Kosmonauti našli na modulu Zarja ruské sekce ISS nové trhliny

Ruští kosmonauti objevili při kontrole ruské části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) nové trhliny. Jsou sice jen na povrchu, ale zřejmě se časem mohou šířit. Agentuře RIA Novosti to řekl generální konstruktér kosmické korporace RKK Eněrgija Vladimir Solovjov. Prodlužovat využívání ruského segmentu stanice po roce 2025 pokládá za riskantní.

Trhliny byly zjištěny na modulu Zarja, který je nejstarším modulem stanice. Solovjov neupřesnil, kdy je kosmonauti našli, agentura ale připomněla, že další vysoký činitel RKK Eněrgija Jurij Gidzenko začátkem března informoval o trhlině na jiném modulu Zvezda, kterou zakryl kosmonaut Sergej Ryžikov.

Solovjov neřekl, zda v souvislosti s „novými“ trhlinami mohlo dojít k úniku vzduchu ze stanice. Podle všeho se tak ale nestalo, protože podle jeho vyjádření se jedná jen o povrchové praskliny. Připustil nicméně, že se na Zarje můžou rozšířit.

Ruská část ISS odchází

Solovjov upoutal pozornost už loni, když na zasedání Rady pro vesmír Ruské akademie věd poukázal na to, že různé prvky stanice stárnou a vypovídají službu. Podle jeho názoru přitom mnohé z nich nelze nahradit. K tomu poznamenal, že po roce 2025 předpokládá lavinové selhání mnoha prvků na stanici.

Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin následně veřejnost uklidňoval, přičemž odmítl jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025.

Solovjov je ale dál ostražitý. „Prostředky byly přidělené na zajištění provozu stanice do roku 2025, ale po roce 2025 nás čeká plno problémů. To se týká především těsnosti trupu a složitých výpočetních zařízení, která si už své odpracovala,“ řekl agentuře RIA Novosti.

Prodlužovat využívání ruského segmentu ISS je podle něj riskantní. „Zasazovat se o to není možné. Je to ,ruská ruleta'. Zejména proto musíme nyní přemýšlet o nové ruské stanici, abychom předešli přestávce v pilotovaných letech,“ je přesvědčený Solovjov. Narážel přitom na známou hazardní hru s přiložením bubínkového revolveru s jedním nábojem k hlavě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...