V Grónsku se před 214 miliony lety pásli dinosauři. Vědci našli první druh, který tam dokázal přežít

Paleontologové objevili v Grónsku unikátní druh dinosaura. Dostal jméno Issi saaneq, které je poctou grónskému jazyku Inuitů a znamená „studená kost“. Na území dnešního Grónska žil asi před 214 miliony lety a chodil po zadních nohách.

Issi saaneq byl středně velký býložravec s dlouhým krkem a předchůdce sauropodů, tedy největších suchozemských živočichů, kteří kdy žili. Objevil ho mezinárodní tým vědců z Portugalska, Dánska a Německa. Svůj objev popsali v odborném časopise Diversity.

První pozůstatky tohoto dinosaura byly dvě dobře zachovalé lebky; vědci je našli roku 1994 při vykopávkách ve východním Grónsku. Autoři nálezu, paleontologové z Harvardovy univerzity, nejprve nález považovali za pozůstatky plateosaura, známého dinosaura s dlouhým krkem, který žil na území dnešní střední Evropy v období triasu, tedy ve starších druhohorách.

Nyní se ale při detailní analýze ukázalo, že jde o příbuzného plateosaurů, ale natolik vzdáleného, že ho lze považovat za vlastní samostatný druh. Pro Grónsko jde o unikátní objev. Dosud zde bylo nalezeno jen minimum kostí dinosaurů, nikdy navíc nebyly v tak dobrém stavu.

Vědci provedli mikro-CT skenování kostí, díky čemuž se jim povedlo vytvořit trojrozměrné digitální modely vnitřních struktur a kostí, které byly předtím pokryté usazeninami. A výsledek? „Anatomie obou lebek je v mnoha ohledech unikátní, například ve tvaru a proporcích kostí. Tyto exempláře určitě patřily k novému druhu,“ uvedl hlavní autor studie Victor Beccari, který analýzy prováděl na univerzitě NOVA v Lisabonu.

Život dinosaura blízko polárnímu kruhu

Býložravý dinosaurus Issi saaneq žil asi před 214 miliony lety v období pozdního triasu. V té době se už rozpadl superkontinent Pangaea a začal se formovat Atlantský oceán. „Na Zemi docházelo ke klimatickým změnám, které umožnily prvním býložravým dinosaurům dostat se do Evropy i mimo ni,“ popsal profesor Lars Clemmensen z Kodaňské univerzity.

Tehdejší klima bylo také mnohem teplejší, než je to současné, což umožňovalo, aby v Grónsku rostlo dost rostlin i pro tak velká zvířata.

Lebky a CT skeny lebek dinosaurů Issi saaneq
Zdroj: Martin Luther University Halle-Wittenberg

Dvě lebky nového druhu pocházejí z mladého a téměř dospělého jedince. Kromě velikosti jsou rozdíly ve stavbě kostí nepatrné a týkají se pouze proporcí. Nový grónský dinosaurus se liší od všech ostatních dosud objevených sauropodomorfů; má více podobnosti s dinosaury nalezenými v Brazílii, jako jsou Macrocollum a Unaysaurus, kteří jsou ale téměř o 15 milionů let starší. Spolu s plateosaurem z Německa tvoří skupinu plateosauridů. Ty spojuje zejména vzhled, všichni to byli dvounozí tvorové, kteří dosahovali délky tři až deset metrů.

„Nové nálezy jsou prvním důkazem existence samostatného druhu grónského dinosaura, který nejen doplňuje pestrou škálu dinosaurů z pozdního triasu, ale také nám umožňuje lépe pochopit evoluční cesty a časovou osu ikonické skupiny sauropodů, kteří obývali Zemi téměř 150 milionů let,“ uvedli autoři výzkumu.

Po dokončení výzkumů budou fosilie převezeny do Dánského přírodovědného muzea.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
před 12 hhodinami

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
před 12 hhodinami

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
před 13 hhodinami

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to v pondělí agentura DPA, která připomíná, že takovéto měření začalo v roce 1979.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropská energetika by zatím jako zcela bezemisní nefungovala. Chybí záložní zdroje

Evropa zatím nemá dostatek záložních zdrojů, které by nahradily výpadky energie, pokud by došlo k delším epizodám zatažené oblohy a nedostatku větru. Není to varování před reálným stavem, ale výsledek modelu, který pracuje se stavem, že by celý světadíl přešel na udržitelné zdroje. Dotyčné záložní zdroje by podle vědců byly velmi drahé.
před 16 hhodinami

Videohry pomáhají chlapcům překonat osamělost, u dívek to nefunguje, ukázala studie

Moderní počítačové hry mohou podle vědců podpořit sociální interakce mezi dospívajícími. Účinky hraní ale nejsou univerzálně kladné, liší se podle pohlaví. Zatímco chlapci často z interakcí těží, dívky mohou zažívat vyšší míru osamělosti a depresivní nálady, vyplývá ze studie, kterou vedl David Lacko z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Studii publikoval časopis Computers in Human Behavior.
před 18 hhodinami

Obří čínské solární farmy škodí ptákům, prokázala rozsáhlá studie

Čína se snaží nahradit své fosilní zdroje energie ekologičtějšími variantami, ale podle nového výzkumu její fotovoltaické elektrárny narušují hnízdění ptáků, což vede k menší rozmanitosti druhů. Popsali to experti v odborném časopise Science.
před 21 hhodinami

Další český snímek bodoval u NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v sobotu jako Astronomický snímek dne fotografii českého astronoma Jakuba Koukala z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek nazvaný Většinou Perseidy je už druhým českým snímkem, který NASA tento týden zveřejnila.
23. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.