Ježci jsou přirozeným přenašečem bakterií zlatého stafylokoka, které odolávají antibiotikům. Rezistence se vyvinula zřejmě během 19. století, nerozvinuly se tedy až po vzestupu užívání antibiotik v lidské a veterinární medicíně. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního týmu vědců s českou účastí, uvedli zástupci České zemědělské univerzity (ČZU). Studii vydal prestižní časopis Nature.
Odolné bakterie se na člověka přenesly z ježků ještě před rozšířením antibiotik
„Zjistilo se, že ježci jsou přirozeným přenašečem rezistentních bakterií zlatého stafylokoka. Myslelo se, že bakterie rezistentní na antibiotika se vyvinuly až po používání antibiotik v medicíně ve velkém měřítku, ale v této publikaci jsme ukázali, že se to vyvinulo už dříve u ježků. A to proto, že mají na kůži plísně, které produkují látky velmi podobné penicilinu,“ vysvětluje Barbora Černá Bolfíková z ČZU, která se na výzkumu podílela.
Tyto mikroskopické houby podle ní vylučují takzvaná beta-laktamová antibiotika, která zapříčinila vznik stafylokoků rezistentních na methicilin.
„“Zřejmě někdy před 200 lety se rezistence vyvinula a později došlo k přenosu na člověka. A od té doby se to udržuje v lidské populaci. A s nástupem antibiotik došlo k tomu, že se to hodně rozšířilo,„ dodala vědkyně, která působí na Katedře chovu zvířat a potravinářství v tropech.
Výzkum shromažďoval stěry z kůže ježků z území celé Evropy. Následně, mimo jiné, sekvenoval genomy bakterií. Výzkum vedli odborníci ze sérologického institutu v Kodani, spolupracovali na něm však i vědci z Oxfordské univerzity a řady dalších institucí. Za Česko se na výzkumu podílel ještě Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Černá Bolfíková se chce problematice věnovat nadále. “Nás určitě bude zajímat, jak se to vyvinulo. V České republice jsou dva druhy ježků. Nás zajímá, jestli se nějakým způsobem liší v různých patogenech, pokud ano, tak jakým způsobem a co to znamená pro ty ježky,„ nastiňuje.
Největší medicínský problém budoucnosti
Odborníci zdůrazňují, že antibiotika jsou nenahraditelná, a pokud přestanou účinkovat, nebude na některá onemocnění účinná léčba. Podle odborníků v Evropě každý rok zemře asi 33 tisíc lidí v důsledku infekce, kterou způsobila bakterie odolná na antibiotika.
Některé studie odhadují, že pokud bude trend pokračovat stejným tempem, mohou mít v roce 2050 bakterie rezistentní vůči antibiotikům na svědomí až deset milionů úmrtí ročně. S narůstající rezistencí také klesá zájem o vývoj nových antibiotik. Ten je nesmírně složitý, drahý a jen špatně návratný.
