Oxfordská univerzita bude zkoumat, jak by se marihuana mohla uplatnit v léčbě psychózy

Možnosti marihuany jako léku proti psychický problémům chce zkoumat univerzita v Oxfordu. Mezinárodní výzkum má prověřit bezpečnost i účinnost látky obsažené v marihuaně u případů psychózy.

Existuje mnoho náznaků, že by léky založené na marihuaně mohly pomáhat v léčbě psychických problémů. Současně ale panují obavy, že při špatném užívání by naopak mohly stejné potíže ještě zhoršit.

V Oxfordu proto začnou s rozsáhlou studií, která by měla zjistit, jak účinná je marihuana doopravdy. Vědce zajímá především účinná látka kanabidiol (CBD).

  • Kanabidiol patří do skupiny látek zvaných kanabinoidy, které se v přírodě vyskytují zejména v rostlinách konopí; CBD je po tetrahydrokanabinolu (THC) druhým nejdůležitějším z nich. Chemicky jsou CBD a THC blízce příbuzné, CBD ale není psychoaktivní stejným způsobem jako THC.

Studie bude mít mamutí rozměry, zúčastní se jí pětatřicet center, především v Evropě a Severní Americe. Koordinovat ji bude katedra psychiatrie Oxfordské univerzity. Finance poskytne charitativní nadace Wellcome.

Do programu bude zapojeno tisíc lidí, včetně těch s klinicky vysokým rizikem psychózy i těch, kdo touto nemocí trpí, nebo se u nich dokonce nedaří současnými metodami léčit. 

Boj s psychózou

„Kanabidiol je jednou z nejslibnějších nových léčebných metod pro lidi s psychózou,“ řekl oxfordský profesor Philip McGuire, který studii vede. „Spousta lidí s psychózou je otevřená tomu vyzkoušet ho, a předchozí studie menšího rozsahu naznačily, že má příznivé účinky.“

„Kromě léčby již vzniklé psychózy bude studie také zkoumat, zda může kanabidiol zabránit vzniku psychózy u lidí s vysokým rizikem jejího vzniku,“ uvedl McGuire. „Tato studie by nám mohla poskytnout nový druh léčby psychózy.“

Věří, že vědci mohou uspět, a pokud se podaří úspěšnost potvrdit, mohla by se látka stát novou zbraní v arzenálu medicíny. K léčbě psychóz se totiž sice dnes běžně používají antipsychotika, ale ta mohou mít významné vedlejší účinky, pacienti je často přestávají užívat a nefungují u všech. „To znamená, že je důležité, abychom prozkoumali možnosti nových terapií, jako je tato,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 18 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 20 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 22 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 23 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
včera v 07:00

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
8. 6. 2025

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...