Ježci jsou přirozeným přenašečem bakterií zlatého stafylokoka, které odolávají antibiotikům. Rezistence se vyvinula zřejmě během 19. století, nerozvinuly se tedy až po vzestupu užívání antibiotik v lidské a veterinární medicíně. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního týmu vědců s českou účastí, uvedli zástupci České zemědělské univerzity (ČZU). Studii vydal prestižní časopis Nature.
„Zjistilo se, že ježci jsou přirozeným přenašečem rezistentních bakterií zlatého stafylokoka. Myslelo se, že bakterie rezistentní na antibiotika se vyvinuly až po používání antibiotik v medicíně ve velkém měřítku, ale v této publikaci jsme ukázali, že se to vyvinulo už dříve u ježků. A to proto, že mají na kůži plísně, které produkují látky velmi podobné penicilinu,“ vysvětluje Barbora Černá Bolfíková z ČZU, která se na výzkumu podílela.
Tyto mikroskopické houby podle ní vylučují takzvaná beta-laktamová antibiotika, která zapříčinila vznik stafylokoků rezistentních na methicilin.
„“Zřejmě někdy před 200 lety se rezistence vyvinula a později došlo k přenosu na člověka. A od té doby se to udržuje v lidské populaci. A s nástupem antibiotik došlo k tomu, že se to hodně rozšířilo,„ dodala vědkyně, která působí na Katedře chovu zvířat a potravinářství v tropech.
Výzkum shromažďoval stěry z kůže ježků z území celé Evropy. Následně, mimo jiné, sekvenoval genomy bakterií. Výzkum vedli odborníci ze sérologického institutu v Kodani, spolupracovali na něm však i vědci z Oxfordské univerzity a řady dalších institucí. Za Česko se na výzkumu podílel ještě Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Černá Bolfíková se chce problematice věnovat nadále. “Nás určitě bude zajímat, jak se to vyvinulo. V České republice jsou dva druhy ježků. Nás zajímá, jestli se nějakým způsobem liší v různých patogenech, pokud ano, tak jakým způsobem a co to znamená pro ty ježky,„ nastiňuje.
Největší medicínský problém budoucnosti
Odborníci zdůrazňují, že antibiotika jsou nenahraditelná, a pokud přestanou účinkovat, nebude na některá onemocnění účinná léčba. Podle odborníků v Evropě každý rok zemře asi 33 tisíc lidí v důsledku infekce, kterou způsobila bakterie odolná na antibiotika.
Některé studie odhadují, že pokud bude trend pokračovat stejným tempem, mohou mít v roce 2050 bakterie rezistentní vůči antibiotikům na svědomí až deset milionů úmrtí ročně. S narůstající rezistencí také klesá zájem o vývoj nových antibiotik. Ten je nesmírně složitý, drahý a jen špatně návratný.
