Prvním tvorem, který žil ve stádě, byl americký dinosaurus. Přinášelo mu to zřejmě dlouhověkost

Někteří z prvních dinosaurů žili ve stádech a toto sociální chování mohlo být jedním z klíčových faktorů jejich dlouhověkosti. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení Evropského synchrotronového radiačního zařízení (ESRF), které zkoumalo fosilie vyhynulých býložravců.

Analýza pomocí rentgenových paprsků třiceti zkamenělých vajíček z velkého a 190 milionů let starého hnízda, které badatelé objevili v roce 2000 v argentinském regionu Patagonie, odhalila přítomnost jediného druhu –⁠ obřího býložravce s dlouhým krkem, který nese latinský název Mussaurus patagonicus. Patřil mezi sauropodomorfní dinosaury, kteří se postupně vyvinuli v největší suchozemské živočichy všech dob.

„Tento objev prokazuje, že veškeré zkameněliny nalezené na místě rozmnožování patřily ke stejnému druhu dinosaura,“ uvedlo ESRF, podle kterého to znamená, že tento druh žil v koloniích a projevoval znaky sociálního chování. Výzkum navíc ukázal, že dinosauři se na místo několikrát po sobě vrátili za účelem rozmnožování. Výsledky výzkumu vyšly v odborném žurnálu Scientific Reports.

Kostry dinosaurů byly v místě patagonského naleziště seskupené podle věku, což podle vědců značí, že tato zvířata utvářela stáda mladých jedinců a obecně se pohybovala ve velmi dobře organizovaných skupinách.

První stáda planety

„Jde o nejstarší důkaz tohoto typu komplexního sociálního chování u primitivního dinosaura, který umožňuje posunout datování takového jednání o 40 milionů let dříve,“ uvedlo ESFR.

„Tato studie s ohledem na dlouhověkost rodu Mussaurus naznačuje, že jejich sociální chování a ochrana mladých jedinců by mohly vysvětlovat, proč byli tito dlouhokrcí dinosauři tak běžní na všech kontinentech,“ řekl argentinský paleontolog Diego Pol z argentinské státní agentury CONICET.

Studie, kterou v roce 2011 provedli výzkumníci z Coloradské univerzity, uvedla, že býložraví sauropodi se podobně jako ovce a jiná hospodářská zvířata sezonně přesouvali mezi různými pastvinami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nedostatkem vody budou do konce století trpět stovky milionů lidí, tvrdí vědci

Vědci z Northeastern University využili nejmodernější a nejdetailnější modely klimatu, aby prostudovali, jak se změní průtoky ve velkých řekách. Zjistili, že na přelomu příštího století pocítí 850 milionů lidí důsledky klesajícího množství vody v největších světových řekách.
před 14 hhodinami

Se změnou klimatu „zápasily“ už germánské kmeny. Studie popsala, jak úspěšně

Politika, společnost a klima jsou tři navzájem provázané fenomény, které v minulosti přispívaly k pozitivním změnám, ale také se stávaly příčinou rozsáhlých krizí. Současná změna klimatu způsobená lidskou aktivitou přináší spoustu problémů i výzev. S podobnými změnami se museli lidé na území dnešního Česka potýkat i v dávné minulosti, byť tehdy se podnebí měnilo z přirozených důvodů. Vědci teď popsali, jak zvládaly ochlazování a oteplování germánské kmeny na konci třetího století našeho letopočtu.
18. 7. 2025

Astronomové poprvé pozorovali vznik nové sluneční soustavy

Vědci poprvé přesně určili okamžik, kdy se kolem hvězdy začaly formovat planety. Sledovali totiž vznik první hmoty, z níž se tato tělesa utvářejí – horké minerály, které v době pozorování právě začínaly tuhnout. Tento objev nejenže představuje první případ, kdy astronomové viděli planetární systém v tak raném stádiu vzniku, ale současně otevírá pomyslné okno do minulosti naší Sluneční soustavy.
18. 7. 2025

Archeologové objevili v Albánii jezerní město staré osm tisíc let

Už v pravěku budovali lidé v Evropě rozsáhlá sídliště. Jedno z nejstarších teď zkoumají archeologové v Albánii. Vzniklo asi před osmi tisíci lety na jednom z tamních jezer.
18. 7. 2025

Je ekologičtější vlak, nebo letadlo? Odpověď není jednoznačná, odhalila studie

Rychlovlaky jsou výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo při vysokém vytížení tratě. Uvádí to studie španělské státní společnosti Ineco, o které informoval deník El País. Studie se zaměřila na srovnání emisí mezi některými železničními a leteckými spoji ve Španělsku. U vysokorychlostní železnice velká část emisí připadá na výstavbu infrastruktury, zatímco u letecké dopravy převážnou část znečištění způsobuje provoz letadel samotných.
18. 7. 2025

Táta, máma – a druhá máma. Děti se třemi biologickými rodiči se rodí bez genetické nemoci

Asi jedno dítě ze dvou set se rodí s genetickou poruchou mitochondrií, která se dědí po matce. Britští vědci našli způsob, jak problém vyřešit – vyžaduje ale dalšího genetického rodiče. Dětí s kombinací DNA tří lidí už je osm a brzy se narodí další.
17. 7. 2025Aktualizováno17. 7. 2025

Kočky spí častěji na levém boku. Vědci věří v evoluční důvody

Spánek na levém boku by kočkám mohl pomáhat přežít v nebezpečných podmínkách, ale také po probuzení ze spánku reagovat rychleji na blížící se kořist. Popsala to nová studie, která vyšla v recenzovaném žurnálu.
17. 7. 2025

Sluneční exploze vytvořila na tváři hvězdy obří jizvu

Před dvěma dny, 15. července, se na levé části Slunce vytvořil masivní filament. Tento oblak hustšího a chladnějšího plazmatu byl tak silný, že na povrchu hvězdy vytvořil jasně viditelný kaňon, který připomínal jizvu na tváři.
17. 7. 2025
Načítání...