Zemřel Jiří Jaromír Klemeš, jeden z nejcitovanějších českých vědců. Zkoumal trvalou udržitelnost

Zemřel vědec a vysokoškolský pedagog Jiří Jaromír Klemeš, jenž patřil k nejcitovanějším českým výzkumníkům. Bylo mu 77 let. V posledních letech působil na Vysokém učení technickém v Brně, kde v centru NETME vedl Laboratoř integrace procesů pro trvalou udržitelnost.

Klemeš patřil k nejcitovanějším vědcům světa, jeho jméno se loni objevilo v prestižním žebříčku Highly Cited Researchers, stejně jako v letech 2018 a 2020. Žebříček vzniká tak, že analytici vybírají z databáze Web of Science jedno procento nejcitovanějších vědeckých článků v jednotlivých oborech za posledních deset let. Pro rok 2022 se v seznamu objevilo deset výzkumníků, kteří náleží k českým institucím, a Klemeš byl mezi nimi.

  • V mezinárodním srovnání byly zdaleka nejúspěšnější Spojené státy americké, z celého seznamu zde působí 2 764 vědců (tedy 38,3 procenta oceněných). Na druhém místě se s 1169 výzkumníky (16,2 procenta oceněných) umístila Čína. Mezi institucemi má na seznamu nejvíce vědců Harvardova univerzita z USA.

Klemeš měl bohaté zahraniční zkušenosti, léta strávil na univerzitách ve Velké Británii, Maďarsku nebo Číně. Na brněnskou techniku, kterou kdysi vystudoval, se vrátil v roce 2017 a postavil tam vlastní tým zaměřený na trvalou udržitelnost. Byli v něm zastoupeni lidé s různými specializacemi.

„Ať děláte cokoliv, vždy musíte brát v potaz energii, vodu, emise, odpady a vliv na společnost. I proto máme v týmu také odborníky zaměřené na geografii nebo historii. Výjimečný vědecký článek pak poskytuje určitý přesah a je zajímavý jak pro širokou vědeckou komunitu, tak i pro společnost,“ prohlásil loni Klemeš.

Jedním z jeho úspěšných odborných textů byl článek o dopadech pandemie covidu-19 na životní prostředí. „Uvědomil jsem si, jak obrovské množství jednorázových plastů a odpadů souvisí se zdravotnictvím. A pandemií tato zátěž ještě narostla. S kolegy jsme spočítali, jaký dopad měla pandemie na naše nakládání s odpady, a navrhli jsme šest možných směrů výzkumu, jejichž cílem je zmírnit potenciální dopady covidu na tuto oblast,“ řekl tehdy Klemeš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 10 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.