Ve Francii zakázali výzkum prionů. Vyšetřují případy vědkyň, které se mohly nakazit smrtící nemocí

Pět veřejných výzkumných institucí ve Francii vyhlásilo tříměsíční moratorium na studium prionů. To je skupina infekčních proteinů, které způsobují smrtelná onemocnění mozku. Důvodem je, že u vysloužilé zaměstnankyně laboratoře, která s priony pracovala, byla diagnostikována smrtelná Creutzfeldt-Jakobova choroba (CJD) – nejčastější prionové onemocnění u lidí. V současné době se vyšetřuje, jestli se nemohla nakazit při výkonu práce.

Nakažená žena pracovala v laboratorní skupině INRAE. Francouzské úřady zatím nezveřejnily o jejím případu podobnější informace, ale podle odborného časopisu Science je naživu. Není jasné, jestli u ní nemůže jít o Creutzfeldt-Jakobovu chorobu způsobenou přirozeně, tedy konzumací některého hovězího masa. Vzhledem k jejímu vyššímu věku by to bylo možné – průměrná inkubační doba této nemoci je totiž deset let, ale může být i delší. Mohla se ale také nakazit při práci s tímto materiálem v laboratoři.

Pokud by se to potvrdilo, byl by to už druhý takový případ ve Francii za posledních několik let. V červnu 2019 totiž zemřela ve věku pouhých 33 let pracovnice laboratoře INRAE Émilie Jaumainová, a to 10 let poté, co se píchla do palce při pokusu s myšmi infikovanými priony. Její rodina teď žaluje INRAE za neúmyslné zabití a ohrožení života. Tato nehoda už vedla k zavedení přísnějších bezpečnostních opatření ve francouzských laboratořích, které se studiem prionů zabývají.

Cílem moratoria, které se týká devíti laboratoří, je „prozkoumat možnost, zda stav pacienta souvisí s jeho dřívější profesní činností a v případě potřeby upravit preventivní opatření platná ve výzkumných laboratořích“, uvádí se ve společném tiskovém prohlášení, které tento týden vydalo pět francouzských institucí.

„Za daných okolností je to správná cesta,“ uvedl pro žurnál Science biolog Ronald Melki, který priony zkoumá v jedné z francouzských laboratoří. „Když se něco pokazí, vždy je lepší klást si otázky ohledně celého pracovního procesu.“ Podle Melkiho má onemocnění dvou kolegů v tak krátkém čase už nyní dopad na celou komunitu vědců, která se výzkumu prionů ve Francii věnuje.

Téměř není pochyb

Podle článku zveřejněného v časopise The New England Journal of Medicine v roce 2020 není v případě Jaumainové pochyb o tom, že se nakazila při práci. Lékaři jí totiž diagnostikovali Creutzfeldt-Jakobovu chorobu způsobenou konzumací hovězího masa kontaminovaného bovinní spongiformní encefalopatií (BSE) – neboli nemocí šílených krav. Epidemie BSE v Evropě ale skončila po roce 2000 a tato nemoc tedy prakticky vymizela; šance, že by se někdo ve věku Jaumainové ve Francii nakazil z potravin, je podle článku „zanedbatelná nebo žádná“. Jediné logické vysvětlení tedy je, že se nakazila na pracovišti po nehodě.

Klasická CJD postihuje odhadem jednoho člověka z milionu, přibližně 80 % případů je přitom sporadických, což znamená, že nemají žádnou známou příčinu, ale ostatní jsou genetické nebo se člověk nakazí z infikovaných lidských tkání při transplantacích. Oba typy CJD lze rozlišit pouze na základě posmrtného vyšetření mozkové tkáně.

Proč jsou priony taková hrozba

Ví se, že k laboratorním infekcím dochází u mnoha patogenů, ale vystavení prionům způsobujícím CJD je neobvykle rizikové zejména proto, že proti této nemoci neexistuje žádná vakcína ani léčba a nejčastějším důsledkem vzniku nemoci je smrt. Problém je také dlouhá průměrná inkubační doba CJD, která komplikuje vysledovat, jak a kde byl člověk nakažen.

