Vyhynout může až polovina druhů palem, varuje předpověď umělé inteligence

Více než tisícovce druhů palem hrozí vyhynutí, uvádí nová studie. Vědci použili umělou inteligenci k posouzení rizik pro celou čeleď palem, od vysokých stromů až po popínavé rostliny. Tyto údaje jim umožnily získat mnohem lepší představu o tom, jaké množství a které druhy jsou ohroženy.

„Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom ochránili biologickou rozmanitost, která zahrnuje více než tisíc druhů palem, o nichž nyní víme, že mohou být ohroženy,“ nechala se slyšet vedoucí studie Sidonie Bellotová z londýnské Královské botanické zahrady. Dodala, že je třeba podniknout kroky k ochraně rostlin v terénu a shromáždit o nich více údajů, což se neobejde bez lidí, kteří žijí v oblastech, kde palmy rostou, a kteří je denně využívají.

Palmy jsou obrovská čeleď rostlin, které poskytují milionům lidí potravu, pití a přístřeší. Mají řadu využití, lze z nich vyrábět palmový i kokosový olej, rostou na nich datle či kokosové ořechy a používají se například při výrobě nábytku, kaučuku, oleje a provazů. Obzvlášť velký význam mají pro komunity lidí žijících v tropech, kde tyto rostliny slouží také jako stavební materiál pro domy či jako léky.

Nejvíc ohrožené jsou ty neznámé

Vědci se obávají rizika vyhynutí méně známých divokých příbuzných oblíbených okrasných nebo komerčně pěstovaných palem. Tvrdí, že divoké rostliny jsou pro místní obyvatele neocenitelné, ale mohly by zmizet ještě předtím, než bude poznán jejich plný potenciál.

Oficiální hodnocení rizika vyhynutí je časově i finančně náročné, což vedlo tým v čele s vědci z londýnské Královské botanické zahrady k tomu, že k výzkumu použili strojové učení. Z jejich údajů vyplynulo, že více než tisícovce druhů, tedy zhruba polovině všech, hrozí vyhynutí.

„Díky těmto předpovědím můžeme pomoci stanovit priority v oblasti ochrany přírody a zaměřit se na další ochranu druhů v zemích, kde jsou nejvíce ohroženy,“ uvedl výzkumník Steven Bachman.

Tým označil Madagaskar, Papuu-Novou Guineu, Filipíny, Havaj, Borneo, Jamajku, Vietnam, Vanuatu, Novou Kaledonii a Sulawesi za prioritní oblasti pro ochranu palem.

Palmy jsou nejznámější skupinou rostlin v tropech a zároveň jednou z nejužitečnějších, upozornil vědec Rodrigo Cámara-Leret z Curyšské univerzity, který se na studii podílel. Výzkum podle něj poskytuje mnohem lepší představu o tom, jaké množství a které druhy palem jsou ohroženy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 14 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...