V Pompejích našli skvěle zachovalé ostatky. Patřily muži, který se stal z otroka boháčem

Na pohřebišti starověkého italského města Pompeje se našly částečně mumifikované ostatky, které jsou podle vedení tamního archeologického parku jedny z nejzachovalejších v lokalitě. Informovala o tom agentura ANSA. Podle ní může objev přinést nové poznatky o kultuře i pohřebních rituálech ve městě, které v roce 79 zničil výbuch sopky Vesuv.

Ostatky asi šedesátiletého muže našli archeologové v hrobce pocházející z posledních desetiletí před erupcí sopky. Podle dosavadních zjištění se v té době dospělí obvykle nepohřbívali, prováděly se kremace. Nález je unikátní i proto, že na hrobce byl nápis v řečtině, který zmiňuje divadelní představení ve starověkých Pompejích. Podle agentury Reuters jde o první přímý důkaz, že se v Římany ovládnutých Pompejích hrálo divadlo v latině i řečtině. 

V hrobce byl pochován muž jménem Marcus Venerius Secundio, který podle záznamů z archivů býval otrokem a posléze se z otroctví vykoupil. Jeho impozantní hrobku považují  archeologové za důkaz, že zřejmě dosáhl i významného společenského postavení.

Objev je také dokladem toho, že v Římě byl možný i velmi radikální přesun na společenském žebříčku, kdy se na vrchol mohl dostat i schopný jedinec z těch nejnižších sociálních pater.

Venerius zemřel ve věku 60 let, kdy se průměrná délka života pohybovala kolem 45 let. Zachování jeho vlasů, chrupavky ucha a kostí představuje podle vědců malý biologický zázrak. 

„Pompeje nepřestávají překvapovat“

„Pompeje nás nepřestávají překvapovat, je to pýcha Itálie,“ citovala ANSA italského ministra kultury Daria Franceschiniho. Ředitel pompejského archeologického parku Gabriel Zuchtriegel i španělský archeolog Llorenç Alapont si od nového nálezu hodně slibují.

„Jde opravdu o výjimečný nález kvůli informacím, které nám může poskytnout. Svým způsobem může i změnit naše poznatky o pravidlech pohřbívání v římské říši,“ domnívá se Alapont.

Pohřebiště na okraji Pompejí není v současné době přístupné veřejnosti. Tamní radnice ale hledá způsob, jak jej v budoucnu turistům otevřít.

Příběh města zničeného vulkánem

Antický přístav Pompeje, který leží nedaleko Neapole, byl zničen při erupci sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu. Spolu s ním byla zasypána popelem či zavalena sopečnou lávou a bahnem také římská města Herculaneum, Stabie a Oplontis. Obyvatele zastihla katastrofa nepřipravené a mnoho z nich poté zatuhlý popel věrně zachytil v posledních okamžicích života.

Archeologický park Pompeje, který je rovněž památkou UNESCO, je po římském Koloseu druhou turisty nejnavštěvovanější památkou v Itálii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 10 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 15 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 15 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...