaktor ITER. Samotná stavba za mnoho miliard eur začala v roce 2013, projekt nicméně už od roku 2007 financují společně USA, Čína, Evropská unie, Rusko, Indie, Japonsko a Jižní Korea. Plně funkční pro jadernou fúzi by měl tokamak v Cadarache být v roce 2035.

Celý projekt se potýká se spoustou technických problémů, které způsobují neustále odklady termínů – roku 2035 už dnes nevěří téměř nikdo. Podle expertů ale jeho neúspěch paradoxně způsobil významný pokrok: některé země se pokoušejí jít vlastní cestou a urychlily vlastní investice do fúze. Týká se to zejména Japonska a Číny, které by měly mít vlastní podobné reaktory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
před 23 hhodinami

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
včera v 00:26

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
11. 9. 2026

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
11. 9. 2026

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
11. 9. 2026

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
11. 9. 2026

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.