Archeologové našli kousek za Prahou výjimečný hrob pravěkého válečníka

1 minuta
Archeologové odkryli hrob válečníka ze starší doby železné
Zdroj: ČT24

Nečekaný nález oznámili archeologové ve Statenicích u Prahy. Podařilo se jim tam objevit hrob válečníka ze starší doby železné. Jeho podoba podle badatelů naznačuje, že šlo o významnou osobnost, charakter kostry navíc otevírá možnost, že šlo o ženu, což by byl ještě vzácnější nález.

„V té době byli v podobných hrobech pohřbíváni významní lidé,“ vysvětluje Miloš Roháček z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech. Význam tohoto válečníka i jeho společenskou roli dokládá například hrot kopí u jeho těla. „Hroby z tohoto období nejsou na našem území příliš časté, proto je to důležitý objev pro lepší poznání pravěku u nás,“ dodává vědec.

Kromě kostry z doby halštatské archeologové našli v hrobě také asi třicet keramických nádob, šperky nebo zbraně. Rovněž se tam nacházela také kostra zvířete, zřejmě ovce, která sloužila jako dar pro zemřelého.

Jeho kosti ještě prozkoumá antropolog, může díky nim zjistit podrobnosti o jeho životě – může se tak povést odhalit například to, jaké měl nemoci, jaký byl jeho životní styl, nebo dokonce, co tvořilo jeho jídelníček.

Archeoložka Lucia Mattiello z Ústavu archeologické památkové péče upozorňuje, že podle vyjádření antropologa je tato kostra nečekaně útlá, takže by se mohlo dokonce jednat o ženu, což by byl velmi výjimečný nález. „Kdyby to byla žena s takhle výsadními milodary, znamenalo by to její výjimečné postavení a byla by to výjimka.“

Právě i možnost, že šlo o ženu, by měl potvrdit nebo vyvrátit další výzkum kostry.

Doba halštatská

Statenice byly osídlené od pradávna, asi od pátého tisíciletí před naším letopočtem, první lidé se tu objevovali už se začátkem zemědělství. Vědci ale z tohoto místa zatím neznali příliš nálezů z doby halštatské – proto je aktuální nález důležitý. 

Toto období, jemuž se také říká starší doba železná, se v české archeologii datuje do doby od roku 800 do 400 před naším letopočtem. Tehdy se u nás rozvíjely technologie zpracování železa, rostlo bohatství místních a také vznikaly společenské elity – právě jejich hroby jsou plné dražších a náročnějších předmětů. Přibývá také důkazů, že lidé tehdy obchodovali s vyspělými zeměmi, například ve Středomoří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
před 11 hhodinami

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
včeraAktualizovánovčera v 15:49

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
včera v 11:10
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
včera v 06:00

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025
Načítání...