Počet lidí, kteří se v Česku léčí s Alzheimerovou chorobou, se za posledních deset let více než zdvojnásobil. Důvodem je kombinace stárnutí populace, lepší diagnostiky i reálného přibývání případů kvůli civilizačním vlivům. Loni se podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) léčilo s touto nemocí 68 120 lidí. Odborníci ale upozorňují, že onemocnění zůstává u velké části pacientů neodhaleno a bývá zaměňováno za náladovost, nešikovnost či jiné projevy stáří.
Alzheimerova nemoc začíná velmi plíživě, první příznaky často unikají pozornosti. Základním a typickým příznakem je zhoršení paměti, které se projevuje chyběním slov či nesprávným ukládáním věcí.
Úplně typické jsou takzvané poruchy novopaměti. Člověk s nimi vykládá po krátké době několika minut stejnou příhodu nebo pokládá stejnou otázku, na kterou už dostal odpověď. Jako klasický příznak se uvádí například i neschopnost popsat, kolik je hodin při pohledu na ciferník analogových hodin.
Tato první nenápadná fáze trvá asi čtyři roky, problémy se během ní zhoršují - řada lidí je ale pokládá za „přirozené“ a spojené s vyšším věkem, stresem nebo jinými potížemi. Pak nastupuju další fáze, takzvaná behaviorální, její příznaky už není možné přehlédnout nebo zaměnit s něčím jiným: nemocný má stále více potíží s blouděním na známých místech, nehodami v podobě opomenutí vypnout plyn, poruchami spánku a podobně.
V posledních dvou fázích už pacient ztrácí mobilitu, přestává komunikovat se světem,; a nakonec vyžaduje kompletní zdravotní péči, aby vůbec přežíval.
Alzheimerova choroba je nevyléčitelné degenerativní onemocnění mozku, při kterém ubývají mozkové buňky a vyhasínají jejich funkce. Nemocný zapomíná vše, co dříve znal. Nepoznává své blízké, ztrácí orientaci v čase i prostoru, nerozumí významu slov, neumí použít předměty, které denně používal, ztrácí hygienické návyky. Tato forma demence postihuje spíše starší lidi, může ale propuknout i u čtyřicátníků. Pokud je odhalena včas, vhodnou terapií je možné zbrzdit postup nemoci a zlepšit kvalitu života. Frekvence výskytu Alzheimerovy nemoci u žen je dvojnásobná oproti výskytu u mužů.
Péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou stojí ročně miliardy korun. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nemoc postihuje i čtyřicátníky, riziko jejího nástupu se dá ale omezit zdravou stravou, pravidelným pohybem a činnostmi, při kterých se musí přemýšlet. SZÚ to uvedl při příležitosti mezinárodního dne této nemoci, který připadá na 21. září.
Jeden ze sta
Nějakou formu demence mělo loni v Česku podle dat ÚZIS asi 111 400 lidí, z toho 61 procent tvoří pacienti s Alzheimerovou nemocí. Zbytek jsou pacienti, u kterých není dořešeno, o jaký typ poruchy se jedná – ale je přitom možné, že se u nich Alzheimerova demence v budoucnu rozvine.
Všeobecná zdravotní pojišťovna, která má necelých šest milionů pojištěnců, loni evidovala 47 255 klientů s Alzheimerovou chorobou. Na jejich léčbu vydala přes 1,5 miliardy korun. Loni podle dat ÚZIS stoupl meziročně počet pacientů s touto diagnózou jen o necelé procento, přitom v předchozích letech se meziroční nárůst pohyboval kolem pěti procent. Podle VZP může být důvodem epidemie covidu-19, kvůli které lidé návštěvu lékaře odkládali.
S věkem výrazně narůstá podíl případů v populaci, podle ÚZIS je většina pacientů s odhalenou Alzheimerovou nemocí ve věku od 75 do 89 let. Ve věku nad 85 let je diagnostikována u více než desetiny populace.
Co s tím?
SZÚ uvádí, že se Alzheimerova choroba v Česku týká asi 160 tisíc lidí, ale do roku 2050 by jejich počet mohl vzrůst až na 280 tisíc. Až polovinu budoucích pacientů by podle SZÚ mohla ochránit důsledná prevence. Pomáhá dostatek pohybu, vyvážená strava a činnosti, při kterých je potřeba přemýšlet. „Ačkoli přesné příčiny vzniku nemoci nejsou známy, mezi významné faktory vědci řadí kromě vyššího věku a dědičnosti i nezdravý životní styl. Lidé jako by stále nevěřili, že pro své zdraví musejí něco dělat, aby si ho zachovali,“ uvedla vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ Marie Nejedlá.
