Vědci pozorovali příznaky autismu u půlročních kojenců. Může to pomoci s diagnostikou

Odhalit příznaky autismu se u dětí dosud nedařilo dříve než před druhým rokem věku. Teď ale vědci našli způsob, jak některé z příznaků poznat mnohem dříve. Metoda sice zatím není dokonalá, ale její autoři doufají, že v budoucnu pomůže přijít na problém včas.

Nová studie vědců z Uppsalské univerzity a Karolínského institutu ukazuje, že u dětí, u nichž se později rozvinou příznaky autismu, se již od pěti měsíců věku projevuje odlišná aktivita ve zrakové kůře mozku při pozorování určitých typů pohybu.

Toto zjištění může naznačovat, že autisté vnímají své okolí odlišným způsobem už od útlého věku – a to může mít vliv na jejich vývoj a učení.

Autismus se popisuje jako problémy v sociální komunikaci spolu s omezenými a opakujícími se rysy v chování a zájmech. Výzkumy ale ukazují, že to je jen malá část toho, čím se autisté odlišují, i když ta nejvíce viditelná. Mají také odlišné vnímání různých podnětů a reakce na ně.

Řada studií prokázala souvislost mezi autismem a obtížemi při vnímání celých jednotek ve vizuálních pohybových vzorcích, například když hejno ptáků tvoří na obloze společný pohyb, autista vidí jednotlivá zvířata, ale nevnímá je jako celek. Schopnost integrovat pohybové signály do celkového obrazu je důležitá z hlediska schopnosti správně vnímat, jak se objekty pohybují ve vztahu k divákovi.

Nová studie, která vyšla v časopise Communications Biology, zkoumala aktivitu v mozku pětiměsíčních kojenců sedících na klíně rodičů při sledování různých typů vizuálních informací. Vědci měřili, jak reakce mozku dětí na jednoduché vizuální změny světla (například čára měnící směr), tak na složitější obrazce, kde byla testována schopnost vidět celé jednotky.

Při hodnocení vědci použili technologii EEG, která zaznamenává slabé elektrické signály přirozeně vznikající v mozkové kůře při zpracování informací. Signály měřili pomocí elektrod umístěných kolem hlavy na speciálně upravené čepici.

Jiný pohled na realitu

Ukázalo se, že děti, které později – ve třech letech – vykazovaly mnoho klasických příznaků autismu, měly odlišnou mozkovou aktivitu, když se na obrazovce zobrazovaly složité pohybové vzorce. To naznačuje, že mozek autistů zpracovává vizuální pohyb odlišně již od raného dětství. Jednodušší vizuální změny naopak vyvolávaly jasnou a podobnou odezvu v mozcích všech dětí.

„Vidět tento rozdíl několik let před rozvojem příznaků autismu je něco zcela nového a přispívá to k našemu pochopení toho, jak vypadá raný vývoj autismu. Autismus má silnou dědičnou složku a je pravděpodobné, že rozdíly, které pozorujeme ve zrakovém vnímání v dětství, souvisejí s genetickými rozdíly,“ vysvětluje Terje Falck-Ytter, profesor na katedře psychologie na Uppsalské univerzitě a vedoucí studie.

„Subjektivní prožívání vizuálního pohybu kojenci můžeme pouze odhadovat. Vzhledem k výsledkům a předchozím studiím vztahu mezi mozkovou aktivitou a prožíváním u dospělých s touto diagnózou je však pravděpodobné, že jej prožívají odlišným způsobem. Je také možné, že toto zjištění souvisí s vnímáním složitých pohybů, jako je interpretace výrazu obličeje,“ doplňuje vědec.

Naděje pro budoucnost

Studie je součástí rozsáhlejšího výzkumného projektu EASE (Early Autism Sweden), na kterém spolupracují Uppsalská univerzita a Centrum neurovývojových poruch při Karolínském Institutu (KIND). Když byly dětem tři roky, bylo u nich provedeno standardizované pozorování hry s psychologem a na jeho základě každé dítě obdrželo hodnocení míry autismu. 

„V současné době nelze autismus přesněji diagnostikovat dříve než kolem dvou až tří let věku, ale doufáme, že více poznatků o raném vývoji nám v budoucnu umožní provádět tato hodnocení dříve. Rodiny by tak mohly snáze získat podporu a snad i individualizovanou výuku. Mohlo by to také podnítit zcela nový výzkum raných intervencí. Je ale důležité zdůraznit, že přesnost měření EEG byla příliš nízká na to, aby bylo možné předpovědět vývoj jednotlivých dětí. Je proto příliš brzy na to, abychom mohli říci, jestli bude mít tato metoda klinickou hodnotu například pro včasnou detekci,“ uzavírá Falck-Ytter.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 15 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 15 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 16 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 17 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 20 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
25. 6. 2026
Načítání...