Spousta dospělých si všímá, že se stávají v průběhu života duševně pomalejšími. Zatímco ve dvaceti letech byli schopni rychlého úsudku, teď mají pocit, že jim všechno trvá mnohem déle. Podle nového výzkumu to ale není tím, že by ztráceli mozkovou kapacitu.
Lidský mozek začíná zpomalovat až po šedesátce, odhalil výzkum
S přibývajícím věkem se sice lidská reakční doba opravdu prokazatelně zpomaluje, ale nová studie tvrdí, že to není proto, že by rychlost zpracování dat v dospělém mozku klesala.
Podle studie zveřejněné 17. února v časopise Nature Human Behaviour zůstává mozek až do šedesátky stejně pohotový jako dřív. Proč tedy hromada předchozích výzkumů vedla odborníky k přesvědčení, že rychlost myšlení dosahuje vrcholu už kolem dvacítky?
Je to proto, že „reakce je zpomalena jinými faktory, než je samotná inteligence nebo duševní bystrost,“ uvedl hlavní autor studie, německý psycholog Mischa von Krause z Heidelberské univerzity. „Náš výzkum ukazuje, že toto zpomalení není způsobeno snížením rychlosti kognitivního zpracování,“ řekl von Krause. „Až do starší dospělosti se rychlost zpracování informací v námi studovaném úkolu téměř neměnila.“
Reakce zpomalují, intelekt ne
Podle von Krauseho výzkumů se ukazuje, že s přibývajícím věkem člověk ztrácí impulzivitu a po dvacítce se začínají zpomalovat i fyzické reflexy. Tyto faktory mají významný dopad na to, jakou rychlostí člověk reaguje na okolní svět, a reálně proto zpomalují to, jak lidé po dvacítce reagují na vjemy. Příčinou tohoto zpomalení ale rozhodně není to, že by dospělý mozek začal být méně bystrý.
„Pomalejší reakce můžeme vysvětlit tím, že lidé se s přibývajícím věkem stávají ve svých rozhodnutích opatrnějšími a snaží se více vyvarovat chyb,“ vysvětluje von Krause. „Zároveň se s rostoucím věkem zpomalují i motorické procesy, tedy například mačkání kláves pro odpovědi v experimentu.“ Tyto faktory podle něj starší studie nebraly dostatečně v úvahu.
Milionový experiment
Pro tuto studii von Krause a jeho kolegové analyzovali údaje od více než 1,2 milionu lidí, kteří se zúčastnili on-line experimentu, v němž se měřila jejich reakční doba na inteligenční test. Účastníci v něm měli za úkol stisknutím správné klávesy zařadit vybraná slova a obrázky, které se objevily na obrazovce.
Ukázalo se, že reakční časy lidí se začaly zpomalovat po jejich dvacátém roce života. Při podrobnějším rozboru dat ale psychologové zjistili, že pomalé reakce byly pravděpodobně způsobeny jinými faktory, než je schopnost mozku zpracovávat informace. Samotný mentální proces zodpovědný za rozhodování o správné odpovědi se začal zpomalovat až ve věku kolem šedesáti let.
„Autoři předchozích studií obvykle interpretovali pomalejší reakční dobu u starších lidí jako důkaz zpomalení kognitivních funkcí,“ uvedl von Krause. „Použitím matematického modelu základních kognitivních procesů se nám ale podařilo ukázat, že ve hře jsou jiné věci.“
Studie také nenašla žádnou skupinu, která by se vyvíjela nějak odlišně. „Zdá se, že všichni stárnou stejně, tedy alespoň pokud jde o jejich rozhodovací schopnosti, bez ohledu na pohlaví, národnost nebo vzdělání,“ doplnil von Krause.
Staří nejsou hloupí
„Pozorovali jsme sice obecný pokles mentální rychlosti související s věkem, který začínal přibližně ve věku šedesáti let, ale zároveň jsme sledovali velkou rozmanitost mentální rychlosti ve všech věkových skupinách. To znamená, že existovala spousta starších lidí, kteří stále měli velmi vysokou úroveň mentální rychlosti,“ řekl von Krause. „Proč si někteří lidé dokážou udržet vysokou mentální rychlost i ve vyšším věku, je rozhodně velmi zajímavou cestou pro budoucí výzkum.“
