Příliš dlouhé telefonování mobilem škodí srdci. Vědci doporučují méně než půl hodiny týdně

Podle výzkumu, který vyšel na začátku května v časopise European Heart Journal-Digital Health, stačí třicet minut hovorů mobilním telefonem týdně, aby se o dvanáct procent zvýšilo riziko vysokého krevního tlaku.

„Pro zdravé srdce je důležitý počet minut, které lidé stráví hovorem na mobilním telefonu;  více minut znamená větší riziko,“ konstatoval autor studie Xianhui Qin z Jižní lékařské univerzity v čínském Kantonu.

Pozoruhodné podle něj je, že u telefonování s hands-free sadami žádné takové riziko není, a to ani po letech jejich používání. Výsledky jsou podle autorů velmi zajímavé a chtějí je potvrdit dalšími výzkumy.

Mobilní telefon mají dnes tři čtvrtiny dospělých lidí na celém světě. Současně ale téměř 1,3 miliardy dospělých ve věku 30 až 79 let trpí vysokým krevním tlakem neboli hypertenzí. Ta je hlavním rizikovým faktorem při vzniku srdečního infarktu a mozkové mrtvice a celosvětově je také hlavní příčinou předčasných úmrtí. Výjimku představovala jen doba vrcholu covidové pandemie.

Mobilní telefony vyzařují nízkou úroveň energie, která je po krátkodobém vystavení spojena se zvýšením krevního tlaku. Výsledky předchozích studií o používání mobilních telefonů a krevním tlaku byly ale rozporuplné. Snad proto, že zahrnovaly nejen samotné telefonování, ale také textové zprávy, hraní her a další činnost, která je s mobily spojená.

Tato studie ale zkoumala jen vztah mezi telefonováním a nově vzniklou hypertenzí. Vědci přitom využili údaje z britské biobanky, které obsahují data celkem 212 046 dospělých osob ve věku 37 až 73 let, přičemž všichni tito lidé byly na začátku sledování bez hypertenze. Informace o používání mobilního telefonu zase vědci získali z dotazníků, které lidé vyplnili už na začátku studie.

Studie počítala s mnoha faktory

Výzkumníci pak analyzovali vztah mezi používáním mobilních telefonů a nově vzniklou hypertenzí, přičemž brali v úvahu spoustu možných vedlejších vlivů, jež by mohly tyto výsledky ovlivnit. Vysoký krevní tlak má totiž spojitost s mnoha nejrůznějšími faktory.

V této studii mezi ně autoři zahrnuli věk, pohlaví, index tělesné hmotnosti, rasu, deprivaci, rodinnou anamnézu hypertenze, vzdělání, kuřácký status, krevní tlak, krevní lipidy, záněty, glykémii, funkci ledvin a užívání léků na snížení hladiny cholesterolu nebo glukózy v krvi.

Průměrný věk účastníků byl 54 let, přičemž 62 procent tvořily ženy a 88 procent používalo mobilních telefony. Během průměrné doby sledování (12 let) se u 13 984 (sedmi procent) účastníků objevila hypertenze.

Uživatelé mobilních telefonů měli o sedm procent vyšší riziko hypertenze ve srovnání s těmi, kteří mobilní telefony nepoužívali. U těch, kteří hovořili mobilem třicet a více minut týdně, byla pravděpodobnost nově vzniklého vysokého krevního tlaku dokonce o dvanáct procent vyšší než u účastníků, kteří strávili telefonováním méně než půl hodiny. Výsledky byly podobné u žen i mužů.

Omezení je rozumné, míní autor

Vliv telefonování se jevil jako velmi významný a byl spojený s délkou hovorů. U těch, kdo trávili telefonováním mobilem víc než šest hodin týdně, bylo riziko vzniku vysokého krevního tlaku vyšší dokonce o celou čtvrtinu.

Badatelé také zkoumali vztah mezi dobou používání (méně než 30 minut, respektive 30 minut a více) a nově vzniklou hypertenzí podle toho, jestli lidé měli nízké, střední nebo vysoké genetické riziko vzniku hypertenze. Míru tohoto rizika opět získali z britské biobanky.

Analýza ukázala, že pravděpodobnost vzniku vysokého krevního tlaku byla největší u osob s vysokým genetickým rizikem, které trávily alespoň třicet minut týdně hovorem na mobilním telefonu. U nich byla pravděpodobnost vzniku hypertenze o třetinu vyšší než u osob s nízkým genetickým rizikem, které trávily telefonováním méně než půl hodiny týdně.

Qin výsledky komentoval takto: „Naše zjištění naznačují, že telefonování přes mobilní telefon nemusí mít vliv na riziko vzniku vysokého krevního tlaku, pokud se týdenní doba hovoru udržuje pod půl hodiny. K opakování výsledků je zapotřebí dalšího výzkumu, ale do té doby se zdá být rozumné omezit telefonování z mobilního telefonu na minimum, aby srdce zůstalo zdravé.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 9 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
včera v 22:37

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...