Lidé ve městech přicházejí nejrychleji o prospěšné mikroorganismy ve střevech, ukázal výzkum

Lidé přicházejí o svůj střevní mikrobiom, který se u nich vytvořil během milionů let. Nejrozsáhlejší je tento fenomén v městském prostředí, prozradil nový výzkum.

V lidských střevech žije obrovské množství „dobrých“ bakterií a dalších mikrobů, které nám pomáhají trávit potravu a udržují nás zdravé. Ovlivňují náš imunitní, metabolický i nervový systém. Celkově se tento pestrý ekosystém nazývá střevní mikrobiom.

Někteří z těchto tvorečků se ve střevech vyskytovali ještě předtím, než se člověk stal člověkem – řadu jich totiž sdílíme s našimi příbuznými z řad primátů. A to naznačuje, že je jak lidé, tak i šimpanzi, gorily nebo orangutani zdědili po nějakém společném předkovi. Podle nového výzkumu se ale ukazuje, že Homo sapiens o spoustu těchto pomocníků přišel a v současné době ztrácí další, pravděpodobně kvůli městskému životu.

Evoluční biolog Andrew Moeller z Cornellovy univerzity už před šesti lety spolu s kolegy popsal, že lidský střevní mikrobiom je velmi podobný mikrobiomům jiných primátů. Jeho další studie a také práce dalších autorů ale ukazují, že lidský střevní mikrobiom se v obecném smyslu stal méně rozmanitým než ten, kterým se mohou pochlubit primáti.

Jedna taková studie například zjistila, že ve střevech divokých opic se nachází 85 mikrobiálních rodů, například Bacteroides a Bifidobacterium, ale u lidí v amerických městech jen 55 rodů. Zajímavé ale je, že lidé v méně rozvinutých částech světa mají 60 až 65 těchto bakteriálních skupin. Naznačuje to, že pokles mikrobiální rozmanitosti souvisí s urbanizací.

Podle Reshmi Upretiové, mikrobioložky z Washingtonské univerzity v Bothellu, se na úbytku lidských střevních mikrobů mohou podílet změny ve stravě, když se lidé změnili z lovců a sběračů v obyvatele měst, ale také to může souviset s užíváním antibiotik, větším životním stresem a možná i lepší hygienou. Několik významných vědců tvrdí, že tato nižší rozmanitost může přispívat k nárůstu astmatu a dalších zánětlivých onemocnění.

Měnící se ekosystém lidských střev

V minulosti Moeller a jeho kolegové sledovali jen to, jaké rody bakterií nebo jiných mikrobů jsou v lidských nebo primátích střevech. Teď se ale blíže zaměřil na to, jaké konkrétní druhy v lidských střevech chybí a které se přitom nacházejí u jeho nejbližších příbuzných. 

Moeller shromáždil trus několika skupin afrických šimpanzů a bonobů, izoloval a sekvenoval mikrobiální DNA ve výkalech, která pochází ze střevních mikrobů. Poté dal dohromady údaje o DNA střevních mikrobů, které již dříve našli jiní výzkumníci v případě goril a dalších primátů – shromáždil tak podrobnosti celkem o 22 primátech. Pomocí počítačů se pak podařilo sestavit z fragmentů sekvenované DNA celé genomy přítomných střevních mikrobů. Porovnáním těchto dat, údajů o střevním mikrobiomu 49 lidských populací a starobylé DNA ze zkamenělých lidských výkalů se povedlo zjistit, co a jak se změnilo.

Ukázalo se, že někteří specifičtí střevní mikrobi se s vývojem svého primátího hostitele stali více rozmanitými, ale jiní naopak úplně zmizeli. Poměrně hodně mikrobů opustilo lidská střeva: člověk přišel o sedmapadesát z přibližně sta větví mikrobů, které se v současnosti vyskytují u šimpanzů nebo bonobů a nejméně jednoho dalšího primáta, uvedl podle odborného časopisu Science Moeller 11. června na konferenci Microbe 2022.

Moellerovi se také podařilo odhadnout, kdy některé z lidských střevních mikrobů vymizeli. Několik z nich se ztratilo před tisíci lety, ale někteří zmizeli až v nedávné době, přičemž nejvíce jich ztratili obyvatelé měst, uvedl Moeller. Je to podle něj vlastně docela znepokojivé.  „S naším mikrobiomem děláme opravdu děsivé věci,“ varuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...