Prvním tvorem, který žil ve stádě, byl americký dinosaurus. Přinášelo mu to zřejmě dlouhověkost

Někteří z prvních dinosaurů žili ve stádech a toto sociální chování mohlo být jedním z klíčových faktorů jejich dlouhověkosti. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení Evropského synchrotronového radiačního zařízení (ESRF), které zkoumalo fosilie vyhynulých býložravců.

Analýza pomocí rentgenových paprsků třiceti zkamenělých vajíček z velkého a 190 milionů let starého hnízda, které badatelé objevili v roce 2000 v argentinském regionu Patagonie, odhalila přítomnost jediného druhu –⁠ obřího býložravce s dlouhým krkem, který nese latinský název Mussaurus patagonicus. Patřil mezi sauropodomorfní dinosaury, kteří se postupně vyvinuli v největší suchozemské živočichy všech dob.

„Tento objev prokazuje, že veškeré zkameněliny nalezené na místě rozmnožování patřily ke stejnému druhu dinosaura,“ uvedlo ESRF, podle kterého to znamená, že tento druh žil v koloniích a projevoval znaky sociálního chování. Výzkum navíc ukázal, že dinosauři se na místo několikrát po sobě vrátili za účelem rozmnožování. Výsledky výzkumu vyšly v odborném žurnálu Scientific Reports.

Kostry dinosaurů byly v místě patagonského naleziště seskupené podle věku, což podle vědců značí, že tato zvířata utvářela stáda mladých jedinců a obecně se pohybovala ve velmi dobře organizovaných skupinách.

První stáda planety

„Jde o nejstarší důkaz tohoto typu komplexního sociálního chování u primitivního dinosaura, který umožňuje posunout datování takového jednání o 40 milionů let dříve,“ uvedlo ESFR.

„Tato studie s ohledem na dlouhověkost rodu Mussaurus naznačuje, že jejich sociální chování a ochrana mladých jedinců by mohly vysvětlovat, proč byli tito dlouhokrcí dinosauři tak běžní na všech kontinentech,“ řekl argentinský paleontolog Diego Pol z argentinské státní agentury CONICET.

Studie, kterou v roce 2011 provedli výzkumníci z Coloradské univerzity, uvedla, že býložraví sauropodi se podobně jako ovce a jiná hospodářská zvířata sezonně přesouvali mezi různými pastvinami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kostra Lucy je v Praze. Česko bude první evropskou zemí, která ji vystaví

Do Prahy přiletěla Lucy – nejslavnější kostra světa. Převoz pozůstatků pravěké ženy druhu Australopithecus afarensis byl ostře hlídaný. Jde totiž o jeden z nejvzácnějších dokladů o vývoji člověka. Lucy byla velká asi jako čtyřleté dítě, vážila přibližně třicet kilo a po světě chodila před víc než třemi miliony let. Po přesunu pozůstatků do Národního muzea bude nejdříve probíhat několikadenní aklimatizace. Poté se Česko stane první evropskou zemí, která tento archeologický klenot vystaví. Samotná výstava se veřejnosti otevře 25. srpna. Návštěvníci si ale musí zakoupit speciální vstupenky na konkrétní den a čas.
před 5 hhodinami

Vlna horka, která tento týden zasáhla Evropu, je extrémní

Během vlny veder, která tento týden zasáhla Evropu, padaly historické teplotní rekordy v celé řadě států. Přinesla také požáry a sucha na mnoha místech kontinentu.
před 10 hhodinami

Vakcína proti rakovině má pozoruhodně dobré výsledky

Experimentální očkovací látka proti dvěma druhům rakoviny dokázala při testování výrazně prodloužit délku dožití pacientů. Vědci proto projekt posouvají do další fáze a naznačují široké možné uplatnění.
před 14 hhodinami

Horké vlny sílí, počet tropických dnů se ztrojnásobil, varuje klimatolog

Od šedesátých let se zvedla teplota o dva stupně Celsia, v létě o tři stupně a počet tropických dnů narostl trojnásobně, uvedl klimatolog Pavel Zahradníček v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. V pátek má vlna veder v Česku vrcholit teplotami až 38 stupňů Celsia. Horké vlny jsou podle Zahradníčka častější a intenzivnější než v minulosti, což negativně dopadá na krajinu, lidské zdraví i živočichy. Upozorňuje, že adaptační opatření měst bývají často nedomyšlená.
před 17 hhodinami
Načítání...