Alkohol je pro lidi mladší čtyřiceti let výrazně škodlivější než pro starší

Mladí lidé do čtyřiceti let by neměli pít vůbec žádný alkohol, protože pro ně představuje značné riziko a nemá žádné zdravotní přínosy. Těm starším může menší množství alkoholu prospět, uvádí nová vědecká studie, dosud největší svého druhu. Práce zveřejněná v odborném časopise Lancet také jako první vyhodnocovala rizika spojená s alkoholem podle geografického regionu, věku a pohlaví.

Před čtyřmi lety studie uvedla, že i příležitostné pití alkoholu je zdraví škodlivé, a navrhla, aby vlády doporučily lidem úplnou abstinenci. Po nové rozsáhlé analýze údajů z celého světa však odborníci, kteří studii vypracovali, dospěli k novým závěrům.

Mladí lidé jsou podle autorů vystaveni větším zdravotním rizikům spojeným s konzumací alkoholu než starší dospělí. U lidí nad 40 let, kteří nemají zásadní zdravotní obtíže, může například malá sklenka červeného vína denně snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění, mrtvice a cukrovky. Největším zdravotním rizikům se konzumací alkoholu vystavují muži od 15 do 39 let, zdůrazňují rovněž vědci.

„Naše poselství je jednoduché: mladí lidé by neměli pít, ale starším lidem může pití malého množství prospět,“ uvedla hlavní autorka studie, profesorka Emmanuela Gakidouová z lékařské fakulty Washingtonské univerzity. „Očekávání, že mladí lidé nebudou pít, je nerealistické. Domníváme se ale, že je důležité mluvit o nejnovějších poznatcích, aby každý mohl o svém zdraví rozhodovat s dostatkem informací,“ dodala.

Mladí pijí příliš

V roce 2020 přibližně 1,34 miliardy lidí vypilo škodlivé množství alkoholu, uvádí studie návyků lidí z 204 zemí. Více než polovině, přesně 59 procentům, z těch, kdo pili přespříliš, bylo 15 až 39 let, uvádí studie. Mezi časté negativní dopady pití patřily dopravní nehody, zranění v opilosti, sebevraždy a vraždy. Tři čtvrtiny pijáků byli muži.

Studie vyhodnocovala vliv vypitého alkoholu na riziko 22 druhů zdravotních obtíží, včetně úrazů nebo rakoviny. Výzkumníci jistili, že množství alkoholu, které lze konzumovat, aniž by se zvýšila zdravotní rizika, se v průběhu života zvyšuje.

Za základní jednotku si vědci stanovili deci červeného vína s obsahem alkoholu 13 procent a 375 mililitrů piva s obsahem alkoholu 3,5 procenta. Muži do 39 let mohou podle závěru analýzy vypít jen 0,136 denní dávky alkoholu, aniž by to mělo vliv na jejich zdraví. U žen stejného věku je to 0,273 dávky, v přepočtu tedy necelé půl deci piva.

Pro lidi mezi čtyřiceti a 64 lety je pití poloviny až dvou denních dávek alkoholu zdraví prospěšné. U lidí nad 65 let je podle vědců bezpečná hranice téměř trojnásobek denní dávky, tedy zhruba jedno velké a jedno malé pivo.

Jakému druhu alkoholu holdují mladí Češi
Zdroj: HSBC

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 6 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 9 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...