Do Afriky odletěla česká vědecká expedice. Bude zkoumat savce s pandemickým potenciálem

Skupina vědců z několika českých ústavů začne v Ugandě zkoumat biodiverzitu malých savců. Výsledky mohou mimo jiné pomoci v epidemiologickém výzkumu. Osmičlenný tým, který do Ugandy vyrazil, tvoří vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd, Jihočeské univerzity nebo Masarykovy univerzity.

„Do Ugandy jsme vyrazili, abychom zaplnili slepá místa, odkud neexistují žádné informace o rozmanitosti drobných savců, ale přitom se jedná o klíčová území, která toho můžou hodně prozradit o evoluci biodiverzity ve východní Africe obecně. Konkrétně izolované hory v severovýchodní Ugandě mohly ve vlhkých obdobích čtvrtohor představovat významnou migrační trasu pro řadu horských živočichů i rostlin,“ uvedl vedoucí výpravy Josef Bryja.

Podle vědců může projekt pomoci v epidemiologických výzkumech proto, že rozšíření nejrůznějších patogenů je vázáno na specifické linie hostitelů, kterými jsou často právě drobní savci. Dodali, že šíření nemocí po celém světě nikdy nebylo tak snadné jako dnes a zároveň data z oblastí, odkud nové nemoci mohou pocházet, jsou nedostatečná.

Podle Bryji se to ukázalo i při současné pandemii koronaviru: „Pokud lidé chtějí takovým situacím předcházet, musí popsat a pochopit evoluční zákonitosti i v oblastech, kam se běžný Evropan dostane třeba jen zřídka.“

Veřejnost může navíc postup vědců v Ugandě aktuálně sledovat na sociálních sítích pod hashtagem #expediceUganda. Badatelé, jejichž tým tvoří i zahraniční pracovníci, stráví v Africe čtyři týdny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...