Alkohol je pro lidi mladší čtyřiceti let výrazně škodlivější než pro starší

Mladí lidé do čtyřiceti let by neměli pít vůbec žádný alkohol, protože pro ně představuje značné riziko a nemá žádné zdravotní přínosy. Těm starším může menší množství alkoholu prospět, uvádí nová vědecká studie, dosud největší svého druhu. Práce zveřejněná v odborném časopise Lancet také jako první vyhodnocovala rizika spojená s alkoholem podle geografického regionu, věku a pohlaví.

Před čtyřmi lety studie uvedla, že i příležitostné pití alkoholu je zdraví škodlivé, a navrhla, aby vlády doporučily lidem úplnou abstinenci. Po nové rozsáhlé analýze údajů z celého světa však odborníci, kteří studii vypracovali, dospěli k novým závěrům.

Mladí lidé jsou podle autorů vystaveni větším zdravotním rizikům spojeným s konzumací alkoholu než starší dospělí. U lidí nad 40 let, kteří nemají zásadní zdravotní obtíže, může například malá sklenka červeného vína denně snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění, mrtvice a cukrovky. Největším zdravotním rizikům se konzumací alkoholu vystavují muži od 15 do 39 let, zdůrazňují rovněž vědci.

„Naše poselství je jednoduché: mladí lidé by neměli pít, ale starším lidem může pití malého množství prospět,“ uvedla hlavní autorka studie, profesorka Emmanuela Gakidouová z lékařské fakulty Washingtonské univerzity. „Očekávání, že mladí lidé nebudou pít, je nerealistické. Domníváme se ale, že je důležité mluvit o nejnovějších poznatcích, aby každý mohl o svém zdraví rozhodovat s dostatkem informací,“ dodala.

Mladí pijí příliš

V roce 2020 přibližně 1,34 miliardy lidí vypilo škodlivé množství alkoholu, uvádí studie návyků lidí z 204 zemí. Více než polovině, přesně 59 procentům, z těch, kdo pili přespříliš, bylo 15 až 39 let, uvádí studie. Mezi časté negativní dopady pití patřily dopravní nehody, zranění v opilosti, sebevraždy a vraždy. Tři čtvrtiny pijáků byli muži.

Studie vyhodnocovala vliv vypitého alkoholu na riziko 22 druhů zdravotních obtíží, včetně úrazů nebo rakoviny. Výzkumníci jistili, že množství alkoholu, které lze konzumovat, aniž by se zvýšila zdravotní rizika, se v průběhu života zvyšuje.

Za základní jednotku si vědci stanovili deci červeného vína s obsahem alkoholu 13 procent a 375 mililitrů piva s obsahem alkoholu 3,5 procenta. Muži do 39 let mohou podle závěru analýzy vypít jen 0,136 denní dávky alkoholu, aniž by to mělo vliv na jejich zdraví. U žen stejného věku je to 0,273 dávky, v přepočtu tedy necelé půl deci piva.

Pro lidi mezi čtyřiceti a 64 lety je pití poloviny až dvou denních dávek alkoholu zdraví prospěšné. U lidí nad 65 let je podle vědců bezpečná hranice téměř trojnásobek denní dávky, tedy zhruba jedno velké a jedno malé pivo.

Jakému druhu alkoholu holdují mladí Češi
Zdroj: HSBC

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 10 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.