Zemřel Jiří Jaromír Klemeš, jeden z nejcitovanějších českých vědců. Zkoumal trvalou udržitelnost

Zemřel vědec a vysokoškolský pedagog Jiří Jaromír Klemeš, jenž patřil k nejcitovanějším českým výzkumníkům. Bylo mu 77 let. V posledních letech působil na Vysokém učení technickém v Brně, kde v centru NETME vedl Laboratoř integrace procesů pro trvalou udržitelnost.

Klemeš patřil k nejcitovanějším vědcům světa, jeho jméno se loni objevilo v prestižním žebříčku Highly Cited Researchers, stejně jako v letech 2018 a 2020. Žebříček vzniká tak, že analytici vybírají z databáze Web of Science jedno procento nejcitovanějších vědeckých článků v jednotlivých oborech za posledních deset let. Pro rok 2022 se v seznamu objevilo deset výzkumníků, kteří náleží k českým institucím, a Klemeš byl mezi nimi.

  • V mezinárodním srovnání byly zdaleka nejúspěšnější Spojené státy americké, z celého seznamu zde působí 2 764 vědců (tedy 38,3 procenta oceněných). Na druhém místě se s 1169 výzkumníky (16,2 procenta oceněných) umístila Čína. Mezi institucemi má na seznamu nejvíce vědců Harvardova univerzita z USA.

Klemeš měl bohaté zahraniční zkušenosti, léta strávil na univerzitách ve Velké Británii, Maďarsku nebo Číně. Na brněnskou techniku, kterou kdysi vystudoval, se vrátil v roce 2017 a postavil tam vlastní tým zaměřený na trvalou udržitelnost. Byli v něm zastoupeni lidé s různými specializacemi.

„Ať děláte cokoliv, vždy musíte brát v potaz energii, vodu, emise, odpady a vliv na společnost. I proto máme v týmu také odborníky zaměřené na geografii nebo historii. Výjimečný vědecký článek pak poskytuje určitý přesah a je zajímavý jak pro širokou vědeckou komunitu, tak i pro společnost,“ prohlásil loni Klemeš.

Jedním z jeho úspěšných odborných textů byl článek o dopadech pandemie covidu-19 na životní prostředí. „Uvědomil jsem si, jak obrovské množství jednorázových plastů a odpadů souvisí se zdravotnictvím. A pandemií tato zátěž ještě narostla. S kolegy jsme spočítali, jaký dopad měla pandemie na naše nakládání s odpady, a navrhli jsme šest možných směrů výzkumu, jejichž cílem je zmírnit potenciální dopady covidu na tuto oblast,“ řekl tehdy Klemeš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...