Čeští vědci si nechali patentovat novou baterii. Je nehořlavá a má řadu skvělých vlastností

Čeští vědci vyvinuli a patentovali technologii, která může pomoci vyřešit problém hořlavosti nabíjecích baterií. Experimentální vysokonapěťová a nehořlavá baterie zkonstruovaná odborníky z Akademie věd ČR (AV) funguje na principu elektrochemické reakce. Podle akademie baterie vydrží pět set cyklů vybití a opětovného nabití a má kapacitu srovnatelnou s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi. Zároveň je vyrobena z velmi levných materiálů.

Podle odborníků je ukládání elektřiny vyrobené v solárních a větrných elektrárnách jednou z velkých výzev současné vědy i energetiky. Lidstvo je dnes sice schopné vyrobit pomocí obnovitelných zdrojů dostatek elektřiny, ale zatím ji neumí účinně ukládat.

Existuje sice řada inovativních typů baterií, většina se ale pro vysokokapacitní ukládání elektřiny nehodí, zejména kvůli vysoké ceně materiálů nebo náročnosti výroby. Nová technologie, kterou zkonstruovali vědci z Fyzikálního ústavu AV a Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, by tohle všechno mohla řešit.

Funguje na principu takzvané vodné baterie a využívá jen tři základní zdroje: slanou vodu, zinek a grafit.

Inovativní řešení technologie přípravy baterie si vědci patentovali v rámci Lucemburského a Evropského patentu.
Zdroj: AV ČR

„Vodné baterie byly představeny již dříve, ale jejich rozmachu bránila relativně nízká kapacita a napětí. Našemu týmu se podařilo tento problém vyřešit tím, že jsme do roztoku vody přidali velké množství chaotropní soli chloristanu zinečnatého,“ sdělil vedoucí týmu Jiří Červenka, který pracuje ve Fyzikálním ústavu AV.

„Dosažené napětí je srovnatelné s napětím, kterého dosahují organické elektrolyty v komerčních lithiových bateriích. Nespornou výhodou našeho elektrolytu je vysoká vodivost, která na rozdíl od organických elektrolytů významně neklesá ani za nízkých teplot,“ popsal vědec.

Vynikající vlastnosti

Baterie také nehoří a nemůže vybuchnout, neboť má nehořlavý elektrolyt. To je podle vědců zásadní rozdíl oproti nyní nejpoužívanějším Li-ion bateriím.

Dosavadní testy podle týmu také prokázaly, že nová vodná baterie vydrží 500 cyklů vybití a opětovného nabití, aniž by její výkonnost citelně klesla. Výsledná kapacita experimentální baterie je srovnatelná s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi.

„Domnívám se, že po důkladné optimalizaci této baterie je ještě možné významně navýšit její kapacitu,“ podotkl Červenka. „Nyní se zaměříme především na vysokokapacitní baterie s ionty, které mohou mít v principu vyšší kapacitu než lithiové baterie. V nedávné době jsme na podobném principu sestavili hliníkovou vodnou baterii, která se jeví také jako velmi slibná,“ doplnil fyzik.

Tým si technologii patentoval v rámci lucemburského a evropského patentu. Výsledky výzkumů publikoval v několika vědeckých časopisech, poslední článek vyšel tento týden v Journal of Materials Chemistry. Nyní tým hledá průmyslové partnery pro další vývoj a uplatnění baterie.

Nehořlavá experimentální vodná baterie vydrží 500 cyklů vybití
Zdroj: AV ČR

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 14 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 16 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 17 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 20 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...