Vědci natočili romantické námluvy žraloků velikých. Drží se při nich za ploutve

Biologové poprvé pozorovali u žraloků velikých synchronizované plavání, kdy se samec se samicí navzájem „drží za ploutve“. Sledovali to díky kamerám, které připevnili na těla těchto mořských obrů – předpokládají, že se jedná o součást námluv.

Tato zvířata jsou po žralocích obrovských druzí největší žijící žraloci na světě – měří až dvanáct metrů, ale existují i svědectví o kusech, jejichž velikost se blížila čtrnácti metrům. Jde většinou o samotářské tvory, kteří se živí planktonem a nejsou tedy agresivními predátory jako jejich příbuzní.

Protože se pohybují izolovaně, vědci o nich ví jen velice málo. Jejich poznání nepomáhá ani fakt, že jsou v současné době ohrožení. V minulosti totiž čelili nadměrnému lovu kvůli oleji, který mají v játrech, a jejich stavy se zatím nepodařilo obnovit.

Vědci je teď studovali v Hebridském moři ve vodách kolem skotských ostrovů Coll a Tiree. Toto místo se proslavilo tím, že se tu vyskytují vůbec největší koncentrace těchto paryb – proto zde byla před rokem vyhlášená první chráněná mořská oblast určená speciálně pro ochranu těchto tvorů.

Tito jemní obři jsou obvykle samotářští tvorové a o jejich chování při rozmnožování není prakticky nic známo. Vědci také zaznamenali, jak jeden žralok vystřelil nad hladinu, což je poprvé, kdy se podařilo zachytit úplné vyplavání z pohledu žraloka. Může to být také součást dvoření se partnerovi, třeba předváděním velikosti ryby.

Záběry podvodních kamer ukázaly chování těchto žraloků v nebývalém detailu – přírodovědci je mohli sledovat při celé řadě nikdy předtím nepozorovaných situací. „Jedním z nejzajímavějších okamžiků mé kariéry bylo, když jsem viděl záběry, na nichž se všichni tito žraloci shromáždili na mořském dně,“ řekl Matthew Witt z Exeterské univerzity v jihozápadní Anglii. „Bylo to naprosto fenomenální – člověka nenapadne, že tohle dělají,“ dodal.

„Bylo to opravdu fascinující, když se nám nabídl tento neuvěřitelný pohled,“ řekla Jessica Ruddová, která rovněž působí na Exeterské univerzitě a celý tento terénní výzkum vedla. „Byly tam velké shluky žraloků, kteří plavali jen velmi pomalu, vedle sebe nebo nad sebou, nebo plavali nosem k ocasu, jejich ploutve se dotýkaly, a to ve skupinách až po třinácti,“ popsala vědkyně.

Romantické námluvy u žraloků

K nejzajímavějším situacím patřily momenty, kdy samec a samice plavali tak, že se těsně dotýkali prsními ploutvemi – vědcům to připomínalo situaci, kdy se dva mladí lidé drží za ruku. Biologové předpokládají, že se jednalo o rituál spojený s námluvami, který zakončí páření. Samotnou kopulaci se sice nepodařilo zachytit na kameru, ale Witt uvedl, že na základě chování pozorovaného u jiných žraloků předpokládá, že k němu došlo.

„Je možné, že krmení v těchto místech, kde mají žraloci dostatek potravy, nabízí příležitost i těmto samotářským žralokům, aby se setkali s jinými zástupci svého druhu,“ řekla Ruddová. Podle ní pomohla jiná metoda sledování žraloků: dříve vědci označovali tato zvířata čipy, jenže ty zaznamenávaly informace jen jednou denně a navíc jen v době, kdy se paryba vynořila nad hladinu.

Tentokrát ale použili videokamery – a ty umožnily žraloky sledovat prakticky nepřetržitě. A získané záběry přepsaly spoustu informací, které vědci o žralocích znali. Kromě výše popsaných snímků biologové také poprvé sledovali, jak se obří osmimetrový žralok rychle vynořil nad hladinu a vymrštil nad ni celé své tělo – bylo to úplně poprvé, kdy takové chování u tohoto druhu výzkumníci pozorovali.

„Bylo to opravdu až strašidelné, když se tunový žralok vynořil z hloubky 77 metrů a pak se během sedmdesáti sekund dostal na hladinu a prorazil ji,“ popsala Ruddová. 

Velmi užitečný výzkum

Přírodovědce také překvapilo, že žraloci tráví až 88 procent času přes den u mořského dna, nikoliv u hladiny, kde se většinou krmí planktonem. Tyto informace by mohly být užitečné při úvahách, jestli v budoucnu neomezit některé druhy rybolovu, jako je například lov vlečnými sítěmi při dně.

Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném časopise Plos One. Vědci chtějí v úspěšné studii pokračovat – další kamery ke žralokům připevní už letos v létě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 15 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 17 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...