Vědci natočili romantické námluvy žraloků velikých. Drží se při nich za ploutve

Biologové poprvé pozorovali u žraloků velikých synchronizované plavání, kdy se samec se samicí navzájem „drží za ploutve“. Sledovali to díky kamerám, které připevnili na těla těchto mořských obrů – předpokládají, že se jedná o součást námluv.

Tato zvířata jsou po žralocích obrovských druzí největší žijící žraloci na světě – měří až dvanáct metrů, ale existují i svědectví o kusech, jejichž velikost se blížila čtrnácti metrům. Jde většinou o samotářské tvory, kteří se živí planktonem a nejsou tedy agresivními predátory jako jejich příbuzní.

Protože se pohybují izolovaně, vědci o nich ví jen velice málo. Jejich poznání nepomáhá ani fakt, že jsou v současné době ohrožení. V minulosti totiž čelili nadměrnému lovu kvůli oleji, který mají v játrech, a jejich stavy se zatím nepodařilo obnovit.

Vědci je teď studovali v Hebridském moři ve vodách kolem skotských ostrovů Coll a Tiree. Toto místo se proslavilo tím, že se tu vyskytují vůbec největší koncentrace těchto paryb – proto zde byla před rokem vyhlášená první chráněná mořská oblast určená speciálně pro ochranu těchto tvorů.

Tito jemní obři jsou obvykle samotářští tvorové a o jejich chování při rozmnožování není prakticky nic známo. Vědci také zaznamenali, jak jeden žralok vystřelil nad hladinu, což je poprvé, kdy se podařilo zachytit úplné vyplavání z pohledu žraloka. Může to být také součást dvoření se partnerovi, třeba předváděním velikosti ryby.

Záběry podvodních kamer ukázaly chování těchto žraloků v nebývalém detailu – přírodovědci je mohli sledovat při celé řadě nikdy předtím nepozorovaných situací. „Jedním z nejzajímavějších okamžiků mé kariéry bylo, když jsem viděl záběry, na nichž se všichni tito žraloci shromáždili na mořském dně,“ řekl Matthew Witt z Exeterské univerzity v jihozápadní Anglii. „Bylo to naprosto fenomenální – člověka nenapadne, že tohle dělají,“ dodal.

„Bylo to opravdu fascinující, když se nám nabídl tento neuvěřitelný pohled,“ řekla Jessica Ruddová, která rovněž působí na Exeterské univerzitě a celý tento terénní výzkum vedla. „Byly tam velké shluky žraloků, kteří plavali jen velmi pomalu, vedle sebe nebo nad sebou, nebo plavali nosem k ocasu, jejich ploutve se dotýkaly, a to ve skupinách až po třinácti,“ popsala vědkyně.

Romantické námluvy u žraloků

K nejzajímavějším situacím patřily momenty, kdy samec a samice plavali tak, že se těsně dotýkali prsními ploutvemi – vědcům to připomínalo situaci, kdy se dva mladí lidé drží za ruku. Biologové předpokládají, že se jednalo o rituál spojený s námluvami, který zakončí páření. Samotnou kopulaci se sice nepodařilo zachytit na kameru, ale Witt uvedl, že na základě chování pozorovaného u jiných žraloků předpokládá, že k němu došlo.

„Je možné, že krmení v těchto místech, kde mají žraloci dostatek potravy, nabízí příležitost i těmto samotářským žralokům, aby se setkali s jinými zástupci svého druhu,“ řekla Ruddová. Podle ní pomohla jiná metoda sledování žraloků: dříve vědci označovali tato zvířata čipy, jenže ty zaznamenávaly informace jen jednou denně a navíc jen v době, kdy se paryba vynořila nad hladinu.

Tentokrát ale použili videokamery – a ty umožnily žraloky sledovat prakticky nepřetržitě. A získané záběry přepsaly spoustu informací, které vědci o žralocích znali. Kromě výše popsaných snímků biologové také poprvé sledovali, jak se obří osmimetrový žralok rychle vynořil nad hladinu a vymrštil nad ni celé své tělo – bylo to úplně poprvé, kdy takové chování u tohoto druhu výzkumníci pozorovali.

„Bylo to opravdu až strašidelné, když se tunový žralok vynořil z hloubky 77 metrů a pak se během sedmdesáti sekund dostal na hladinu a prorazil ji,“ popsala Ruddová. 

Velmi užitečný výzkum

Přírodovědce také překvapilo, že žraloci tráví až 88 procent času přes den u mořského dna, nikoliv u hladiny, kde se většinou krmí planktonem. Tyto informace by mohly být užitečné při úvahách, jestli v budoucnu neomezit některé druhy rybolovu, jako je například lov vlečnými sítěmi při dně.

Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném časopise Plos One. Vědci chtějí v úspěšné studii pokračovat – další kamery ke žralokům připevní už letos v létě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 7 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 9 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 11 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...