Zlatá pohřební maska nabarvená lidskou krví překvapila archeology v Peru

Asi před třiceti lety objevili archeologové v Peru velmi pozoruhodnou hrobku. Uprostřed ní se nacházela sedící kostra muže, jehož tvář byla zakrytá zlatou pohřební maskou. Kosti i maska byly pokryty jasnou, krvavě rudou barvou. Letos vědci tento přes tisíc let starý artefakt analyzovali pomocí nejmodernějších metod a zjistili, že tato barva není náhodná – kromě rudého pigmentu a ptačích vajec na ni byla využita lidská krev.

Archeologové popsali výsledky svého výzkumu v odborném časopise Journal of Proteome. Hrobka patřila asi pětačtyřicetiletému muži, který musel pocházet z nejvyšších vrstev tehdejší společnosti. Patřil do takzvané Sicánské kultury, která předcházela nástupu Inků. Severní části dnešního Peru dominovala mezi devátým a čtrnáctým stoletím našeho letopočtu, dokázala skvěle zpracovávat kovy, zejména zlato a ovládala také pokročilé zemědělství.

Spousta zlatých artefaktů se nachází v hrobkách společenské elity této pozoruhodné kultury, kterou vědci začali detailněji poznávat teprve na konci dvacátého století. Právě v té době také tým vedený Izumi Šimadou odkryl výše popsanou hrobku.

V jejím srdci seděla rudá kostra vládce, kolem něj byly naaranžované dvě kostry mladých žen, jedna v rodící, druhá v kojící pozici. Kromě nich se v hrobce našly také dvě kostry malých dětí, které byly stočené do klubíčka.

Z předmětů vědce nejvíc zaujala rudě nabarvená zlatá maska připevněná k lebce vládce, jež byla oddělená od jeho těla. Původně se vědci domnívali, že byla nabarvená rumělkou, ale to nedávalo úplně smysl – barvivo totiž drželo na masce pozoruhodně pevně po víc než tisíc let.

Cesta do hlubin krve

Muselo na něj být využito nějaké výjimečně pevné pojivo. Aby vědci poznali jeho podstatu, odebrali z masky maličký kousek barvy a využili na něj metodu, která se jmenuje infračervená spektroskopie s Fourierovou transformací. Pomocí ní zjistili, že ve vzorku jsou obsažené proteiny a pojidlo tedy muselo být biologického původu. Další analýzy se zaměřily na původ proteinů: ukázalo se, že šest z nich pochází z lidské krve a několik dalších z vaječného bílku. 

Proteiny byly bohužel ve velmi špatném stavu, takže se nepovedlo určit, z jakého ptačího druhu vejce pocházela – hlavním podezřelým je ale v tomto případě jihoamerická domestikovaná kachna pižmovka velká. 

Pižmovka velká
Zdroj: Wikimedia Commons

Autoři výzkumu se domnívají, že krev byla použitá nejen z důvodů barvy a přilnavosti, ale také jako symbol – naznačovala vitální sílu dnes již zapomenutého vládce Sicánské kultury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Ugandě ochránci zvířat učí šimpanze, jak žít v blízkosti lidí

Šimpanzi v Ugandě musí žít ve stále větší blízkosti lidí. Tento přechod ale nezvládají bez pomoci lidí, kteří se snaží zvířata adaptovat.
před 51 mminutami

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025
Načítání...