Lidský amatér rozdrtil umělou inteligenci ve hře go. Našel její slepé místo

Lidské úspěchy proti umělým inteligencím jsou stále výjimečnější. O to zajímavější je, že tentokrát se to povedlo ve hře, kterou experti považovali za doménu strojů.

Řada expertů považuje za dobu vzniku umělých inteligencí rok 2016. Tehdy poprvé porazil program lidského hráče ve hře go. Do té doby se něco takového považovalo za nemožné, od té doby se naopak zdály neporazitelnými umělé inteligence. O to překvapující se může zdát nová lidská výhra.

Web Ars Technica informoval o partii patnácti her, v níž se střetla specializovaná a „neporazitelná“ umělá inteligence KataGo a amatérský hráč go Kellin Pelrine. Člověk v ní stroj „přejel“ s výsledkem 14:1. Jeho úspěch může lehce zkalit, že strategii, kterou použil, vymyslel s pomocí specializovaného počítačového programu. Samotná hra pak ale byla jen v rukou Pelrina, stroj mu v ní nijak nepomáhal.

Pelrine nechal svůj algoritmus analyzovat partie go, které umělá inteligence hrála. Cílem bylo najít v nich nějaké chyby, díry, omyly nebo nedostatky. A nakonec slabinu našel – zajímavé je, že je společná pro spoustu dobrých umělých inteligencí, včetně populární ChatGPT. 

Jak ponížit umělou inteligenci

„Bylo pro nás až nečekaně snadné tento systém zneužít,“ komentoval výsledek Adam Gleave, který šéfuje kalifornské výzkumné firmy FAR AI, jež program navrhla. Dodal, že software odehrál více než milion her proti KataGo, jednomu z nejlepších systémů pro hraní go, aby našel „slepé místo“, které by mohl lidský hráč využít. A našel ho.

Vítězná strategie, kterou software odhalil, sice není úplně primitivní, ale podle Pelrina není pro lehce pokročilejšího lidského hráče tak těžké se ji naučit. Aby to otestoval, zkusil si partie i proti další špičkové umělé inteligenci specializované na go – a také tento systém Leela Zero bez problémů porazil.

Pelrinova taktika spočívala v pomalém navlékání velké „smyčky“ kamenů, aby obklopil jednu ze soupeřových skupin, a zároveň odváděl pozornost umělé inteligence tahy v jiných rozích šachovnice. Podle Pelrina si robot hrající go nevšiml své zranitelnosti – dokud nebylo pozdě. „Jako člověk bych si toho všiml poměrně snadno,“ dodal.

Neporazitelné stroje

Není zatím jasné, jestli by Pelrine dokázal porazit i umělou inteligenci AlphaGo, která poprvé porazila lidského velmistra. Tento hráč, do té doby nejlepší velmistr, Lee Sedol, krátce po prohře go opustil – s tím, že nemá dál smysl pokračovat, když se stroje nedají porazit. AlphaGo sice není veřejnosti dostupný, ale podle Ars Techniky jsou systémy, proti kterým Pelrine uspěl, srovnatelně kvalitní.

Objev slabiny u některých nejvyspělejších strojů na hraní go poukazuje na zásadní chybu v systémech hlubokého učení, které jsou základem současné nejvyspělejší umělé inteligence, uvedl pro Ars Techniku profesor informatiky Stuart Russell. Dodal, že tyto systémy „rozumí“ pouze konkrétním situacím, kterým byly v minulosti vystaveny, ale nejsou schopny zobecňovat způsobem, který je pro člověka snadný. „Asi jsme se příliš unáhlili, když jsme strojům přisuzovali nadlidskou úroveň inteligence,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Metan uniká ze sibiřského permafrostu stále rychleji, varují čínští akademici

Na Sibiři se uvolňuje velké množství metanu. Pokud se bude svět dále oteplovat, bude přibývat v atmosféře i tohoto plynu. Do roku 2050 by mohl zvrátit asi pětinu snah lidstva o omezení jeho emisí.
před 39 mminutami

Reportéři ČT zkoušeli, co všechno zaznamenávají auta s čínskými technologiemi

Auta s čínskými technologiemi – i některá evropská či americká – jsou schopná natáčet a odesílat všechno, co se děje kolem i uvnitř, přímo čínským úřadům. Takové varování vydal už loni Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Někteří politici to bagatelizují a zákonné úpravy, které by bezpečnost posílily, stále chybí. Reportéři ČT se rozhodli vyzkoušet, co všechno auta vybavená těmito technologiemi zaznamenávají. Marek Martinovský a Jana Neumannová postavili jedno takové auto postupně před ministerstvo obrany, Úřad vlády i tajnou službu.
před 17 hhodinami

Češi v Egyptě znovuobjevili velkolepé hrobky

Čeští archeologové pod vedením Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu znovuobjevili zapomenuté hrobky starověkých úředníků Sabua a Ptahšepsese, kteří byli spjati s kultem boha Ptaha v Memfidě. Prozkoumali a zdokumentovali i dosud zcela neznámé části těchto staveb a jako první v moderní době objevili také pohřební komory ukryté hluboko pod zemí, oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
před 21 hhodinami

Pozorování ptáků může zpomalovat stárnutí mozku, tvrdí studie

Pozorování ptáků může prospívat duševnímu zdraví, podporovat paměť a zpomalovat úbytek kognitivních schopností ve stáří. Výzkumy naznačují, že tato činnost souvisí se změnami ve struktuře mozku a může být přínosná také pro lidi s demencí. Stále častěji se proto využívá jako součást péče o seniory, všiml si server BBC.
před 23 hhodinami

Koncentrace skleníkových plynů jsou rekordní, říká WMO. Varuje i před těmi méně známými

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2025 hladiny oxidu uhličitého (CO₂) a dalších hlavních skleníkových plynů v atmosféře bezprecedentních maxim. Znamená to další dlouhodobý nárůst teploty na Zemi.
před 23 hhodinami

Změny klimatu a intenzivní zemědělství ničí české ptactvo, upozorňují ornitologové

Každý rok v Česku ubude 1,6 procenta ptáků. Od roku 1982 se už jejich početnost snížila o 13,4 procenta, tento jev se stále zhoršuje. Upozorňuje na to Česká společnost ornitologická (ČSO) v nově vydané knize Stav ptactva v Česku 2026. Na téměř sto stranách popisuje, kolik je u nás ptáků a jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení.
26. 10. 2026‌‌

Střevní mikrobiom může souviset s rozvojem mentální anorexie, naznačuje český výzkum

Mikroorganismy ve střevech hrají významnou roli v rozvoji mentální anorexie. Jsou důležité také pro zotavení z tohoto závažného psychického onemocnění. O výsledcích studií vědkyň z Mikrobiologického ústavu Akademie věd informovala akademie v tiskové zprávě. S různými poruchami příjmu potravy, mezi které anorexie patří, se loni v Česku léčilo více než deset tisíc lidí. Od roku 2010 se jejich počet podle údajů ministerstva zdravotnictví téměř zdvojnásobil.
26. 10. 2026‌‌

Experimentální vakcína výrazně snižuje riziko návratu melanomu

Očkovací látky na principu mRNA se nejvíc proslavily během pandemie covidu-19, od té doby ale vznikly i proti dalším nemocem. Teď oznámily dvě farmaceutické společnosti výsledky třetí fáze studie, která zkoumala účinnost proti rakovině.
26. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.