Do pražského podzemí vyrazil robopes. Pořizoval při tom digitální mapu

S přípravou virtuální 3D mapy tunelů s inženýrskými sítěmi pod Prahou pomohl robot, s nímž pracují vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT). Výzkumníci v minulých týdnech poslali do podzemí autonomního robota SPOT od společnosti Boston Dynamics vybaveného robotickou rukou. Při průzkumu tým robotiků z Fakulty elektrotechnické (FEL) také otestoval pohyb tohoto „robopsa“ v podzemí a nasbíral informace pro modely šíření rádiového signálu.

Jan Faigl z FEL řekl, že podzemí nabízí pro roboty několik zajímavých výzev. Desítky metrů pod povrchem podle Faigla jednak není přístup k GPS, a stroj se tak musí orientovat jenom prostřednictvím dat a snímání prostředí. Také tam není možná komunikace. „Když se robot pohybuje daleko, tak musí být v podstatě zcela autonomní. A nebo si tu komunikační strukturu budovat,“ sdělil vědec.

Robot vybavený mnoha senzory si tak podle něj vytváří mapu, kterou pak lze využít i k přípravě virtuálních prohlídek. „Výhoda robota s robotickou rukou je, že v ní má kameru a je schopen dívat se na nějaké zajímavé věci. Třeba sledovat linie a inženýrskou síť,“ popsal Faigl s tím, že je ho tak možné využít i ke kontrolám.

Vědec také podotkl, že podoba tunelů s inženýrskými sítěmi, takzvaných kolektorů, týmu umožnila nasbírat pomocí robota data, na základě kterých vědci staví modely pro predikci šíření signálu. Faigl zdůraznil, že jsou případy, například záchranné mise v jeskyních, kdy je nutné vybudovat komunikační infrastrukturu přímo v problematickém místě, aby se robot z průzkumné mise vrátil a poskytl potřebné informace.

Ohledně současného průzkumu pak Faigl uvedl, že se konal na jaře ve třech dvoudenních cyklech. Roboti při něm podle něj ušli řádově kilometry, část dat tým z FEL stále vyhodnocuje. Podle předsedy představenstva společnosti Kolektory Praha Petra Švece je pod hlavním městem přes 93 kilometrů kolektorů, zhruba dvacet kilometrů se nachází pod centrem Prahy.

Veřejnost do kolektorů v současnosti nemůže. Připravovaná digitální 3D mapa tak má sloužit jak laikům k prohlídce nepřístupných tunelů, tak expertům pro dopracování GIS kolektorového systému a technických map Prahy.

Mapa díky robotům

Barbora Švecová za společnost Kolektory Praha řekla, že se připravuje interaktivní mapa tří různých míst. První zmapované místo bude z nejhlubšího kolektoru v Praze, který je zhruba třicet metrů pod povrchem, další budou z podpovrchového kolektoru a toho, který se nachází přímo pod pražskými chodníky. Švecová podotkla, že konkrétní místa nemůže prozradit, neboť jde o strategickou infrastrukturu.

Dva roboty s robotickou rukou získal tým z FEL teprve nedávno, do podzemí poslal jednoho z nich. První samostatně kráčející robopes ale posílil fakultní skupinu robotů už loni na jaře. Vědci se u zakoupených robotů mimo jiné snaží dále zlepšovat jejich senzorické schopnosti a účastní se i soutěží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 10 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 12 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 15 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 20 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.