V Brně vzniká první český studentský satelit. Má to být létající laboratoř na výzkum buněk

Vědci z Mendelovy univerzity společně se studentským týmem YSpace z VUT v Brně pracují na misi, jejímž cílem je vyslat na oběžnou dráhu první český studentský satelit. Mise s názvem CIMER má umožnit zkoumání buněk ve vesmíru.

Projekt ocenila i Evropská kosmická agentura (ESA) na workshopu, kde studentský tým dostal prostor pro prezentaci svého návrhu. „V současné chvíli je projekt ve fázi vývoje, kdy pracujeme na předběžné definici požadavků a vyhodnocování proveditelnosti navrhované koncepce. Vypracovaný máme již plán projektu a jeho cílů včetně designu architektury celého systému,“ uvedl Adam Hláčik ze studentského spolku YSpace. Dodal, že později se chce tým ucházet o podporu ESA v projektu Fly Your Satellite. Zároveň je potřeba pro misi sehnat peníze.

Experimenty na orbitě

Zatímco tým YSpace je zodpovědný za návrh architektury mise a technického provedení satelitu, vědecký tým z Mendelovy univerzity má na starosti návrh celého biologického experimentu. Ten bude zahrnovat testování konstrukce nádoby pro dlouhodobé skladování vysušené biomasy a schopnosti úspěšně znovu probudit kultury těchto organismů.

„V současné době probíhá hodnocení konkrétních organismů, které budou pro tento experiment vhodné. Po definované době, kterou tyto buněčné kultury stráví v cubesatu na oběžné dráze Země, je chceme probudit aplikací živného roztoku a aktivací systémů pro podporu života, včetně regulace teploty a osvětlení. Výsledky tohoto procesu budou ověřeny měřením metabolických a životních procesů organismů, konkrétně produkce kyslíku a vizuálním sledováním,“ uvedl vedoucí biologického výzkumu Libor Lenža z laboratoře Space Agri Technology na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity.

V budoucnu by buňky mohly sloužit například ke generování kyslíku, produkci různých látek či naopak odstraňování látek nežádoucích. Využít by se daly i k produkci potravin při lidské kolonizaci vesmíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hmyz mizí i z míst, kde ho neohrožuje člověk. Viníkem je změna klimatu

Nový výzkum horských luk ukázal, že i když je příroda nedotčená lidským vlivem, stejně tam dochází k výraznému úbytku létajících druhů hmyzu.
před 16 hhodinami

Pacientům se svalovou dystrofií by mohly pomoci nové preparáty

V Česku žije zhruba čtyři sta lidí s Duchennovou svalovou dystrofií. Vzácná genetická nemoc postihuje hlavně chlapce, zatím na ni neexistuje stoprocentně účinný lék. O to větší význam má pro pacienty podpora specializovaných center i veřejnosti. Pomoci by nyní mohly dva nové preparáty, které dají šanci na delší život pacientům, ale i sílu jejich rodině. Náročná péče se totiž často podepisuje na jejich zdraví – skoro každý druhý trpí chronickým onemocněním, depresemi a mnozí nechodí na prevenci.
před 21 hhodinami

Past pokroku: Černobyl pohřbil zbytky důvěry v komunistický režim v Československu

Čistě z hlediska škod na životním prostředí se v českých zemích odehrály mnohem horší nehody a katastrofy. Černobyl sice přímo nepřipravil lidi o životy – ale dále oslabil ve společnosti něco, co je pro její fungování zásadní. Důvěru.
před 21 hhodinami

Pitter po válce léčil společně židovské a německé děti. Navzdory komunistům

Akce Zámky - ačkoli to zní jako tajná operace komunistické Státní bezpečnosti, jmenoval se tak poválečný projekt na záchranu a uzdravení židovských dětí. Ty ihned v květnu 1945 začal shromažďovat kazatel a spisovatel Přemysl Pitter, který jim následně zajistil péči na konfiskovaných zámcích po Němcích ve středních Čechách. Jeho bohulibá činnost si ale záhy vysloužila řadu kritiků – to když se kromě židovských dětí, které se vrátily z koncentráků často bez rodin, začal stejně starat i o německé děti, které trpěly po válce ve sběrných táborech pro Němce.
před 22 hhodinami

S prevencí požárů pomáhá hasičům také virtuální realita

Za mnoha tragickými požáry stojí podle hasičů nedbalost a nepozornost. I proto zdůrazňují význam preventivních programů. Nově například využívají virtuální realitu, s jejímž přispěním učí, jak včas odhalit nebezpečný spotřebič, reagovat na únik plynu nebo bezpečně opustit dům, v němž hoří. Pomocí speciálních brýlí a ovladačů je po vstupu do virtuálního domu rizik nutné odstranit vše, co je potenciálně nebezpečné – otevřený krb, zapnutý laptop na posteli či hořící cigareta.
8. 9. 2025

Vědci nahlédli do světa bez cukrovky. Experiment s CRISPR ale čelí nejistotě

Vědci oznámili, že implantovali buňky slinivky břišní upravené technologií takzvaných genetických nůžek CRISPR člověku s cukrovkou 1. typu. Experimentální studie skončila úspěchem – buňky po dobu několika měsíců vyráběly spolehlivě hormon inzulin, který řídí hladinu cukru v krvi. Výzkum se ale zároveň potýká s problémy a nejistotou.
8. 9. 2025

Sebevražednost je v Česku nad průměrem EU a podhodnocená, upozorňují odborníci

Sebevraždy jsou v Česku příčinou 1,11 procenta všech úmrtí. Podle odborníků z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je navíc ve skutečnosti těchto případů ale ještě výrazně více.
8. 9. 2025

Symbol Benátek pochází z Číny a původně mohl mít plandavé uši, zjistili vědci

Nad benátským náměstím Svatého Marka bdí už stovky let mlčenlivý mytologický strážce. Majestátní okřídlený lev se dostal na vlajku města, stal se symbolem Benátské republiky a dnes je i znakem slavného filmového festivalu. Na město se dívá bronzovýma očima už asi 850 let, až na krátkou dobu, kdy ho ukradla Napoleonova armáda. Nový výzkum ukazuje na pozoruhodné kořeny tohoto artefaktu, které sahají až do Číny.
8. 9. 2025
Načítání...