V atmosféře přibývá metanu. NOAA se obává, že se spustí cyklus, jenž se vymkne kontrole

Američtí vědci už druhý rok za sebou zaznamenali rekordní nárůst koncentrace silného skleníkového plynu metanu v atmosféře. Zveřejnil to v nové zprávě Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Metan, který je po oxidu uhličitém druhým největším přispěvatelem ke globálnímu oteplování, vzniká při výrobě, přepravě a používání fosilních paliv, ale také rozkladem organických látek v mokřadech a jako vedlejší produkt trávení přežvýkavců v zemědělství.

Na loňské konferenci o změně klimatu COP26 v Glasgow se účastníci dohodli na globálním závazku snížit do roku 2030 emise metanu o třetinu. Splnění tohoto závazku ale není příliš pravděpodobné, protože významní znečišťovatelé včetně Číny, Ruska, Íránu a Indie se k němu nepřipojili.

Emise rostou

„Naše údaje ukazují, že celosvětové emise se nadále vyvíjejí rychlým tempem špatným směrem,“ uvedl v prohlášení ředitel NOAA Rick Spinrad.

Roční nárůst metanu v atmosféře během roku 2021 činil 17 částic na miliardu (ppb), což je největší nárůst zaznamenaný od zahájení systematických měření v roce 1983, uvedla NOAA. V celém roce 2021 byla průměrná hladina atmosférického metanu 1895,7 ppb, což je přibližně o 162 procent více než v předindustriálním období. „Už si nemůžeme dovolit odkládat naléhavá a účinná opatření potřebná k řešení příčiny problému – znečištění skleníkovými plyny,“ varoval Spinrad. 

Odhaduje se, že asi 30 procent metanu pochází z produkce fosilních paliv – to z něj činí jasný cíl, jak v krátkodobém horizontu zmírnit dopady klimatické krize. 

Emise oxidu uhličitého rostou také

Mezitím se i koncentrace oxidu uhličitého zvyšovala vysokým tempem. NOAA zjistila, že globální průměr oxidu uhličitého na povrchu během roku 2021 činil 414,7 částic na milion (ppm), což představuje nárůst o 2,66 ppm oproti průměru roku 2020.

Hladina oxidu uhličitého v atmosféře je nyní srovnatelná s úrovní, na které byla před 4,3 miliony let, tedy v polovině pliocénu. V té době byla hladina moře asi o 75 stop (23 metrů) výše než dnes, průměrná teplota byla o 7 stupňů Fahrenheita (4 stupně Celsia) vyšší než v předindustriální době a rozsáhlé lesy zabíraly oblasti Arktidy.

Proč je metan takový problém

Metanu je sice méně, ale při zadržování tepla v atmosféře je asi 25krát účinnější než oxid uhličitý.

Doba setrvání metanu v atmosféře je přibližně devět let ve srovnání s tisíci lety u oxidu uhličitého, proto je kontrola metanu rozhodující pro ovlivnění rychlosti klimatických změn v blízké budoucnosti.

Metan také přispívá k tvorbě přízemního ozonu, který je hlavní složkou smogu a má škodlivé účinky na životní prostředí a zdraví lidí. Předchozí výzkumy NOAA v oblasti metanu ukázaly, že hlavním faktorem zvyšujícího se množství metanu po roce 2006 jsou biologické zdroje metanu – například z mokřadů.

To je podle NOAA znepokojující, protože to může signalizovat zpětnou vazbu způsobenou větším množstvím dešťů nad tropickými mokřady, které následně generují ještě více metanu – a to je cyklus, který by se pak do značné míry vymkl lidské kontrole. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pravěká svatyně Göbekli Tepe zřejmě nebyla spojená s kultem lebek

Archeologové oznámili, že našli vysvětlení, proč se v nejstarším kamenném sídle světa nacházelo tolik lidských ostatků. Příčina je podle nich mnohem méně romantická než různé kulty smrti, o nichž se spekulovalo.
před 15 hhodinami

Vídeňští vědci testují na orbitě kvantový počítač

Kvantové počítače by mohly lidstvu vyřešit spoustu jeho problémů. Na oběžné dráze mohou například zjednodušit a posílit posílání informací přes satelity. Už rok to testuje skupina expertů z Vídeňské univerzity, která se pokouší tuto technologii zkoušet v těch nejobtížnějších podmínkách.
před 16 hhodinami

Vědci vytvořili kopii oceánu Enceladu a vypustili tam pozemské mikroorganismy

Na Saturnově měsíci Enceladu by pod ledovým příkrovem, v tamním hlubokém oceánu, mohly přežívat i pozemské organismy. Potvrdil to experiment berlínských vědců, kteří se pokusili napodobit co nejpřesněji tamní podmínky.
před 17 hhodinami

Loď Starship se z oběžné dráhy vrátila na Zemi

Kosmická loď Starship se poprvé dostala na oběžnou dráhu a následně se vrátila na Zemi, uvedla společnost SpaceX. Kvůli problému s jedním z motorů firma první orbitální let o několik hodin zkrátila, píše server BBC News. Během čtrnáctého zkušebního letu měla loď šestkrát obletět Zemi. Předtím úspěšně vypustila satelity služby Starlink.
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.