Většina českých jehličnanů je ve špatném stavu. Viníkem je sucho a kůrovec, ukazuje výzkum

Přes 71 procent jehličnatých stromů v českých lesích minulý rok trpělo výrazným úbytkem jehličí, proti zdravému stavu jim chybí 26 až 60 procent jehličí. Více než sedmi procentům jehličnanů chybělo více než 60 procent jehličí. Zhruba 18 procentům stromů chybělo 11 až 25 procent jehličí a zcela zdravá byla dvě procenta jehličnanů. Vyplývá to z monitoringu Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) a analýzy projektu Česko v datech. Vědci míru ztráty jehličí nebo listí využívají jako ukazatel zdravotního stavu stromů.

Ústav vyhodnocuje míru takzvané defoliace, tedy úbytku jehličí nebo listí, na reprezentativním vzorku více než deseti tisíc dospělých stromů, tedy stromů starších 59 let. Podle míry ztráty se rozdělují do čtyř kategorií. V českých lesích stále převládají jehličnaté stromy, podle dat ministerstva zemědělství v roce 2020 zabíraly přes sedmdesát procent plochy lesů.

Listnaté stromy jsou podle monitoringu výrazně zdravější. Zhruba polovina stromů spadala do kategorie, které chybělo jedenáct až pětadvacet procent listí. Šestadvacet až šedesát procent listí chybělo zhruba třetině stromů. Téměř třináct procent listnatých stromů spadalo do kategorie, které chybělo méně než jedenáct procent listí a jsou považovány za zcela zdravé.

Příčiny problému

Podle vědců za špatný zdravotní stav stromů může hlavně sucho, kůrovcová kalamita a znečištění ovzduší. V českých lesích je početně nejvíce zastoupenou dřevinou smrk, který roste na téměř polovině plochy lesů. Petr Fabiánek z VÚHLM upozornil na to, že od roku 2009 se smrky postupně zotavovaly, ale v roce 2015 přišla změna k horšímu hlavně kvůli kůrovci, který se rozšířil na celé území ČR i do poloh s nadmořskou výškou přes 900 metrů.

Podle monitoringu loni přes šedesát procent smrků spadalo do kategorie stromů, kterým chybí šestadvacet až šedesát procent jehličí. Aktuální situace může být i horší, než ukazují data.

„Uváděné hodnoty silně poškozených stromů nemusí odpovídat skutečné výši. V intervalu mezi pravidelným každoročním hodnocením totiž často dojde k odtěžení těchto stromů. Nemohou tak být zahrnuty do hodnocení,“ dodal Fabiánek.

Kácet se musí, důležité je, kde

V ČR se podle Českého statistického úřadu loni vykácelo přes třicet milionů metrů krychlových dřeva a přes šestaosmdesát procent vytěžených stromů bylo zasaženo kůrovcem. Na České zemědělské univerzitě vznikl projekt s názvem Chytrá lesní krajina, který studuje, jak se bude česká příroda v budoucnu měnit a jak se lze na změny připravit s využitím moderních technologií.

Vznikl pilotní projekt na rozloze 1725 hektarů v okolí Jevan ve středních Čechách, kde bude do přírody instalována síť senzorů, které budou sbírat data například o změnách vlhkosti či vývoji teploty v jednotlivých částech lesa při extrémním počasí. Vyhodnocovat je má umělá inteligence v datovém centru, kam se budou údaje přenášet pomocí 5G sítě. Projekt počítá také s využitím dronů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 12 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 15 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...