Voyager 1 se zbláznil. Z mezihvězdného prostoru posílá nesmyslná data

Americká vesmírná agentura NASA řeší záhadu. Sonda Voyager 1, které letí mimo Sluneční soustavu, řádně pracuje, přijímá a provádí příkazy ze Země a zároveň shromažďuje a vrací vědecká data. Údaje ze systému řízení a regulace polohy (AACS) sondy jsou ale zmatečné a vůbec neodrážejí to, co se na palubě skutečně děje.

Systém AACS řídí orientaci pětačtyřicet let staré sondy, která je vůbec nejvzdálenějším objektem, jaký kdy lidstvo vytvořilo. Mimo jiné udržuje anténu Voyageru 1 přesně nasměrovanou k Zemi – díky tomu může družice odesílat data „domů“.

Podle NASA sice všechno nasvědčuje tomu, že AACS pořád funguje, ale telemetrické údaje, které vrací, jsou nepravdivé a tedy nesmyslné. Vypadá to, že data jsou generována náhodně anebo neodrážejí žádný možný stav, ve kterém by se AACS mohl nacházet.

Sonda je vybavená automatickými systémy, které ji mají v případě podobného problému přepnout do „bezpečného režimu“, v němž provádí jenom operace, které potřebuje k přežití. To dá inženýrům na Zemi čas problém vyřešit. Jenže žádná z těchto pojistek nezareagovala a Voyager je tak nadále v normálním režimu. To, že signál sondy i nadále přichází, potvrzuje, že anténa je ve skutečnosti natočená správně směrem k Zemi – jen to sonda zřejmě tak úplně neví.

Tým inženýrů, který má sondu na starost, bude signál i nadále pečlivě sledovat. Neví zatím ani, jestli je problém v samotném kriticky důležitém systému AACS, anebo pochází z nějakého jiného, přidruženého. NASA upozorňuje, že dokud povahu problému lépe nepochopí, nemůže předvídat, jak dlouho bude sonda ještě schopna shromažďovat a vysílat vědecká data – a tedy fungovat tak, jak má.

2 minuty
Události: Před 40 lety se vydal Voyager na misi
Zdroj: ČT24

Příliš vzdálený průzkumník

Voyager 1 je v současné době vzdálen od Země 23,3 miliard kilometrů. To je tak daleko, že urazit tuto vzdálenost trvá světlu 20 hodin a 33 minut. Odeslání zprávy na Voyager 1 a obdržení odpovědi proto trvá zhruba dva dny; na toto zpoždění je tým mise sice zvyklý, ale řešení jakýchkoliv problémů to nesmírně komplikuje.

„Takováto záhada je v této fázi mise Voyageru asi dost očekávaná,“ uvedla Suzanne Doddová, vedoucí projektů Voyager 1 a 2 v Laboratoři tryskového pohonu NASA v jižní Kalifornii. „Sondy jsou staré téměř pětačtyřicet let, což je mnohem více, než plánovači mise předpokládali. Navíc se už nacházejí v mezihvězdném prostoru – tedy v prostředí s vysokým radiačním zářením, ve kterém až doposud žádná sonda neletěla. Před týmem inženýrů tak stojí velké výzvy. Ale myslím, že pokud existuje způsob, jak tento problém s AACS vyřešit, náš tým ho najde,“ dodala.

Je také možné, že se zdroj anomálie nikdy neobjeví a místo toho se mu sonda nějakým způsobem přizpůsobí. Pokud experti problém identifikují, možná se jim podaří vyřešit ho pomocí změn softwaru – anebo by šlo přesměrovat výpočty na nějaký z dalších hardwarových systémů Voyageru.

Nebylo by to poprvé, co se tým Voyageru musí spolehnout na záložní hardware. Už roku 2017 se ukázalo, že hlavní trysky jsou opotřebované – a tak NASA aktivovala jinou sadu trysek, které sonda původně využívala při průletu kolem planet. Fungovaly dokonale, přestože byly 37 let nepoužívané.

Voyager 2 na hranicích Sluneční soustavy
Zdroj: NASA

Dva Cestovatelé

Dvojče sondy Voyager 1, Voyager 2, je v současné době vzdálený od Země 19,5 miliard kilometrů, zůstává ve standardním provozu a nevykazuje žádné problémy. Navzdory současným nejasnostem se tak ukazuje, že technika vypouštěná v roce 1977 pracuje mnohem déle, než plánovači mise původně očekávali.

Oba Voyagery jsou rovněž jediné sondy, které sbírají data v mezihvězdném prostoru. Informace, které z této oblasti poskytují, pomohly k hlubšímu pochopení heliosféry, bariéry, kterou Slunce vytváří kolem planet naší sluneční soustavy.

Obě sondy teď vyprodukují méně elektrické energie než v minulosti. To omezuje počet systémů, které může loď provozovat. Technický tým mise proto už vypnul různé subsystémy a ohřívače, aby tak ušetřil energii pro vědecké přístroje a kriticky důležité systémy. Žádné vědecké přístroje potřebné pro tuto fázi výzkumu zatím NASA nemusela vypnout a tým Voyageru pracuje na tom, aby obě sondy fungovaly i po roce 2025. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
před 8 hhodinami

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
před 9 hhodinami

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
před 13 hhodinami

Do Lužických hor se vrátily divoké kočky. Fotopasti ukázaly koťata

Vzácné kočky divoké už zase žijí v Lužických horách. Že se tam úspěšně usadily, prokazují nejen genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, ale také fotopasti Hnutí Duha, které odhalily jejich mláďata.
před 13 hhodinami

Nanotyrannus nebyl jen mladý T. rex, definitivně potvrdili vědci

Vědci desetiletí debatovali o tom, zda masožravý dinosaurus Nanotyrannus nebyl ve skutečnosti jen mladým jedincem druhu Tyrannosaurus rex. Zdá se však, že během pěti týdnů byla tato záležitost definitivně vyřešena dvěma novými studiemi. Ty ukazují, že Nanotyrannus se od Tyranosaura rexe značně lišil.
před 14 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
7. 12. 2025

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
7. 12. 2025
Načítání...