Němečtí vědci učí telata chodit na latrínu. Chtějí tím snížit emise skleníkových plynů

Dobytek je jedním z hlavním původců skleníkových plynů. Němečtí vědci se pokouší problém vyřešit tím, že mladá telata naučí vyměšovat na předem určených místech, a po úspěšném experimentu jsou opatrně optimističtí.

Když se krávy pasou, často se na jednom místě shromažďuje nepřiměřené množství biologického odpadu a jejich výkaly a moč mohou znečišťovat jak půdu, tak vodu. Tomu jde sice zabránit tím, že se dobytek zavře ve stájích, ale v těchto těsných prostorách se odpad zase mění na amoniak (neboli čpavek), potažmo skleníkový plyn metan.

Dosud neexistovalo funkční řešení, teď ale jedno takové popsali němečtí vědci v odborném žurnálu Current Biology. Prokázali v něm, že krávy lze naučit chodit na jakousi latrínu, což umožní snazší sběr a zpracování odpadu – a díky vyčištění stájí se sníží i znečištění ovzduší.

Výchova telat

Aby vědci naučili krávy chodit na toaletu, začali s telaty. Postupovali stejně jako při jiném výcviku; když si telata ulevila do speciální latríny, dostala odměnu. Močení na jiném místě naopak provazovali s nepříjemným zážitkem.

„Jako trest jsme nejprve použili sluchátka do uší, a pokaždé když telata močila venku, jsme jim pustili velmi nepříjemný zvuk,“ říká spoluautor studie Jan Langbein. „Mysleli jsme si, že tím zvířata potrestáme – ne příliš přísně – ale ukázalo se, že jim to bylo jedno. Nakonec se jako jemný, ale účinný odstrašující prostředek osvědčilo pocákání vodou.“

Během několika týdnů takto úspěšně vycvičili jedenáct ze šestnácti telat. V další fázi výzkumu biologové dovolili zvířatům, aby se k latrínám sama dostala z pastviny.

„Obvykle se předpokládá, že dobytek není schopen ovládat své vyměšování,“ doplnil Langbein. „Hovězí dobytek je ale poměrně chytrý a dokáže se toho hodně naučit. Proč by se nemohl naučit používat toaletu?“ Pozoruhodné podle autorů je, že zvířata byla podobně úspěšná jako děti, a dokonce lepší než velmi malé děti.

Potíž čpavku

Výzkum se jeví jako raritní, má ale praktický potenciál. Čpavek, který vzniká z biologického odpadu dobytka, je nejen nepříjemný svým zápachem, ale především má negativní dopad na změny klimatu. Sám o sobě sice skleníkovým plynem není, ale když se dostane do půdy, mění ho mikrobi na oxid dusný a to už skleníkový plyn je. Po metanu a oxidu uhličitém jde dokonce o třetí nejvýznamnější skleníkový plyn.

Navíc má oxid dusný další rizikové faktory. V srpnu 2009 vyšla v časopise Science studie, podle které oxid dusný v současnosti představuje největší nebezpečí (větší než freony) pro ozonovou vrstvu Země a měl by jím být i v průběhu celého 21. století.

Právě zemědělství je největším zdrojem emisí amoniaku, přičemž chov hospodářských zvířat se na nich podílí více než polovinou. „Je zapotřebí zapojit zvířata do celého procesu a trénovat je, aby se řídila tím, co se mají naučit,“ popsal Langbein. „Tušili jsme, že by mělo být možné zvířata vycvičit, ale do jaké míry, to jsme nevěděli.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americké úřady odmítly posoudit mRNA vakcínu proti chřipce

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce. Píší o tom agentury s odvoláním na úterní oznámení společnosti.
před 2 hhodinami

Meta a Google úmyslně fungují jako drogy nebo kasina, tvrdí žaloba

Společnosti Meta a Google v přelomovém soudním procesu v Los Angeles čelí obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Žalující strana chce, aby Meta, která vlastní sítě Instagram, Facebook a WhatsApp a Google, vlastník videoplatformy YouTube, převzaly odpovědnost za újmu způsobenou dětem v důsledku používání těchto sítí.
před 4 hhodinami

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
včera v 14:56

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
včera v 13:00

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
včera v 10:07

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026
Načítání...