Lidský amatér rozdrtil umělou inteligenci ve hře go. Našel její slepé místo

Lidské úspěchy proti umělým inteligencím jsou stále výjimečnější. O to zajímavější je, že tentokrát se to povedlo ve hře, kterou experti považovali za doménu strojů.

Řada expertů považuje za dobu vzniku umělých inteligencí rok 2016. Tehdy poprvé porazil program lidského hráče ve hře go. Do té doby se něco takového považovalo za nemožné, od té doby se naopak zdály neporazitelnými umělé inteligence. O to překvapující se může zdát nová lidská výhra.

Web Ars Technica informoval o partii patnácti her, v níž se střetla specializovaná a „neporazitelná“ umělá inteligence KataGo a amatérský hráč go Kellin Pelrine. Člověk v ní stroj „přejel“ s výsledkem 14:1. Jeho úspěch může lehce zkalit, že strategii, kterou použil, vymyslel s pomocí specializovaného počítačového programu. Samotná hra pak ale byla jen v rukou Pelrina, stroj mu v ní nijak nepomáhal.

Pelrine nechal svůj algoritmus analyzovat partie go, které umělá inteligence hrála. Cílem bylo najít v nich nějaké chyby, díry, omyly nebo nedostatky. A nakonec slabinu našel – zajímavé je, že je společná pro spoustu dobrých umělých inteligencí, včetně populární ChatGPT. 

Jak ponížit umělou inteligenci

„Bylo pro nás až nečekaně snadné tento systém zneužít,“ komentoval výsledek Adam Gleave, který šéfuje kalifornské výzkumné firmy FAR AI, jež program navrhla. Dodal, že software odehrál více než milion her proti KataGo, jednomu z nejlepších systémů pro hraní go, aby našel „slepé místo“, které by mohl lidský hráč využít. A našel ho.

Vítězná strategie, kterou software odhalil, sice není úplně primitivní, ale podle Pelrina není pro lehce pokročilejšího lidského hráče tak těžké se ji naučit. Aby to otestoval, zkusil si partie i proti další špičkové umělé inteligenci specializované na go – a také tento systém Leela Zero bez problémů porazil.

Pelrinova taktika spočívala v pomalém navlékání velké „smyčky“ kamenů, aby obklopil jednu ze soupeřových skupin, a zároveň odváděl pozornost umělé inteligence tahy v jiných rozích šachovnice. Podle Pelrina si robot hrající go nevšiml své zranitelnosti – dokud nebylo pozdě. „Jako člověk bych si toho všiml poměrně snadno,“ dodal.

Neporazitelné stroje

Není zatím jasné, jestli by Pelrine dokázal porazit i umělou inteligenci AlphaGo, která poprvé porazila lidského velmistra. Tento hráč, do té doby nejlepší velmistr, Lee Sedol, krátce po prohře go opustil – s tím, že nemá dál smysl pokračovat, když se stroje nedají porazit. AlphaGo sice není veřejnosti dostupný, ale podle Ars Techniky jsou systémy, proti kterým Pelrine uspěl, srovnatelně kvalitní.

Objev slabiny u některých nejvyspělejších strojů na hraní go poukazuje na zásadní chybu v systémech hlubokého učení, které jsou základem současné nejvyspělejší umělé inteligence, uvedl pro Ars Techniku profesor informatiky Stuart Russell. Dodal, že tyto systémy „rozumí“ pouze konkrétním situacím, kterým byly v minulosti vystaveny, ale nejsou schopny zobecňovat způsobem, který je pro člověka snadný. „Asi jsme se příliš unáhlili, když jsme strojům přisuzovali nadlidskou úroveň inteligence,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 15 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 17 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 19 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 20 hhodinami
Načítání...