Australští vědci popsali 139 nových druhů zvířat. Včetně mravence, který pase housenky

Mezi 139 novými druhy, které v uplynulém roce popsali vědci z australské Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO), je slepý nosatec žijící v jeskyních, mravenec, který chrání housenky jednoho z nejvzácnějších australských motýlů nebo první mnohonožka, která má více než tisíc nohou. Mezi další objevy oficiálně pojmenované a popsané ve vědeckých časopisech patří 131 druhů hmyzu a dalších bezobratlých, čtyři ryby, tři rostliny a jedna žába.

Nově pojmenovaný mravenec, s latinským názvem Anonychomyrma inclinata, má pozoruhodný vztah k jednomu z nejvzácnějších a nejnápadnějších australských motýlů z čeledi modráskovitých – v angličtině nazvanému Bulloak jewel (Hypochrysops piceata).

Mravenci přenášejí housenky tohoto motýla v čelistech z jejich denního úkrytu pod kůrou na listy stromu, který místní domorodci nazývají buloke. Tato dřevina, která patří k přesličníkovitým a byl podle ní motýl pojmenován, housenkám slouží jako potrava. Zatímco se krmí, mravenci je ochraňují.

Zajímavé však je, že mravenci často housenky jedí, ale tento nový druh mravence slouží housenkám spíše jako chůva, uvedl David Yeates, odborník na hmyz z CSIRO. Za svou práci podle Yeatese dostávají mravenci od housenek cukernatou látku, kterou lze přirovnat k jakémusi mravenčímu opiu. „Zdá se, že žláza housenky se vyvinula právě proto, aby mravence nakrmila,“ uvedl Yeates.

Modrásek Hypochrysops piceata
Zdroj: CSIRO

Mnohonožka a bradáči

Mezi nově popsané druhy patří i první mnohonožka, která má více než tisícovku nohou (konkrétně 1306), nalezená asi šedesát metrů pod zemí v důlní oblasti v západní Austrálii, nová horská žába a čtyři nové mořské ryby.

V posledním případě se tři z nových exemplářů řadí k pestrobarevným bradáčům, kteří se vyskytují jen zřídka, protože žijí hlouběji, než kde se potápěči obvykle pohybují.

Tisícinohá mnohonožka Eumillipes persephone
Zdroj: CSIRO
Undarobius howarthi
Zdroj: CSIRO
Heteroclinus argyrospilos
Zdroj: CSIRO

Podle odborníků z CSIRO byla oficiálně zaznamenána asi jen čtvrtina australské flóry a fauny, ale tento proces měl zásadní význam pro pochopení a ochranu rozsáhlých ekosystémů země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
před 10 hhodinami

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 19 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 20 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 21 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 21 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.