Když 19. července zasáhly velké části jižní Evropy silné bouřky, přinesly také silné krupobití. Podle odborníků Evropské laboratoře pro silné bouře (ESSL) se jednalo o „obří krupobití“, což znamená, že padaly kroupy o průměru větším než deset centimetrů. Jedna z krup dokonce svými šestnácti centimetry překonala dosavadní evropské záznamy. Prvenství jí ale nevydrželo dlouho – už 24. července v Itálii naměřili kroupu o průměru devatenácti centimetrů.
V Chorvatsku zasáhlo minulý týden nejhorší krupobití Ribniku, největší změřená kroupa v této oblasti měla třináct centimetrů. Led, který spadl z nebe v Itálii, byl ale ještě větší: lidé v Carmignanu di Brenta na severu Apeninského poloostrova vyfotografovali kus, který měl v průměru zřejmě přes šestnáct centimetrů.
Měřit rozměry krup je složité, protože rychle tají, a meteorologové je tedy nemohou většinou zcela exaktně posoudit. Velikost se proto jen kvalifikovaně odhaduje na základě fotografií, ideálně je-li led poblíž nějakého objektu se známými rozměry. V tomto případě byl led zachycen v lidských rukách, takže specialisté Evropské databáze závažných povětrnostních situací (ESWD) mohli jeho rozměry odhadnout s velkou mírou přesnosti.
„Podle našich informací by se jednalo o největší zaznamenané krupobití v Evropě,“ uvedl Thilo Kühne, který vede kontrolu kvality ESWD. „Předchozím rekordem byla kroupa o průměru patnáct centimetrů z 20. června 2016 v rumunském Sanandrei“, doplnil.
Tak silné krupobití mělo kromě obrovských hospodářských škod (zatím nekvantifikovaných) také dopad na lidské zdraví. Během tohoto jediného dne zaznamenali podle ESWD celkem 109 zraněných. Organizace získává údaje z rozsáhlé evropské sítě meteorologických nadšenců a spolupracujících meteorologických služeb. Italské případy, včetně nového rekordního krupobití, nahlásila společnost Pretemp – Previsione Temporali, která s ESWD velmi úzce spolupracuje.
Šestnácticentimetrová kroupa ale svůj rekord neudržela dlouho. Během pondělka, kdy vědci tuto zprávu vydali, se totiž objevila hlášení o kroupě z 24. července, která by mohla být ještě větší.
Zpočátku meteorologové odhadovali její rozměry na 19 až 20 centimetrů, 25. července pak ESSL potvrdila, že měla rozměry 19 centimetrů. Na zem dopadla v italském Azzano Decimo. Tyto rozměry se už značně blíží světově největší kroupě, kterou vědci zdokumentovali v americkém Vivianu v Jižní Dakotě. Ta měla v průměru 20,3 centimetrů.
Kdy vznikají obří kroupy
Kroupy jsou kulové, kuželovité nebo i nepravidelné kusy ledu o průměru alespoň půl centimetru, které můžou vznikat v takzvaných konvektivních bouřích v oblacích druhu cumulonimbus, které jsou velmi mohutné a současně je v nich velká rychlost proudění. Kroupa z nich může padat rychlostí více než 120 kilometrů za hodinu, což pak vede k značným materiálním škodám.
Velké kroupy se tvoří pouze v organizovaných bouřkových buňkách s velkým vertikálním rozsahem, jako jsou supercely, multicely a linie pomalu postupujících bouřek, případně takzvané mezoměřítkové konvektivní systémy, což jsou útvary o velikosti stovek kilometrů s dobou života často přesahující deset hodin.
Velké kroupy se totiž můžou tvořit pouze při velkých vertikálních rychlostech, při dlouhém pobytu jejich zárodků v oblacích a při vysokém obsahu kapalné vody. Bouřkové oblaky, které přinášejí silná krupobití, často sahají do výšek přes deset kilometrů a teplota v horní části těchto oblaků klesá i k minus šedesáti stupňům Celsia.