Případ Émilie Jaumainové je velmi dobrým příkladem. Nehoda se jí přihodila, když 31. května 2010 čistila v laboratoři přístroj určený k řezání tkání při nízkých teplotách, který se využíval pro řezy mozků úmyslně nakažených laboratorních myší. Přitom se lehce bodla do levého palce zahnutými kleštěmi – ty pronikly oběma vrstvami rukavic a píchly ji tak, že jí tekla krev. Byla vyděšená, ale nic jiného se pak nedělo; jenže po sedmi a půl letech ji znenadání začalo pálit pravé rameno a krk.

Tyto problémy se postupně zhoršovaly, bolest se jí rozšiřovala stále víc. Na začátku roku 2019 se u ní začaly objevovat i psychické problémy: deprese, úzkost, halucinace a poruchy paměti. Na jaře jí lékaři diagnostikovali Creutzfeldt-Jakobovu nemoc a na začátku léta téhož roku zemřela – teprve pak byla vzhledem k povaze nemoci tato diagnóza potvrzená. A až letos pak laboratoř potvrdila, že jde o následek nehody.

Smrt mladé vědkyně vedla k tomu, že se začalo o nehodách v prionových laboratořích víc mluvit. Ukázalo se, že tam za posledních deset let došlo k asi 17 nehodám, pět z nich bylo vážnějších a skončilo pořezáním nebo bodnutím kontaminovanými injekčními stříkačkami nebo skalpely.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Táta, máma – a druhá máma. Děti se třemi biologickými rodiči se rodí bez genetické nemoci

Asi jedno dítě ze dvou set se rodí s genetickou poruchou mitochondrií, která se dědí po matce. Britští vědci našli způsob, jak problém vyřešit – vyžaduje ale dalšího genetického rodiče. Dětí s kombinací DNA tří lidí už je osm a brzy se narodí další.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kočky spí častěji na levém boku. Vědci věří v evoluční důvody

Spánek na levém boku by kočkám mohl pomáhat přežít v nebezpečných podmínkách, ale také po probuzení ze spánku reagovat rychleji na blížící se kořist. Popsala to nová studie, která vyšla v recenzovaném žurnálu.
před 16 hhodinami

Sluneční exploze vytvořila na tváři hvězdy obří jizvu

Před dvěma dny, 15. července, se na levé části Slunce vytvořil masivní filament. Tento oblak hustšího a chladnějšího plazmatu byl tak silný, že na povrchu hvězdy vytvořil jasně viditelný kaňon, který připomínal jizvu na tváři.
před 21 hhodinami

Ultrazpracované potraviny způsobují řadu problémů. Chemii „nasávají“ i ze strojů

Chipsy, hamburgery, slazené nápoje, ale i spousta dalších průmyslově zpracovaných potravin může způsobovat řadu civilizačních chorob a také významně přispívat k obezitě. Vědci v řadě nových studií popisují nejen dopady, ale také příčiny toho, proč je tento druh potravy tak zdraví škodlivý.
včera v 07:00

Před osmdesáti lety vyšlo slunce dvakrát: Oppenheimer odpálil první atomovou zbraň

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.
16. 7. 2025Aktualizováno16. 7. 2025

Ani stopa po problémech. Obří dánská studie zkoumala riziko hliníku ve vakcínách

Z minulých desetiletí existuje spousta důkazů o bezpečnosti vakcín. Vzhledem k nové vlně obav z očkování ale přicházejí i nové studie. Jedna z nich nyní rodiče uklidňuje – hrozby spojované s hliníkem v očkovacích látkách jsou dle ní nesmyslné.
16. 7. 2025

Uherské Hradiště opakovaně ničily povodně. Archeologové zkoumali jeho odolnost

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.
16. 7. 2025

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
15. 7. 2025
Načítání...