V poušti Atacama se našlo pohřebiště ptakoještěrů. Kosti jsou dokonale zachovalé

Vědci v Chile oznámili, že našli ojedinělou lokalitu se skvěle zachovalými kostmi pravěkých létajících tvorů, kteří se před více než 100 miliony lety pohybovali nad andskou pouští Atacama.

Paleontologům netrvalo dlouho zjisit, že ostatky patří pterosaurům, kteří žili po boku dinosaurů, měli dlouhé rozpětí křídel a živili se organismy, které si vyfiltrovali z vody – podobně jako dnešní plameňáci.

Skupina vědců vedená Jhonatanem Alarconem, badatelem z chilské univerzity, pátrala po ptakoještěrech na Atacamě již několik let, ale tento objev překonal veškerá očekávání.

„Má to celosvětový význam, protože podobné nálezy jsou poměrně vzácné,“ uvedl pro agenturu Reuters Alarcon. Prakticky všude na světě se totiž pozůstatky pterosaurů nacházejí izolované, ale tady jich bylo celé pohřebiště – zjevně celá jejich kolonie.

Objev tohoto vzácného pohřebiště umožní vědcům studovat i zvyky a ekologii pterosaurů, nejen jejich anatomii, řekl paleontolog. „Mohli bychom určit, jak byly skupiny těchto zvířat složeny, jestli vychovávaly svá mláďata, nebo ne,“ dodal. 

Nahrávám video
Nález pterosaurů na Atacamě
Zdroj: ČT24

Dokonalý nález

Dalším nečekaným překvapením bylo, jak dobře zachovalé byly objevené kosti. „Většina nalezených kostí pterosaurů bývá rozbitá nebo rozmačkaná,“ popsal David Rubilar, vedoucí paleontologického oddělení chilského Národního historického muzea. „Ale z této lokality se podařilo získat nádherně zachovalé trojrozměrné kosti.“ To vědcům dobře pomůže lépe pochopit anatomii pterosaurů.

Nález je vzdálen 65 kilometrů od jiné lokality, kde byly už dříve objeveny jiné pozůstatky pterosaurů. Tento objev podporuje hypotézu vědců, že pterosauři byli kdysi v severním Chile velmi rozšířeni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
18. 4. 2026

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
18. 4. 2026

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
17. 4. 2026
Načítání...