Do pražského podzemí vyrazil robopes. Pořizoval při tom digitální mapu

S přípravou virtuální 3D mapy tunelů s inženýrskými sítěmi pod Prahou pomohl robot, s nímž pracují vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT). Výzkumníci v minulých týdnech poslali do podzemí autonomního robota SPOT od společnosti Boston Dynamics vybaveného robotickou rukou. Při průzkumu tým robotiků z Fakulty elektrotechnické (FEL) také otestoval pohyb tohoto „robopsa“ v podzemí a nasbíral informace pro modely šíření rádiového signálu.

Jan Faigl z FEL řekl, že podzemí nabízí pro roboty několik zajímavých výzev. Desítky metrů pod povrchem podle Faigla jednak není přístup k GPS, a stroj se tak musí orientovat jenom prostřednictvím dat a snímání prostředí. Také tam není možná komunikace. „Když se robot pohybuje daleko, tak musí být v podstatě zcela autonomní. A nebo si tu komunikační strukturu budovat,“ sdělil vědec.

Robot vybavený mnoha senzory si tak podle něj vytváří mapu, kterou pak lze využít i k přípravě virtuálních prohlídek. „Výhoda robota s robotickou rukou je, že v ní má kameru a je schopen dívat se na nějaké zajímavé věci. Třeba sledovat linie a inženýrskou síť,“ popsal Faigl s tím, že je ho tak možné využít i ke kontrolám.

Vědec také podotkl, že podoba tunelů s inženýrskými sítěmi, takzvaných kolektorů, týmu umožnila nasbírat pomocí robota data, na základě kterých vědci staví modely pro predikci šíření signálu. Faigl zdůraznil, že jsou případy, například záchranné mise v jeskyních, kdy je nutné vybudovat komunikační infrastrukturu přímo v problematickém místě, aby se robot z průzkumné mise vrátil a poskytl potřebné informace.

Ohledně současného průzkumu pak Faigl uvedl, že se konal na jaře ve třech dvoudenních cyklech. Roboti při něm podle něj ušli řádově kilometry, část dat tým z FEL stále vyhodnocuje. Podle předsedy představenstva společnosti Kolektory Praha Petra Švece je pod hlavním městem přes 93 kilometrů kolektorů, zhruba dvacet kilometrů se nachází pod centrem Prahy.

Veřejnost do kolektorů v současnosti nemůže. Připravovaná digitální 3D mapa tak má sloužit jak laikům k prohlídce nepřístupných tunelů, tak expertům pro dopracování GIS kolektorového systému a technických map Prahy.

Mapa díky robotům

Barbora Švecová za společnost Kolektory Praha řekla, že se připravuje interaktivní mapa tří různých míst. První zmapované místo bude z nejhlubšího kolektoru v Praze, který je zhruba třicet metrů pod povrchem, další budou z podpovrchového kolektoru a toho, který se nachází přímo pod pražskými chodníky. Švecová podotkla, že konkrétní místa nemůže prozradit, neboť jde o strategickou infrastrukturu.

Dva roboty s robotickou rukou získal tým z FEL teprve nedávno, do podzemí poslal jednoho z nich. První samostatně kráčející robopes ale posílil fakultní skupinu robotů už loni na jaře. Vědci se u zakoupených robotů mimo jiné snaží dále zlepšovat jejich senzorické schopnosti a účastní se i soutěží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 13 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 15 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 17 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 19 hhodinami
Načítání...