Žraloci žijící blíž lidem jsou větší a mají víc hormonů, zjistili biologové

V hloubce pouhých pár metrů se u Tygří pláže na Bahamách prohánějí žraloci tygří, až tři metry dlouzí predátoři. Lákají je sem provozovatelé zájezdů, kteří jim do vody házejí ryby a další potravu. Skupina vědců z Brazílie a Spojených států masivní výskyt těchto paryb u Tygří pláže studovala a zjistila, že zdejší samice jsou větší a mají vyšší hladinu hormonů než ostatní jedinci téhož druhu, kteří místo navštěvují méně často.

Studie, kterou otiskl časopis Animal Behaviour, upozorňuje na možný vliv turistického průmyslu na tyto žraloky. „V oblasti převažovaly velké samice, některé z nich březí. Obecně lze říci, že u samic žraloků, které se často zdržovaly v této oblasti, byla hladina hormonů vyšší než u těch, jež sem připlouvaly jen zřídka. Prvně jmenované byly navíc v lepším stavu a měly v krvi i více omega-3 kyselin,“ uvedla Bianca Rangelová, která výzkum vedla.

Výsledky jsou ve shodě se starším výzkumem žraloků vouskatých. Ti, kteří žili poblíž měst, měli více tuku a také bakterií v obsahu žaludku než ti obývající lokality dál od lidí.

„Nemůžeme ještě říci, jestli cestovní ruch těmto živočichům škodí, nebo ne, protože jsme nemohli odebrat materiál k testování před a po interakci s potápěči, což by bylo ideální. Teď ale máme k dispozici soubor důkazů, které budou užitečné pro budoucí hodnocení,“ doplnili autoři studie.

Žraloci pod lupou

Jejich výzkum navázal studii, která v oblasti zkoumala žraloky tygří už před devíti lety. Mořští biologové během ní odchytili 33 zvířat, změřili je, zvážili a odebrali jim krev. U samic zjišťovali, zda nejsou gravidní. Než zvířata vrátili zpět do oceánu, označili je miniaturními akustickými vysílačkami implantovanými pod kůži.

Pak na dno nainstalovali dvě desítky přijímačů schopných přítomnost vysílaček (a tedy i žraloků) zaznamenat. 

Na základě těchto dat pak byli biologové schopní během denního výzkumu identifikovat zvířata, která trávila více času v oblasti potápění, kam je přilákalo krmení. „Potápěčskou oblast navštěvovaly především velké samice, zatímco mláďata zůstávala mimo ni. Samice pochopily, jak výhodné je zdržovat se v oblasti, a dokázaly dominovat nad menšími žraloky,“ uvedli autoři.

Provozovatelé zájezdů používají k přilákání žraloků mršiny tuňáků a kaniců. A vzorky krve samic –⁠ hladina mastných kyselin, nasycených tuků i stabilních izotopů uhlíku nebo dusíku –⁠ konzumaci této potravy odpovídaly. 

Ještě zajímavější ale bylo, že také hladiny některých hormonů byly nápadně vyšší v krvi samic, které se nechaly krmit potápěči. V případě testosteronu třikrát, v případě estradiolu čtyřikrát a v případě kortikosteroidů dokonce 16,4krát. „Nevíme přesně, proč to tak je. Hladiny hormonů mohly být vyšší v rámci agresivnějšího sociálního dominantního chování samic,“ domnívají se vědci.

Vlivů může být ale více, včetně životního cyklu samic. Podle autorů studie je důležité ve výzkumu pokračovat –⁠ kvůli lepší ochraně lidí, ale i žraloků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...