Zlatá pohřební maska nabarvená lidskou krví překvapila archeology v Peru

Asi před třiceti lety objevili archeologové v Peru velmi pozoruhodnou hrobku. Uprostřed ní se nacházela sedící kostra muže, jehož tvář byla zakrytá zlatou pohřební maskou. Kosti i maska byly pokryty jasnou, krvavě rudou barvou. Letos vědci tento přes tisíc let starý artefakt analyzovali pomocí nejmodernějších metod a zjistili, že tato barva není náhodná – kromě rudého pigmentu a ptačích vajec na ni byla využita lidská krev.

Archeologové popsali výsledky svého výzkumu v odborném časopise Journal of Proteome. Hrobka patřila asi pětačtyřicetiletému muži, který musel pocházet z nejvyšších vrstev tehdejší společnosti. Patřil do takzvané Sicánské kultury, která předcházela nástupu Inků. Severní části dnešního Peru dominovala mezi devátým a čtrnáctým stoletím našeho letopočtu, dokázala skvěle zpracovávat kovy, zejména zlato a ovládala také pokročilé zemědělství.

Spousta zlatých artefaktů se nachází v hrobkách společenské elity této pozoruhodné kultury, kterou vědci začali detailněji poznávat teprve na konci dvacátého století. Právě v té době také tým vedený Izumi Šimadou odkryl výše popsanou hrobku.

V jejím srdci seděla rudá kostra vládce, kolem něj byly naaranžované dvě kostry mladých žen, jedna v rodící, druhá v kojící pozici. Kromě nich se v hrobce našly také dvě kostry malých dětí, které byly stočené do klubíčka.

Z předmětů vědce nejvíc zaujala rudě nabarvená zlatá maska připevněná k lebce vládce, jež byla oddělená od jeho těla. Původně se vědci domnívali, že byla nabarvená rumělkou, ale to nedávalo úplně smysl – barvivo totiž drželo na masce pozoruhodně pevně po víc než tisíc let.

Cesta do hlubin krve

Muselo na něj být využito nějaké výjimečně pevné pojivo. Aby vědci poznali jeho podstatu, odebrali z masky maličký kousek barvy a využili na něj metodu, která se jmenuje infračervená spektroskopie s Fourierovou transformací. Pomocí ní zjistili, že ve vzorku jsou obsažené proteiny a pojidlo tedy muselo být biologického původu. Další analýzy se zaměřily na původ proteinů: ukázalo se, že šest z nich pochází z lidské krve a několik dalších z vaječného bílku. 

Proteiny byly bohužel ve velmi špatném stavu, takže se nepovedlo určit, z jakého ptačího druhu vejce pocházela – hlavním podezřelým je ale v tomto případě jihoamerická domestikovaná kachna pižmovka velká. 

Pižmovka velká
Zdroj: Wikimedia Commons

Autoři výzkumu se domnívají, že krev byla použitá nejen z důvodů barvy a přilnavosti, ale také jako symbol – naznačovala vitální sílu dnes již zapomenutého vládce Sicánské kultury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
včera v 12:29

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
včera v 11:02

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
14. 5. 2025
Načítání...