Houby si mezi sebou neustále vyměňují signály, což se ví už desítky let. V rámci nového výzkumu teď skupina vědců tyto signály matematicky analyzovala a tvrdí, že v nich našla vzorce, které se svou strukturou nápadně podobají lidské řeči.
Z výzkumu hub se ví, že si vyměňují elektrické impulsy prostřednictvím dlouhých podzemních vláknitých struktur zvaných hyfy. Připomíná to komunikaci pomocí neuronů u lidí.
- Hyfa je vlákno houby. Soubor hyf se nazývá podhoubí nebo mycelium.
- Hyfy mohou prorůstat hmotou, ve které houba roste, i desítky metrů. Vzhledem k často mikroskopickému průměru jsou obtížně pozorovatelné, tudíž vymezit „tělo jedince“, kupříkladu hřibu smrkového v lese, je prakticky nemožné.
Biologové už také prokázali, že se rychlost výměny těchto impulzů zvyšuje, ocitnou-li se hyfy dřevokazných hub v kontaktu se dřevem. To by mohlo naznačovat, že takto houby sdílejí informace o možných zdrojích živin. A některé odvážné hypotézy naznačují, že houby takto mohou komunikovat i s rostlinnými druhy, s nimiž jsou svými hyfy propojené, například se stromy.
Jazyk hub by mohl mít svou gramatiku
Nový výzkum vedl profesor Andrew Adamatzky z laboratoře netradičních počítačů Západoanglické univerzity v Bristolu. Ten zkusil zmapovat a poté analyzovat možné vzorce v komunikaci u čtyř druhů hub: penízovky sametonohé, klanolístky obecné, u špiček a u čínských housenic. Experiment byl sice náročný na čas, ale jinak nebyl příliš složitý: do substrátů plných vláken hub vědec vložil drobné elektrody a pak sledoval, jak se mění elektrická aktivita v půdě. Zajímaly ho nejvíc nejrůznější významné výkyvy aktivity.
Výsledky výzkumu vyšly v odborném časopise Royal Society Open Science. Adamatzky v něm tvrdí, že tyto výkyvy v aktivitě se často shlukují do jakýchsi řetězců, které připomínají lidskou slovní komunikaci.
Z hlediska matematiky a statistiky odpovídá délka těchto řetězců rozložení délky slov v lidské řeči. Celkem tvoří slovník hub asi padesát výrazů a nejbohatší a nejsložitější komunikaci přitom ovládaly klanolístky, tedy houby žijící na rozkládajícím se dřevě.
Velké proč
K čemu ale taková komplexní aktivita houbám slouží? To zatím není jasné, profesor Adamatzky navrhuje ve své studii ale rovnou několik hypotéz. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je podle něj snaha hub o udržování celistvosti, pak by jejich signály asi nejlépe odpovídaly vytí vlků, které má udržet v krajině soudržnost smečky. Mohlo by se ale také jednat o hlášení nově objevených zdrojů látek, které jsou pro houby důležité.
„Existuje i další možnost – neříkají nic,“ přiznává vědec v rozhovoru s britským deníkem Guardian. „Šířící se špičky mycelia jsou elektricky nabité, a proto když nabité špičky projdou dvojicí elektrod, je prostě zaznamenán nárůst rozdílu potenciálů.“
