V Grónsku se před 214 miliony lety pásli dinosauři. Vědci našli první druh, který tam dokázal přežít

Paleontologové objevili v Grónsku unikátní druh dinosaura. Dostal jméno Issi saaneq, které je poctou grónskému jazyku Inuitů a znamená „studená kost“. Na území dnešního Grónska žil asi před 214 miliony lety a chodil po zadních nohách.

Issi saaneq byl středně velký býložravec s dlouhým krkem a předchůdce sauropodů, tedy největších suchozemských živočichů, kteří kdy žili. Objevil ho mezinárodní tým vědců z Portugalska, Dánska a Německa. Svůj objev popsali v odborném časopise Diversity.

První pozůstatky tohoto dinosaura byly dvě dobře zachovalé lebky; vědci je našli roku 1994 při vykopávkách ve východním Grónsku. Autoři nálezu, paleontologové z Harvardovy univerzity, nejprve nález považovali za pozůstatky plateosaura, známého dinosaura s dlouhým krkem, který žil na území dnešní střední Evropy v období triasu, tedy ve starších druhohorách.

Nyní se ale při detailní analýze ukázalo, že jde o příbuzného plateosaurů, ale natolik vzdáleného, že ho lze považovat za vlastní samostatný druh. Pro Grónsko jde o unikátní objev. Dosud zde bylo nalezeno jen minimum kostí dinosaurů, nikdy navíc nebyly v tak dobrém stavu.

Vědci provedli mikro-CT skenování kostí, díky čemuž se jim povedlo vytvořit trojrozměrné digitální modely vnitřních struktur a kostí, které byly předtím pokryté usazeninami. A výsledek? „Anatomie obou lebek je v mnoha ohledech unikátní, například ve tvaru a proporcích kostí. Tyto exempláře určitě patřily k novému druhu,“ uvedl hlavní autor studie Victor Beccari, který analýzy prováděl na univerzitě NOVA v Lisabonu.

Život dinosaura blízko polárnímu kruhu

Býložravý dinosaurus Issi saaneq žil asi před 214 miliony lety v období pozdního triasu. V té době se už rozpadl superkontinent Pangaea a začal se formovat Atlantský oceán. „Na Zemi docházelo ke klimatickým změnám, které umožnily prvním býložravým dinosaurům dostat se do Evropy i mimo ni,“ popsal profesor Lars Clemmensen z Kodaňské univerzity.

Tehdejší klima bylo také mnohem teplejší, než je to současné, což umožňovalo, aby v Grónsku rostlo dost rostlin i pro tak velká zvířata.

Lebky a CT skeny lebek dinosaurů Issi saaneq
Zdroj: Martin Luther University Halle-Wittenberg

Dvě lebky nového druhu pocházejí z mladého a téměř dospělého jedince. Kromě velikosti jsou rozdíly ve stavbě kostí nepatrné a týkají se pouze proporcí. Nový grónský dinosaurus se liší od všech ostatních dosud objevených sauropodomorfů; má více podobnosti s dinosaury nalezenými v Brazílii, jako jsou Macrocollum a Unaysaurus, kteří jsou ale téměř o 15 milionů let starší. Spolu s plateosaurem z Německa tvoří skupinu plateosauridů. Ty spojuje zejména vzhled, všichni to byli dvounozí tvorové, kteří dosahovali délky tři až deset metrů.

„Nové nálezy jsou prvním důkazem existence samostatného druhu grónského dinosaura, který nejen doplňuje pestrou škálu dinosaurů z pozdního triasu, ale také nám umožňuje lépe pochopit evoluční cesty a časovou osu ikonické skupiny sauropodů, kteří obývali Zemi téměř 150 milionů let,“ uvedli autoři výzkumu.

Po dokončení výzkumů budou fosilie převezeny do Dánského přírodovědného muzea.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 15 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...