Stačí čtyři minuty. Nezávazná konverzace odhalí rychle klíčové osobnostní rysy, ukazuje výzkum

Krátká zdvořilostní výměna názorů může zanechat trvalý dojem a ovlivnit budoucí sociální interakce mezi lidmi. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian. Podle výzkumu může čtyři minuty dlouhý rozhovor prozradit některé vlastnosti, například to, zda jsou lidé extrovertní nebo introvertní.

„Může se zdát, že je to zbytečná ztráta času a produktivity, ale náš výzkum naznačuje, že nezávazná konverzace je důležitým způsobem, jak se dozvědět o osobnosti druhých, což nám následně pomáhá lépe předvídat, jak se budou chovat v budoucnu,“ uvedl Daniel Sgroi z univerzity v britském Warwicku. Studii, na které se podílel, publikoval odborný časopis PLoS ONE.

Do výzkumu se zapojilo 338 účastníků, které vědci rozdělili do dvou skupin předtím, než se spolu setkali. Každý z nich musel podstoupit osobnostní a inteligenční test. Výzkumníci je poté v každé skupině rozdělili do dvojic, které spolu vedly buď čtyřminutovou konverzaci pomocí textových zpráv, nebo spolu nebyly v kontaktu vůbec.

Účastníci studie poté měli odhadnout osobnostní rysy svých partnerů, například zda jsou extrovertní. Měli také předpovědět, zda budou ve dvou hrách o peníze jednat sobecky, nebo budou s ostatními hráči spolupracovat.

Tým zjistil, že dvojice, které spolu předtím konverzovaly, dosahovaly lepších výsledků v předvídání IQ svého partnera a jeho vlastností. Zároveň ale do něj častěji promítaly své vlastní osobnostní rysy.

„Už během několika minut si začneme vytvářet mentální model osoby, se kterou hovoříme: je extrovertní nebo introvertní, zdá se nám optimistická nebo depresivní, spolupracující nebo nespolupracující? Tyto druhy dojmů nebudou dokonalé, ale budou užitečné,“ řekl Sgroi.

Účastníci výzkumu se poté osobně setkali a hráli hry, ať už spolu předtím konverzovali, nebo nikoli. Vědci tak mohli posoudit, zda měly rozhovory vliv na jejich taktiku. Všem účastníkům dali dvacet liber (560 korun) a požádali je, aby z částky přispěli do společné nádoby, což je kognitivní hra v českém překladu často nazývaná jako experiment s veřejnými statky či s veřejným dobrem.

Výsledky byly významné

Autoři studie uvedli, že účastníci, kteří se před hraním hry bavili se svými partnery, lépe předvídali, kolik přispějí do společné nádoby. Dvojice, které měly možnost si spolu popovídat, navíc průměrně přispívaly o třicet procent víc než ty, které spolu nikdy nepromluvily ani slovo. Výzkumníci se domnívají, že to způsobil vztah, který spolu navázaly prostřednictvím chatu.

„Ti, kteří se zapojili do konverzace se svým partnerem, lépe porozuměli jeho osobnosti. Mnohem lépe předvídali jeho povahové rysy, což jim následně pomohlo předpovědět, jak se bude chovat,“ řekl Sgroi. „V konečném důsledku podávali lepší výkony a vydělávali více peněz než ti, kteří neměli příležitost si popovídat,“ dodal vědec.

Zakladatelka společnosti Trigger Conversations Georgie Nightingallová uvedla, že konverzace je skvělým způsobem, jak usnadnit spolupráci na pracovišti: „Je zvláštní, že v práci trávíme celý život, ale lidi, se kterými pracujeme, téměř neznáme. Pokud spolu nemluvíme, přicházíme o možnost užít si pracovní život,“ prohlásila.

„Pro lidi je konverzace těžká, protože mohou mít pocit, že nikdy neskončí. Když už máte všechny potřebné informace, může vám to připadat trapné a zbytečné. Pokud ji však budete vnímat jako vstupní bránu a budete klást doplňující otázky, může vám to pomoci navázat s lidmi vztah. Pokud se chystáte nadhodit téma počasí, přemýšlejte, jak ho rozšířit i mimo něj. Počasí je skvělým otvírákem pro každý okamžik našeho života, ve kterém je relevantní,“ řekla Nightingallová.

„Lidé jsou ochotnější se o něco podělit, pokud jim ukážete, že vám na nich záleží. Moje rada zní: buďte skutečně zvědaví,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 1 hhodinou

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...