Němečtí vědci učí telata chodit na latrínu. Chtějí tím snížit emise skleníkových plynů

Dobytek je jedním z hlavním původců skleníkových plynů. Němečtí vědci se pokouší problém vyřešit tím, že mladá telata naučí vyměšovat na předem určených místech, a po úspěšném experimentu jsou opatrně optimističtí.

Když se krávy pasou, často se na jednom místě shromažďuje nepřiměřené množství biologického odpadu a jejich výkaly a moč mohou znečišťovat jak půdu, tak vodu. Tomu jde sice zabránit tím, že se dobytek zavře ve stájích, ale v těchto těsných prostorách se odpad zase mění na amoniak (neboli čpavek), potažmo skleníkový plyn metan.

Dosud neexistovalo funkční řešení, teď ale jedno takové popsali němečtí vědci v odborném žurnálu Current Biology. Prokázali v něm, že krávy lze naučit chodit na jakousi latrínu, což umožní snazší sběr a zpracování odpadu – a díky vyčištění stájí se sníží i znečištění ovzduší.

Výchova telat

Aby vědci naučili krávy chodit na toaletu, začali s telaty. Postupovali stejně jako při jiném výcviku; když si telata ulevila do speciální latríny, dostala odměnu. Močení na jiném místě naopak provazovali s nepříjemným zážitkem.

„Jako trest jsme nejprve použili sluchátka do uší, a pokaždé když telata močila venku, jsme jim pustili velmi nepříjemný zvuk,“ říká spoluautor studie Jan Langbein. „Mysleli jsme si, že tím zvířata potrestáme – ne příliš přísně – ale ukázalo se, že jim to bylo jedno. Nakonec se jako jemný, ale účinný odstrašující prostředek osvědčilo pocákání vodou.“

Během několika týdnů takto úspěšně vycvičili jedenáct ze šestnácti telat. V další fázi výzkumu biologové dovolili zvířatům, aby se k latrínám sama dostala z pastviny.

„Obvykle se předpokládá, že dobytek není schopen ovládat své vyměšování,“ doplnil Langbein. „Hovězí dobytek je ale poměrně chytrý a dokáže se toho hodně naučit. Proč by se nemohl naučit používat toaletu?“ Pozoruhodné podle autorů je, že zvířata byla podobně úspěšná jako děti, a dokonce lepší než velmi malé děti.

Potíž čpavku

Výzkum se jeví jako raritní, má ale praktický potenciál. Čpavek, který vzniká z biologického odpadu dobytka, je nejen nepříjemný svým zápachem, ale především má negativní dopad na změny klimatu. Sám o sobě sice skleníkovým plynem není, ale když se dostane do půdy, mění ho mikrobi na oxid dusný a to už skleníkový plyn je. Po metanu a oxidu uhličitém jde dokonce o třetí nejvýznamnější skleníkový plyn.

Navíc má oxid dusný další rizikové faktory. V srpnu 2009 vyšla v časopise Science studie, podle které oxid dusný v současnosti představuje největší nebezpečí (větší než freony) pro ozonovou vrstvu Země a měl by jím být i v průběhu celého 21. století.

Právě zemědělství je největším zdrojem emisí amoniaku, přičemž chov hospodářských zvířat se na nich podílí více než polovinou. „Je zapotřebí zapojit zvířata do celého procesu a trénovat je, aby se řídila tím, co se mají naučit,“ popsal Langbein. „Tušili jsme, že by mělo být možné zvířata vycvičit, ale do jaké míry, to jsme nevěděli.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
včera v 11:35

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
včera v 10:17

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
včera v 07:30

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...