Příliš dlouhé telefonování mobilem škodí srdci. Vědci doporučují méně než půl hodiny týdně

Podle výzkumu, který vyšel na začátku května v časopise European Heart Journal-Digital Health, stačí třicet minut hovorů mobilním telefonem týdně, aby se o dvanáct procent zvýšilo riziko vysokého krevního tlaku.

„Pro zdravé srdce je důležitý počet minut, které lidé stráví hovorem na mobilním telefonu;  více minut znamená větší riziko,“ konstatoval autor studie Xianhui Qin z Jižní lékařské univerzity v čínském Kantonu.

Pozoruhodné podle něj je, že u telefonování s hands-free sadami žádné takové riziko není, a to ani po letech jejich používání. Výsledky jsou podle autorů velmi zajímavé a chtějí je potvrdit dalšími výzkumy.

Mobilní telefon mají dnes tři čtvrtiny dospělých lidí na celém světě. Současně ale téměř 1,3 miliardy dospělých ve věku 30 až 79 let trpí vysokým krevním tlakem neboli hypertenzí. Ta je hlavním rizikovým faktorem při vzniku srdečního infarktu a mozkové mrtvice a celosvětově je také hlavní příčinou předčasných úmrtí. Výjimku představovala jen doba vrcholu covidové pandemie.

Mobilní telefony vyzařují nízkou úroveň energie, která je po krátkodobém vystavení spojena se zvýšením krevního tlaku. Výsledky předchozích studií o používání mobilních telefonů a krevním tlaku byly ale rozporuplné. Snad proto, že zahrnovaly nejen samotné telefonování, ale také textové zprávy, hraní her a další činnost, která je s mobily spojená.

Tato studie ale zkoumala jen vztah mezi telefonováním a nově vzniklou hypertenzí. Vědci přitom využili údaje z britské biobanky, které obsahují data celkem 212 046 dospělých osob ve věku 37 až 73 let, přičemž všichni tito lidé byly na začátku sledování bez hypertenze. Informace o používání mobilního telefonu zase vědci získali z dotazníků, které lidé vyplnili už na začátku studie.

Studie počítala s mnoha faktory

Výzkumníci pak analyzovali vztah mezi používáním mobilních telefonů a nově vzniklou hypertenzí, přičemž brali v úvahu spoustu možných vedlejších vlivů, jež by mohly tyto výsledky ovlivnit. Vysoký krevní tlak má totiž spojitost s mnoha nejrůznějšími faktory.

V této studii mezi ně autoři zahrnuli věk, pohlaví, index tělesné hmotnosti, rasu, deprivaci, rodinnou anamnézu hypertenze, vzdělání, kuřácký status, krevní tlak, krevní lipidy, záněty, glykémii, funkci ledvin a užívání léků na snížení hladiny cholesterolu nebo glukózy v krvi.

Průměrný věk účastníků byl 54 let, přičemž 62 procent tvořily ženy a 88 procent používalo mobilních telefony. Během průměrné doby sledování (12 let) se u 13 984 (sedmi procent) účastníků objevila hypertenze.

Uživatelé mobilních telefonů měli o sedm procent vyšší riziko hypertenze ve srovnání s těmi, kteří mobilní telefony nepoužívali. U těch, kteří hovořili mobilem třicet a více minut týdně, byla pravděpodobnost nově vzniklého vysokého krevního tlaku dokonce o dvanáct procent vyšší než u účastníků, kteří strávili telefonováním méně než půl hodiny. Výsledky byly podobné u žen i mužů.

Omezení je rozumné, míní autor

Vliv telefonování se jevil jako velmi významný a byl spojený s délkou hovorů. U těch, kdo trávili telefonováním mobilem víc než šest hodin týdně, bylo riziko vzniku vysokého krevního tlaku vyšší dokonce o celou čtvrtinu.

Badatelé také zkoumali vztah mezi dobou používání (méně než 30 minut, respektive 30 minut a více) a nově vzniklou hypertenzí podle toho, jestli lidé měli nízké, střední nebo vysoké genetické riziko vzniku hypertenze. Míru tohoto rizika opět získali z britské biobanky.

Analýza ukázala, že pravděpodobnost vzniku vysokého krevního tlaku byla největší u osob s vysokým genetickým rizikem, které trávily alespoň třicet minut týdně hovorem na mobilním telefonu. U nich byla pravděpodobnost vzniku hypertenze o třetinu vyšší než u osob s nízkým genetickým rizikem, které trávily telefonováním méně než půl hodiny týdně.

Qin výsledky komentoval takto: „Naše zjištění naznačují, že telefonování přes mobilní telefon nemusí mít vliv na riziko vzniku vysokého krevního tlaku, pokud se týdenní doba hovoru udržuje pod půl hodiny. K opakování výsledků je zapotřebí dalšího výzkumu, ale do té doby se zdá být rozumné omezit telefonování z mobilního telefonu na minimum, aby srdce zůstalo zdravé.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 6 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 7 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 10 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 12 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 15 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...