V atmosféře přibývá metanu. NOAA se obává, že se spustí cyklus, jenž se vymkne kontrole

Američtí vědci už druhý rok za sebou zaznamenali rekordní nárůst koncentrace silného skleníkového plynu metanu v atmosféře. Zveřejnil to v nové zprávě Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Metan, který je po oxidu uhličitém druhým největším přispěvatelem ke globálnímu oteplování, vzniká při výrobě, přepravě a používání fosilních paliv, ale také rozkladem organických látek v mokřadech a jako vedlejší produkt trávení přežvýkavců v zemědělství.

Na loňské konferenci o změně klimatu COP26 v Glasgow se účastníci dohodli na globálním závazku snížit do roku 2030 emise metanu o třetinu. Splnění tohoto závazku ale není příliš pravděpodobné, protože významní znečišťovatelé včetně Číny, Ruska, Íránu a Indie se k němu nepřipojili.

Emise rostou

„Naše údaje ukazují, že celosvětové emise se nadále vyvíjejí rychlým tempem špatným směrem,“ uvedl v prohlášení ředitel NOAA Rick Spinrad.

Roční nárůst metanu v atmosféře během roku 2021 činil 17 částic na miliardu (ppb), což je největší nárůst zaznamenaný od zahájení systematických měření v roce 1983, uvedla NOAA. V celém roce 2021 byla průměrná hladina atmosférického metanu 1895,7 ppb, což je přibližně o 162 procent více než v předindustriálním období. „Už si nemůžeme dovolit odkládat naléhavá a účinná opatření potřebná k řešení příčiny problému – znečištění skleníkovými plyny,“ varoval Spinrad. 

Odhaduje se, že asi 30 procent metanu pochází z produkce fosilních paliv – to z něj činí jasný cíl, jak v krátkodobém horizontu zmírnit dopady klimatické krize. 

Emise oxidu uhličitého rostou také

Mezitím se i koncentrace oxidu uhličitého zvyšovala vysokým tempem. NOAA zjistila, že globální průměr oxidu uhličitého na povrchu během roku 2021 činil 414,7 částic na milion (ppm), což představuje nárůst o 2,66 ppm oproti průměru roku 2020.

Hladina oxidu uhličitého v atmosféře je nyní srovnatelná s úrovní, na které byla před 4,3 miliony let, tedy v polovině pliocénu. V té době byla hladina moře asi o 75 stop (23 metrů) výše než dnes, průměrná teplota byla o 7 stupňů Fahrenheita (4 stupně Celsia) vyšší než v předindustriální době a rozsáhlé lesy zabíraly oblasti Arktidy.

Proč je metan takový problém

Metanu je sice méně, ale při zadržování tepla v atmosféře je asi 25krát účinnější než oxid uhličitý.

Doba setrvání metanu v atmosféře je přibližně devět let ve srovnání s tisíci lety u oxidu uhličitého, proto je kontrola metanu rozhodující pro ovlivnění rychlosti klimatických změn v blízké budoucnosti.

Metan také přispívá k tvorbě přízemního ozonu, který je hlavní složkou smogu a má škodlivé účinky na životní prostředí a zdraví lidí. Předchozí výzkumy NOAA v oblasti metanu ukázaly, že hlavním faktorem zvyšujícího se množství metanu po roce 2006 jsou biologické zdroje metanu – například z mokřadů.

To je podle NOAA znepokojující, protože to může signalizovat zpětnou vazbu způsobenou větším množstvím dešťů nad tropickými mokřady, které následně generují ještě více metanu – a to je cyklus, který by se pak do značné míry vymkl lidské kontrole. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lední medvědice adoptovala sirotka. Vědci popsali výjimečný případ

Vědci v severní Kanadě pořídili videozáznam volně žijící samice ledního medvěda, která kromě svého vlastního mláděte pečuje o další, adoptované mládě. Podobné případy jsou přitom velmi vzácné, informovala agentura AFP.
včera v 09:50

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
28. 12. 2025

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
27. 12. 2025

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025
Načítání...