Astronauti na Marsu by mohli stavět domy z krve, slz a prachu, navrhuje studie

Přeprava jedné cihly na Mars může stát i přes milion liber (třicet milionů korun), a výstavba kolonie na rudé planetě by proto mohla přijít na astronomickou částku. Vědci z univerzity v Manchesteru ale přišli na způsob, jak vyrobit betonu podobný stavební materiál z látek dostupných na místě. Kombinuje kosmický prach s krví a dalšími tělními tekutinami.

Prach z Marsu či Měsíce se podle výzkumníků může smíchat s proteinem zvaným albumin, který se nachází v krevní plazmě. Vzniklý materiál nazvaný AstroCrete má podobnou pevnost v tlaku jako běžný beton. Smíšením prachu s močovinou, která se kromě moči nachází i v slzách či potu, může pevnost zvýšit až o 300 procent, uvádějí vědci. Studii zveřejnili v odborném časopise Materials Today Bio.

S použitím této technologie by skupina šesti astronautů mohla při dvouleté misi na Marsu vyrobit kolem pěti set kilogramů speciálního betonu. Pokud by ho použili jako maltu pro pytle s pískem či cihly vyrobené čistě z marťanského prachu, každý astronaut pak dokáže vyrobit dostatek materiálu na rozšíření obydlí pro další osobu. S každou misí by se tak velikost marťanské kolonie zdvojnásobila.

Krev jako stavební materiál

Koncept použití krve při výrobě stavebních materiálů není ničím novým – krev zvířat se už dříve používala jako pojivo do malty.

„Je úžasné, že taková zásadní výzva vesmírného věku může najít řešení na základě inspirace středověkými technologiemi,“ uvedl výzkumník Aled Roberts, který se na studii podílel.

Vědci se o vývoj vhodného, betonu podobného materiálu pro případnou výstavbu kolonií na Marsu pokoušeli už několikrát, upozornil Roberts. „Nikdy nás ale nenapadlo, že odpověď je celou dobu v nás,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...