Lidský amatér rozdrtil umělou inteligenci ve hře go. Našel její slepé místo

Lidské úspěchy proti umělým inteligencím jsou stále výjimečnější. O to zajímavější je, že tentokrát se to povedlo ve hře, kterou experti považovali za doménu strojů.

Řada expertů považuje za dobu vzniku umělých inteligencí rok 2016. Tehdy poprvé porazil program lidského hráče ve hře go. Do té doby se něco takového považovalo za nemožné, od té doby se naopak zdály neporazitelnými umělé inteligence. O to překvapující se může zdát nová lidská výhra.

Web Ars Technica informoval o partii patnácti her, v níž se střetla specializovaná a „neporazitelná“ umělá inteligence KataGo a amatérský hráč go Kellin Pelrine. Člověk v ní stroj „přejel“ s výsledkem 14:1. Jeho úspěch může lehce zkalit, že strategii, kterou použil, vymyslel s pomocí specializovaného počítačového programu. Samotná hra pak ale byla jen v rukou Pelrina, stroj mu v ní nijak nepomáhal.

Pelrine nechal svůj algoritmus analyzovat partie go, které umělá inteligence hrála. Cílem bylo najít v nich nějaké chyby, díry, omyly nebo nedostatky. A nakonec slabinu našel – zajímavé je, že je společná pro spoustu dobrých umělých inteligencí, včetně populární ChatGPT. 

Jak ponížit umělou inteligenci

„Bylo pro nás až nečekaně snadné tento systém zneužít,“ komentoval výsledek Adam Gleave, který šéfuje kalifornské výzkumné firmy FAR AI, jež program navrhla. Dodal, že software odehrál více než milion her proti KataGo, jednomu z nejlepších systémů pro hraní go, aby našel „slepé místo“, které by mohl lidský hráč využít. A našel ho.

Vítězná strategie, kterou software odhalil, sice není úplně primitivní, ale podle Pelrina není pro lehce pokročilejšího lidského hráče tak těžké se ji naučit. Aby to otestoval, zkusil si partie i proti další špičkové umělé inteligenci specializované na go – a také tento systém Leela Zero bez problémů porazil.

Pelrinova taktika spočívala v pomalém navlékání velké „smyčky“ kamenů, aby obklopil jednu ze soupeřových skupin, a zároveň odváděl pozornost umělé inteligence tahy v jiných rozích šachovnice. Podle Pelrina si robot hrající go nevšiml své zranitelnosti – dokud nebylo pozdě. „Jako člověk bych si toho všiml poměrně snadno,“ dodal.

Neporazitelné stroje

Není zatím jasné, jestli by Pelrine dokázal porazit i umělou inteligenci AlphaGo, která poprvé porazila lidského velmistra. Tento hráč, do té doby nejlepší velmistr, Lee Sedol, krátce po prohře go opustil – s tím, že nemá dál smysl pokračovat, když se stroje nedají porazit. AlphaGo sice není veřejnosti dostupný, ale podle Ars Techniky jsou systémy, proti kterým Pelrine uspěl, srovnatelně kvalitní.

Objev slabiny u některých nejvyspělejších strojů na hraní go poukazuje na zásadní chybu v systémech hlubokého učení, které jsou základem současné nejvyspělejší umělé inteligence, uvedl pro Ars Techniku profesor informatiky Stuart Russell. Dodal, že tyto systémy „rozumí“ pouze konkrétním situacím, kterým byly v minulosti vystaveny, ale nejsou schopny zobecňovat způsobem, který je pro člověka snadný. „Asi jsme se příliš unáhlili, když jsme strojům přisuzovali nadlidskou úroveň inteligence,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 12 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 12 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 17 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 18 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...