Zemřel Jiří Jaromír Klemeš, jeden z nejcitovanějších českých vědců. Zkoumal trvalou udržitelnost

Zemřel vědec a vysokoškolský pedagog Jiří Jaromír Klemeš, jenž patřil k nejcitovanějším českým výzkumníkům. Bylo mu 77 let. V posledních letech působil na Vysokém učení technickém v Brně, kde v centru NETME vedl Laboratoř integrace procesů pro trvalou udržitelnost.

Klemeš patřil k nejcitovanějším vědcům světa, jeho jméno se loni objevilo v prestižním žebříčku Highly Cited Researchers, stejně jako v letech 2018 a 2020. Žebříček vzniká tak, že analytici vybírají z databáze Web of Science jedno procento nejcitovanějších vědeckých článků v jednotlivých oborech za posledních deset let. Pro rok 2022 se v seznamu objevilo deset výzkumníků, kteří náleží k českým institucím, a Klemeš byl mezi nimi.

  • V mezinárodním srovnání byly zdaleka nejúspěšnější Spojené státy americké, z celého seznamu zde působí 2 764 vědců (tedy 38,3 procenta oceněných). Na druhém místě se s 1169 výzkumníky (16,2 procenta oceněných) umístila Čína. Mezi institucemi má na seznamu nejvíce vědců Harvardova univerzita z USA.

Klemeš měl bohaté zahraniční zkušenosti, léta strávil na univerzitách ve Velké Británii, Maďarsku nebo Číně. Na brněnskou techniku, kterou kdysi vystudoval, se vrátil v roce 2017 a postavil tam vlastní tým zaměřený na trvalou udržitelnost. Byli v něm zastoupeni lidé s různými specializacemi.

„Ať děláte cokoliv, vždy musíte brát v potaz energii, vodu, emise, odpady a vliv na společnost. I proto máme v týmu také odborníky zaměřené na geografii nebo historii. Výjimečný vědecký článek pak poskytuje určitý přesah a je zajímavý jak pro širokou vědeckou komunitu, tak i pro společnost,“ prohlásil loni Klemeš.

Jedním z jeho úspěšných odborných textů byl článek o dopadech pandemie covidu-19 na životní prostředí. „Uvědomil jsem si, jak obrovské množství jednorázových plastů a odpadů souvisí se zdravotnictvím. A pandemií tato zátěž ještě narostla. S kolegy jsme spočítali, jaký dopad měla pandemie na naše nakládání s odpady, a navrhli jsme šest možných směrů výzkumu, jejichž cílem je zmírnit potenciální dopady covidu na tuto oblast,“ řekl tehdy Klemeš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...