Středozemní moře je plné chemikálií z opalovacích krémů. Ukládají se v mořské trávě

Nová rozsáhlá studie zjistila, že chemické látky, které běžně obsahují opalovací krémy, masivně unikají do vody a akumulují se v mořské trávě.

Vědci objevili látky, které v opakovacích krémech blokují ultrafialové světlo, ve stoncích trávy posidonie mořské rostoucí kolem pobřeží Mallorcy. Autoři tohoto výzkumu věří, že za znečištění může turistický ruch v této oblasti.

„Na tomto místě mají vliv nejrůznější aktivity spojené s přístavem, vypouštěním odpadních vod a s cestovním ruchem,“ popsala spoluautorka výzkumu Silvia Díaz Cruzová. „Vzhledem k tomu, že Středozemní moře je mělké, malé a velmi uzavřené, mohou koncentrace chemických látek pohlcujících UV záření dosahovat značně vysokých hodnot.“

Posidonie
Zdroj: Wikimedia Commons

V odebraných vzorcích našli vědci koncentrace nejrůznějších složek opalovacích krémů. Přestože celkový dopad těchto chemických látek na mořskou trávu zatím není znám, vědci se obávají možných škodlivých účinků.

„Pokud zjistíme, že opalovací krémy ovlivňují fotosyntézu a produktivitu mořských travin nad rámec jejich akumulace, budeme mít problém. Tyto mořské trávy totiž hrají důležitou ekologickou roli na pobřeží Středozemního moře,“ upozorňuje spoluautorka studie profesorka Nona Agawinová.

Na Havaji existují pravidla, ve Středomoří ne

Posidonie tvoří rozsáhlé louky v pobřežních oblastech Středomoří a hraje klíčovou roli při udržování zdravého oceánského ekosystému. Louky s mořskou trávou jsou domovem různých podvodních druhů, slouží jako místo, kde se ukládá nadbytečný uhlík, a zároveň pomáhají chránit pobřežní oblasti před erozí.

Předchozí výzkumy zjistily, že některé chemické látky na ochranu proti slunečnímu záření, které filtrují ultrafialové záření, mohou mít škodlivé účinky na ryby, želvy a delfíny, včetně narušení jejich reprodukčního systému a poškození jejich vývoje.

Postiženy jsou také korálové útesy, a proto už byly tyto chemikálie zakázány v několika významných turistických destinacích, jako jsou Havaj, Florida nebo Palau. Pro Středozemní moře zatím podobné regule neexistují.

Autoři studie zdůrazňují potřebu dalšího výzkumu účinků daných chemických látek na podmořské louky. „Pokud zjistíme, které složky opalovacích krémů jsou pro mořské trávy škodlivé, pak bychom je měli lépe regulovat anebo nabízet alternativy,“ dodala Agawinová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 11 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 15 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 18 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 19 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...