Archeologové našli kousek za Prahou výjimečný hrob pravěkého válečníka

1 minuta
Archeologové odkryli hrob válečníka ze starší doby železné
Zdroj: ČT24

Nečekaný nález oznámili archeologové ve Statenicích u Prahy. Podařilo se jim tam objevit hrob válečníka ze starší doby železné. Jeho podoba podle badatelů naznačuje, že šlo o významnou osobnost, charakter kostry navíc otevírá možnost, že šlo o ženu, což by byl ještě vzácnější nález.

„V té době byli v podobných hrobech pohřbíváni významní lidé,“ vysvětluje Miloš Roháček z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech. Význam tohoto válečníka i jeho společenskou roli dokládá například hrot kopí u jeho těla. „Hroby z tohoto období nejsou na našem území příliš časté, proto je to důležitý objev pro lepší poznání pravěku u nás,“ dodává vědec.

Kromě kostry z doby halštatské archeologové našli v hrobě také asi třicet keramických nádob, šperky nebo zbraně. Rovněž se tam nacházela také kostra zvířete, zřejmě ovce, která sloužila jako dar pro zemřelého.

Jeho kosti ještě prozkoumá antropolog, může díky nim zjistit podrobnosti o jeho životě – může se tak povést odhalit například to, jaké měl nemoci, jaký byl jeho životní styl, nebo dokonce, co tvořilo jeho jídelníček.

Archeoložka Lucia Mattiello z Ústavu archeologické památkové péče upozorňuje, že podle vyjádření antropologa je tato kostra nečekaně útlá, takže by se mohlo dokonce jednat o ženu, což by byl velmi výjimečný nález. „Kdyby to byla žena s takhle výsadními milodary, znamenalo by to její výjimečné postavení a byla by to výjimka.“

Právě i možnost, že šlo o ženu, by měl potvrdit nebo vyvrátit další výzkum kostry.

Doba halštatská

Statenice byly osídlené od pradávna, asi od pátého tisíciletí před naším letopočtem, první lidé se tu objevovali už se začátkem zemědělství. Vědci ale z tohoto místa zatím neznali příliš nálezů z doby halštatské – proto je aktuální nález důležitý. 

Toto období, jemuž se také říká starší doba železná, se v české archeologii datuje do doby od roku 800 do 400 před naším letopočtem. Tehdy se u nás rozvíjely technologie zpracování železa, rostlo bohatství místních a také vznikaly společenské elity – právě jejich hroby jsou plné dražších a náročnějších předmětů. Přibývá také důkazů, že lidé tehdy obchodovali s vyspělými zeměmi, například ve Středomoří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 3 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 13 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...