Žraloci žijící blíž lidem jsou větší a mají víc hormonů, zjistili biologové

V hloubce pouhých pár metrů se u Tygří pláže na Bahamách prohánějí žraloci tygří, až tři metry dlouzí predátoři. Lákají je sem provozovatelé zájezdů, kteří jim do vody házejí ryby a další potravu. Skupina vědců z Brazílie a Spojených států masivní výskyt těchto paryb u Tygří pláže studovala a zjistila, že zdejší samice jsou větší a mají vyšší hladinu hormonů než ostatní jedinci téhož druhu, kteří místo navštěvují méně často.

Studie, kterou otiskl časopis Animal Behaviour, upozorňuje na možný vliv turistického průmyslu na tyto žraloky. „V oblasti převažovaly velké samice, některé z nich březí. Obecně lze říci, že u samic žraloků, které se často zdržovaly v této oblasti, byla hladina hormonů vyšší než u těch, jež sem připlouvaly jen zřídka. Prvně jmenované byly navíc v lepším stavu a měly v krvi i více omega-3 kyselin,“ uvedla Bianca Rangelová, která výzkum vedla.

Výsledky jsou ve shodě se starším výzkumem žraloků vouskatých. Ti, kteří žili poblíž měst, měli více tuku a také bakterií v obsahu žaludku než ti obývající lokality dál od lidí.

„Nemůžeme ještě říci, jestli cestovní ruch těmto živočichům škodí, nebo ne, protože jsme nemohli odebrat materiál k testování před a po interakci s potápěči, což by bylo ideální. Teď ale máme k dispozici soubor důkazů, které budou užitečné pro budoucí hodnocení,“ doplnili autoři studie.

Žraloci pod lupou

Jejich výzkum navázal studii, která v oblasti zkoumala žraloky tygří už před devíti lety. Mořští biologové během ní odchytili 33 zvířat, změřili je, zvážili a odebrali jim krev. U samic zjišťovali, zda nejsou gravidní. Než zvířata vrátili zpět do oceánu, označili je miniaturními akustickými vysílačkami implantovanými pod kůži.

Pak na dno nainstalovali dvě desítky přijímačů schopných přítomnost vysílaček (a tedy i žraloků) zaznamenat. 

Na základě těchto dat pak byli biologové schopní během denního výzkumu identifikovat zvířata, která trávila více času v oblasti potápění, kam je přilákalo krmení. „Potápěčskou oblast navštěvovaly především velké samice, zatímco mláďata zůstávala mimo ni. Samice pochopily, jak výhodné je zdržovat se v oblasti, a dokázaly dominovat nad menšími žraloky,“ uvedli autoři.

Provozovatelé zájezdů používají k přilákání žraloků mršiny tuňáků a kaniců. A vzorky krve samic –⁠ hladina mastných kyselin, nasycených tuků i stabilních izotopů uhlíku nebo dusíku –⁠ konzumaci této potravy odpovídaly. 

Ještě zajímavější ale bylo, že také hladiny některých hormonů byly nápadně vyšší v krvi samic, které se nechaly krmit potápěči. V případě testosteronu třikrát, v případě estradiolu čtyřikrát a v případě kortikosteroidů dokonce 16,4krát. „Nevíme přesně, proč to tak je. Hladiny hormonů mohly být vyšší v rámci agresivnějšího sociálního dominantního chování samic,“ domnívají se vědci.

Vlivů může být ale více, včetně životního cyklu samic. Podle autorů studie je důležité ve výzkumu pokračovat –⁠ kvůli lepší ochraně lidí, ale i žraloků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...