Vědci popsali vlastnosti, které rostlinám pomáhají přežít na ostrovech

Zvláštní vlastnosti, které pomáhají rostlinám přežít na takzvaných půdních i klasických ostrovech, popsal vědecký tým z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Podle expertů mohou rostliny vnímat i krajinu, která se člověku zdá stejnorodá, jako souostroví míst příznivých pro růst v množství nepříznivých podmínek. Výsledky výzkumu poskytly i nový pohled na riziko vymírání druhů rostoucích na ostrovech.

Rostliny, které se vyskytují na půdních i skutečných ostrovech, se podle vědců musí vyrovnávat se zvláštními riziky. Některé ostrovy jsou třeba tak malé, že hostí jenom několik jedinců od daného druhu a ty mohou snadno vymřít kvůli náhodným událostem. Rostliny se ale mohou potýkat také třeba s nedostatkem opylovačů, kteří malou populaci nenajdou, malým výběrem sexuálních partnerů nebo produkcí nekvalitních semen.

Tým z Botanického ústavu analyzoval vlastnosti rostlin ze tří různých evropských suchozemských souostroví se speciálními půdními podmínkami. Vzorky pocházely ze slatinišť v Západních Karpatech, vrcholků hor v Kantaberském pohoří ve Španělsku a ze skalních výchozů na Moravě. Půdní podmínky studovaných biotopů se podle vědců podstatně liší od okolní krajiny a experti zkoumali to, zda mají rostliny specializované na tato stanoviště zvláštní schopnosti pro přežití na ostrovech.

Suchozemské ostrovy

„Rostliny specializované na půdní podmínky, které vytvářejí suchozemské ostrovy, jsou lépe vybaveny pro přežívání už uchycených jedinců na těchto ostrovech než rostliny, které specializované nejsou,“ řekl k výsledkům vedoucí výzkumného týmu Gianluigi Ottaviani z Oddělení experimentální a funkční morfologie Botanického ústavu. „Vyznačují se například intenzivnějším klonálním růstem - mají delší oddenky - a mají větší zásobu pupenů na podzemních orgánech, která je pojistkou v případě narušení,“ popsal výzkumník.

Tým podle něj také zjistil, že čím je ostrov izolovanější, tím jsou si rostliny ve studovaných vlastnostech podobnější napříč druhy. „Což naznačuje, že ostrovní charakter stanoviště může selektovat několik specifických strategií, které pomáhají rostlinám vytrvávat tam, kde jsou,“ podotkl Ottaviani.

Ochrana biodiverzity

Podle expertů toho o strategiích, které rostlinám pomáhají přežít na suchozemských ostrovech, zatím věda moc neví. Ostrovní biogeografie se totiž zaměřuje spíše na schopnost druhů šířit se a kolonizovat nové ostrovy a na hodnocení rizika vymírání druhů.

„Výsledky této studie jsou relevantní jak pro základní ekologický výzkum, tak i pro ochranu biodiverzity, protože druhy specializované na ostrovní podmínky se svou odlišnou evoluční historií jsou často vzácné, a tudíž jsou prioritami ochrany přírody. Navíc kvůli změnám klimatu se podmínky k životu rostlin na ostrovech mohou podstatně změnit a strategie vytrvat nemusí být pro přežití populací dostatečná,“ uzavřel Ottaviani.

Studii vydal vědecký časopis Global Ecology and Biogeography.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 7 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 9 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 9 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 14 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
včera v 18:01‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
včera v 15:12‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
včera v 11:26‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
včera v 10:51‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.