V atmosféře přibývá metanu. NOAA se obává, že se spustí cyklus, jenž se vymkne kontrole

Američtí vědci už druhý rok za sebou zaznamenali rekordní nárůst koncentrace silného skleníkového plynu metanu v atmosféře. Zveřejnil to v nové zprávě Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Metan, který je po oxidu uhličitém druhým největším přispěvatelem ke globálnímu oteplování, vzniká při výrobě, přepravě a používání fosilních paliv, ale také rozkladem organických látek v mokřadech a jako vedlejší produkt trávení přežvýkavců v zemědělství.

Na loňské konferenci o změně klimatu COP26 v Glasgow se účastníci dohodli na globálním závazku snížit do roku 2030 emise metanu o třetinu. Splnění tohoto závazku ale není příliš pravděpodobné, protože významní znečišťovatelé včetně Číny, Ruska, Íránu a Indie se k němu nepřipojili.

Emise rostou

„Naše údaje ukazují, že celosvětové emise se nadále vyvíjejí rychlým tempem špatným směrem,“ uvedl v prohlášení ředitel NOAA Rick Spinrad.

Roční nárůst metanu v atmosféře během roku 2021 činil 17 částic na miliardu (ppb), což je největší nárůst zaznamenaný od zahájení systematických měření v roce 1983, uvedla NOAA. V celém roce 2021 byla průměrná hladina atmosférického metanu 1895,7 ppb, což je přibližně o 162 procent více než v předindustriálním období. „Už si nemůžeme dovolit odkládat naléhavá a účinná opatření potřebná k řešení příčiny problému – znečištění skleníkovými plyny,“ varoval Spinrad. 

Odhaduje se, že asi 30 procent metanu pochází z produkce fosilních paliv – to z něj činí jasný cíl, jak v krátkodobém horizontu zmírnit dopady klimatické krize. 

Emise oxidu uhličitého rostou také

Mezitím se i koncentrace oxidu uhličitého zvyšovala vysokým tempem. NOAA zjistila, že globální průměr oxidu uhličitého na povrchu během roku 2021 činil 414,7 částic na milion (ppm), což představuje nárůst o 2,66 ppm oproti průměru roku 2020.

Hladina oxidu uhličitého v atmosféře je nyní srovnatelná s úrovní, na které byla před 4,3 miliony let, tedy v polovině pliocénu. V té době byla hladina moře asi o 75 stop (23 metrů) výše než dnes, průměrná teplota byla o 7 stupňů Fahrenheita (4 stupně Celsia) vyšší než v předindustriální době a rozsáhlé lesy zabíraly oblasti Arktidy.

Proč je metan takový problém

Metanu je sice méně, ale při zadržování tepla v atmosféře je asi 25krát účinnější než oxid uhličitý.

Doba setrvání metanu v atmosféře je přibližně devět let ve srovnání s tisíci lety u oxidu uhličitého, proto je kontrola metanu rozhodující pro ovlivnění rychlosti klimatických změn v blízké budoucnosti.

Metan také přispívá k tvorbě přízemního ozonu, který je hlavní složkou smogu a má škodlivé účinky na životní prostředí a zdraví lidí. Předchozí výzkumy NOAA v oblasti metanu ukázaly, že hlavním faktorem zvyšujícího se množství metanu po roce 2006 jsou biologické zdroje metanu – například z mokřadů.

To je podle NOAA znepokojující, protože to může signalizovat zpětnou vazbu způsobenou větším množstvím dešťů nad tropickými mokřady, které následně generují ještě více metanu – a to je cyklus, který by se pak do značné míry vymkl lidské kontrole. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 5 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 6 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 9 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 9 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 12 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...