Archeologové našli kousek za Prahou výjimečný hrob pravěkého válečníka

1 minuta
Archeologové odkryli hrob válečníka ze starší doby železné
Zdroj: ČT24

Nečekaný nález oznámili archeologové ve Statenicích u Prahy. Podařilo se jim tam objevit hrob válečníka ze starší doby železné. Jeho podoba podle badatelů naznačuje, že šlo o významnou osobnost, charakter kostry navíc otevírá možnost, že šlo o ženu, což by byl ještě vzácnější nález.

„V té době byli v podobných hrobech pohřbíváni významní lidé,“ vysvětluje Miloš Roháček z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech. Význam tohoto válečníka i jeho společenskou roli dokládá například hrot kopí u jeho těla. „Hroby z tohoto období nejsou na našem území příliš časté, proto je to důležitý objev pro lepší poznání pravěku u nás,“ dodává vědec.

Kromě kostry z doby halštatské archeologové našli v hrobě také asi třicet keramických nádob, šperky nebo zbraně. Rovněž se tam nacházela také kostra zvířete, zřejmě ovce, která sloužila jako dar pro zemřelého.

Jeho kosti ještě prozkoumá antropolog, může díky nim zjistit podrobnosti o jeho životě – může se tak povést odhalit například to, jaké měl nemoci, jaký byl jeho životní styl, nebo dokonce, co tvořilo jeho jídelníček.

Archeoložka Lucia Mattiello z Ústavu archeologické památkové péče upozorňuje, že podle vyjádření antropologa je tato kostra nečekaně útlá, takže by se mohlo dokonce jednat o ženu, což by byl velmi výjimečný nález. „Kdyby to byla žena s takhle výsadními milodary, znamenalo by to její výjimečné postavení a byla by to výjimka.“

Právě i možnost, že šlo o ženu, by měl potvrdit nebo vyvrátit další výzkum kostry.

Doba halštatská

Statenice byly osídlené od pradávna, asi od pátého tisíciletí před naším letopočtem, první lidé se tu objevovali už se začátkem zemědělství. Vědci ale z tohoto místa zatím neznali příliš nálezů z doby halštatské – proto je aktuální nález důležitý. 

Toto období, jemuž se také říká starší doba železná, se v české archeologii datuje do doby od roku 800 do 400 před naším letopočtem. Tehdy se u nás rozvíjely technologie zpracování železa, rostlo bohatství místních a také vznikaly společenské elity – právě jejich hroby jsou plné dražších a náročnějších předmětů. Přibývá také důkazů, že lidé tehdy obchodovali s vyspělými zeměmi, například ve Středomoří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 20 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 22 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...