V Brně vzniká první český studentský satelit. Má to být létající laboratoř na výzkum buněk

Vědci z Mendelovy univerzity společně se studentským týmem YSpace z VUT v Brně pracují na misi, jejímž cílem je vyslat na oběžnou dráhu první český studentský satelit. Mise s názvem CIMER má umožnit zkoumání buněk ve vesmíru.

Projekt ocenila i Evropská kosmická agentura (ESA) na workshopu, kde studentský tým dostal prostor pro prezentaci svého návrhu. „V současné chvíli je projekt ve fázi vývoje, kdy pracujeme na předběžné definici požadavků a vyhodnocování proveditelnosti navrhované koncepce. Vypracovaný máme již plán projektu a jeho cílů včetně designu architektury celého systému,“ uvedl Adam Hláčik ze studentského spolku YSpace. Dodal, že později se chce tým ucházet o podporu ESA v projektu Fly Your Satellite. Zároveň je potřeba pro misi sehnat peníze.

Experimenty na orbitě

Zatímco tým YSpace je zodpovědný za návrh architektury mise a technického provedení satelitu, vědecký tým z Mendelovy univerzity má na starosti návrh celého biologického experimentu. Ten bude zahrnovat testování konstrukce nádoby pro dlouhodobé skladování vysušené biomasy a schopnosti úspěšně znovu probudit kultury těchto organismů.

„V současné době probíhá hodnocení konkrétních organismů, které budou pro tento experiment vhodné. Po definované době, kterou tyto buněčné kultury stráví v cubesatu na oběžné dráze Země, je chceme probudit aplikací živného roztoku a aktivací systémů pro podporu života, včetně regulace teploty a osvětlení. Výsledky tohoto procesu budou ověřeny měřením metabolických a životních procesů organismů, konkrétně produkce kyslíku a vizuálním sledováním,“ uvedl vedoucí biologického výzkumu Libor Lenža z laboratoře Space Agri Technology na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity.

V budoucnu by buňky mohly sloužit například ke generování kyslíku, produkci různých látek či naopak odstraňování látek nežádoucích. Využít by se daly i k produkci potravin při lidské kolonizaci vesmíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
před 3 hhodinami

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 20 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 22 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 23 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026
Načítání...