Stačí čtyři minuty. Nezávazná konverzace odhalí rychle klíčové osobnostní rysy, ukazuje výzkum

Krátká zdvořilostní výměna názorů může zanechat trvalý dojem a ovlivnit budoucí sociální interakce mezi lidmi. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian. Podle výzkumu může čtyři minuty dlouhý rozhovor prozradit některé vlastnosti, například to, zda jsou lidé extrovertní nebo introvertní.

„Může se zdát, že je to zbytečná ztráta času a produktivity, ale náš výzkum naznačuje, že nezávazná konverzace je důležitým způsobem, jak se dozvědět o osobnosti druhých, což nám následně pomáhá lépe předvídat, jak se budou chovat v budoucnu,“ uvedl Daniel Sgroi z univerzity v britském Warwicku. Studii, na které se podílel, publikoval odborný časopis PLoS ONE.

Do výzkumu se zapojilo 338 účastníků, které vědci rozdělili do dvou skupin předtím, než se spolu setkali. Každý z nich musel podstoupit osobnostní a inteligenční test. Výzkumníci je poté v každé skupině rozdělili do dvojic, které spolu vedly buď čtyřminutovou konverzaci pomocí textových zpráv, nebo spolu nebyly v kontaktu vůbec.

Účastníci studie poté měli odhadnout osobnostní rysy svých partnerů, například zda jsou extrovertní. Měli také předpovědět, zda budou ve dvou hrách o peníze jednat sobecky, nebo budou s ostatními hráči spolupracovat.

Tým zjistil, že dvojice, které spolu předtím konverzovaly, dosahovaly lepších výsledků v předvídání IQ svého partnera a jeho vlastností. Zároveň ale do něj častěji promítaly své vlastní osobnostní rysy.

„Už během několika minut si začneme vytvářet mentální model osoby, se kterou hovoříme: je extrovertní nebo introvertní, zdá se nám optimistická nebo depresivní, spolupracující nebo nespolupracující? Tyto druhy dojmů nebudou dokonalé, ale budou užitečné,“ řekl Sgroi.

Účastníci výzkumu se poté osobně setkali a hráli hry, ať už spolu předtím konverzovali, nebo nikoli. Vědci tak mohli posoudit, zda měly rozhovory vliv na jejich taktiku. Všem účastníkům dali dvacet liber (560 korun) a požádali je, aby z částky přispěli do společné nádoby, což je kognitivní hra v českém překladu často nazývaná jako experiment s veřejnými statky či s veřejným dobrem.

Výsledky byly významné

Autoři studie uvedli, že účastníci, kteří se před hraním hry bavili se svými partnery, lépe předvídali, kolik přispějí do společné nádoby. Dvojice, které měly možnost si spolu popovídat, navíc průměrně přispívaly o třicet procent víc než ty, které spolu nikdy nepromluvily ani slovo. Výzkumníci se domnívají, že to způsobil vztah, který spolu navázaly prostřednictvím chatu.

„Ti, kteří se zapojili do konverzace se svým partnerem, lépe porozuměli jeho osobnosti. Mnohem lépe předvídali jeho povahové rysy, což jim následně pomohlo předpovědět, jak se bude chovat,“ řekl Sgroi. „V konečném důsledku podávali lepší výkony a vydělávali více peněz než ti, kteří neměli příležitost si popovídat,“ dodal vědec.

Zakladatelka společnosti Trigger Conversations Georgie Nightingallová uvedla, že konverzace je skvělým způsobem, jak usnadnit spolupráci na pracovišti: „Je zvláštní, že v práci trávíme celý život, ale lidi, se kterými pracujeme, téměř neznáme. Pokud spolu nemluvíme, přicházíme o možnost užít si pracovní život,“ prohlásila.

„Pro lidi je konverzace těžká, protože mohou mít pocit, že nikdy neskončí. Když už máte všechny potřebné informace, může vám to připadat trapné a zbytečné. Pokud ji však budete vnímat jako vstupní bránu a budete klást doplňující otázky, může vám to pomoci navázat s lidmi vztah. Pokud se chystáte nadhodit téma počasí, přemýšlejte, jak ho rozšířit i mimo něj. Počasí je skvělým otvírákem pro každý okamžik našeho života, ve kterém je relevantní,“ řekla Nightingallová.

„Lidé jsou ochotnější se o něco podělit, pokud jim ukážete, že vám na nich záleží. Moje rada zní: buďte skutečně zvědaví,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci hledají odpověď na otázku, zda mají děti vědomí už před porodem

Kdy se člověk stává člověkem? A jak vypadá ta změna, která udělá ze shluku buněk něco víc? To jsou otázky, na které věda stále nemá odpovědi. Ale experti se je snaží najít – toto poznání může mít přitom dopad například i na otázku potratů.
před 10 hhodinami

Lidé jsou mizerní ve čtení psích emocí, naznačuje studie

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.
včera v 10:00

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
14. 3. 2025

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
14. 3. 2025

Nástroje na odhalování výtvorů AI nejsou bezchybné. Redakce ČT je otestovala

Nástroje na vytváření falešných videí, fotografií i textů jsou stále rozšířenější, snadněji dostupné a hlavně – jejich výstupy jsou stále realističtější. Odhalit, že jde o dílo umělé inteligence, je tedy pořád složitější. Cesty ale existují: vědecká redakce ČT24 otestovala některé nástroje, které to dokáží.
14. 3. 2025

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
13. 3. 2025

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
13. 3. 2025

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
13. 3. 2025
Načítání...