Lidé ve městech přicházejí nejrychleji o prospěšné mikroorganismy ve střevech, ukázal výzkum

Lidé přicházejí o svůj střevní mikrobiom, který se u nich vytvořil během milionů let. Nejrozsáhlejší je tento fenomén v městském prostředí, prozradil nový výzkum.

V lidských střevech žije obrovské množství „dobrých“ bakterií a dalších mikrobů, které nám pomáhají trávit potravu a udržují nás zdravé. Ovlivňují náš imunitní, metabolický i nervový systém. Celkově se tento pestrý ekosystém nazývá střevní mikrobiom.

Někteří z těchto tvorečků se ve střevech vyskytovali ještě předtím, než se člověk stal člověkem – řadu jich totiž sdílíme s našimi příbuznými z řad primátů. A to naznačuje, že je jak lidé, tak i šimpanzi, gorily nebo orangutani zdědili po nějakém společném předkovi. Podle nového výzkumu se ale ukazuje, že Homo sapiens o spoustu těchto pomocníků přišel a v současné době ztrácí další, pravděpodobně kvůli městskému životu.

Evoluční biolog Andrew Moeller z Cornellovy univerzity už před šesti lety spolu s kolegy popsal, že lidský střevní mikrobiom je velmi podobný mikrobiomům jiných primátů. Jeho další studie a také práce dalších autorů ale ukazují, že lidský střevní mikrobiom se v obecném smyslu stal méně rozmanitým než ten, kterým se mohou pochlubit primáti.

Jedna taková studie například zjistila, že ve střevech divokých opic se nachází 85 mikrobiálních rodů, například Bacteroides a Bifidobacterium, ale u lidí v amerických městech jen 55 rodů. Zajímavé ale je, že lidé v méně rozvinutých částech světa mají 60 až 65 těchto bakteriálních skupin. Naznačuje to, že pokles mikrobiální rozmanitosti souvisí s urbanizací.

Podle Reshmi Upretiové, mikrobioložky z Washingtonské univerzity v Bothellu, se na úbytku lidských střevních mikrobů mohou podílet změny ve stravě, když se lidé změnili z lovců a sběračů v obyvatele měst, ale také to může souviset s užíváním antibiotik, větším životním stresem a možná i lepší hygienou. Několik významných vědců tvrdí, že tato nižší rozmanitost může přispívat k nárůstu astmatu a dalších zánětlivých onemocnění.

Měnící se ekosystém lidských střev

V minulosti Moeller a jeho kolegové sledovali jen to, jaké rody bakterií nebo jiných mikrobů jsou v lidských nebo primátích střevech. Teď se ale blíže zaměřil na to, jaké konkrétní druhy v lidských střevech chybí a které se přitom nacházejí u jeho nejbližších příbuzných. 

Moeller shromáždil trus několika skupin afrických šimpanzů a bonobů, izoloval a sekvenoval mikrobiální DNA ve výkalech, která pochází ze střevních mikrobů. Poté dal dohromady údaje o DNA střevních mikrobů, které již dříve našli jiní výzkumníci v případě goril a dalších primátů – shromáždil tak podrobnosti celkem o 22 primátech. Pomocí počítačů se pak podařilo sestavit z fragmentů sekvenované DNA celé genomy přítomných střevních mikrobů. Porovnáním těchto dat, údajů o střevním mikrobiomu 49 lidských populací a starobylé DNA ze zkamenělých lidských výkalů se povedlo zjistit, co a jak se změnilo.

Ukázalo se, že někteří specifičtí střevní mikrobi se s vývojem svého primátího hostitele stali více rozmanitými, ale jiní naopak úplně zmizeli. Poměrně hodně mikrobů opustilo lidská střeva: člověk přišel o sedmapadesát z přibližně sta větví mikrobů, které se v současnosti vyskytují u šimpanzů nebo bonobů a nejméně jednoho dalšího primáta, uvedl podle odborného časopisu Science Moeller 11. června na konferenci Microbe 2022.

Moellerovi se také podařilo odhadnout, kdy některé z lidských střevních mikrobů vymizeli. Několik z nich se ztratilo před tisíci lety, ale někteří zmizeli až v nedávné době, přičemž nejvíce jich ztratili obyvatelé měst, uvedl Moeller. Je to podle něj vlastně docela znepokojivé.  „S naším mikrobiomem děláme opravdu děsivé věci,“ varuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 2 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 11 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 14 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...