Vědci natočili romantické námluvy žraloků velikých. Drží se při nich za ploutve

Biologové poprvé pozorovali u žraloků velikých synchronizované plavání, kdy se samec se samicí navzájem „drží za ploutve“. Sledovali to díky kamerám, které připevnili na těla těchto mořských obrů – předpokládají, že se jedná o součást námluv.

Tato zvířata jsou po žralocích obrovských druzí největší žijící žraloci na světě – měří až dvanáct metrů, ale existují i svědectví o kusech, jejichž velikost se blížila čtrnácti metrům. Jde většinou o samotářské tvory, kteří se živí planktonem a nejsou tedy agresivními predátory jako jejich příbuzní.

Protože se pohybují izolovaně, vědci o nich ví jen velice málo. Jejich poznání nepomáhá ani fakt, že jsou v současné době ohrožení. V minulosti totiž čelili nadměrnému lovu kvůli oleji, který mají v játrech, a jejich stavy se zatím nepodařilo obnovit.

Vědci je teď studovali v Hebridském moři ve vodách kolem skotských ostrovů Coll a Tiree. Toto místo se proslavilo tím, že se tu vyskytují vůbec největší koncentrace těchto paryb – proto zde byla před rokem vyhlášená první chráněná mořská oblast určená speciálně pro ochranu těchto tvorů.

Tito jemní obři jsou obvykle samotářští tvorové a o jejich chování při rozmnožování není prakticky nic známo. Vědci také zaznamenali, jak jeden žralok vystřelil nad hladinu, což je poprvé, kdy se podařilo zachytit úplné vyplavání z pohledu žraloka. Může to být také součást dvoření se partnerovi, třeba předváděním velikosti ryby.

Záběry podvodních kamer ukázaly chování těchto žraloků v nebývalém detailu – přírodovědci je mohli sledovat při celé řadě nikdy předtím nepozorovaných situací. „Jedním z nejzajímavějších okamžiků mé kariéry bylo, když jsem viděl záběry, na nichž se všichni tito žraloci shromáždili na mořském dně,“ řekl Matthew Witt z Exeterské univerzity v jihozápadní Anglii. „Bylo to naprosto fenomenální – člověka nenapadne, že tohle dělají,“ dodal.

„Bylo to opravdu fascinující, když se nám nabídl tento neuvěřitelný pohled,“ řekla Jessica Ruddová, která rovněž působí na Exeterské univerzitě a celý tento terénní výzkum vedla. „Byly tam velké shluky žraloků, kteří plavali jen velmi pomalu, vedle sebe nebo nad sebou, nebo plavali nosem k ocasu, jejich ploutve se dotýkaly, a to ve skupinách až po třinácti,“ popsala vědkyně.

Romantické námluvy u žraloků

K nejzajímavějším situacím patřily momenty, kdy samec a samice plavali tak, že se těsně dotýkali prsními ploutvemi – vědcům to připomínalo situaci, kdy se dva mladí lidé drží za ruku. Biologové předpokládají, že se jednalo o rituál spojený s námluvami, který zakončí páření. Samotnou kopulaci se sice nepodařilo zachytit na kameru, ale Witt uvedl, že na základě chování pozorovaného u jiných žraloků předpokládá, že k němu došlo.

„Je možné, že krmení v těchto místech, kde mají žraloci dostatek potravy, nabízí příležitost i těmto samotářským žralokům, aby se setkali s jinými zástupci svého druhu,“ řekla Ruddová. Podle ní pomohla jiná metoda sledování žraloků: dříve vědci označovali tato zvířata čipy, jenže ty zaznamenávaly informace jen jednou denně a navíc jen v době, kdy se paryba vynořila nad hladinu.

Tentokrát ale použili videokamery – a ty umožnily žraloky sledovat prakticky nepřetržitě. A získané záběry přepsaly spoustu informací, které vědci o žralocích znali. Kromě výše popsaných snímků biologové také poprvé sledovali, jak se obří osmimetrový žralok rychle vynořil nad hladinu a vymrštil nad ni celé své tělo – bylo to úplně poprvé, kdy takové chování u tohoto druhu výzkumníci pozorovali.

„Bylo to opravdu až strašidelné, když se tunový žralok vynořil z hloubky 77 metrů a pak se během sedmdesáti sekund dostal na hladinu a prorazil ji,“ popsala Ruddová. 

Velmi užitečný výzkum

Přírodovědce také překvapilo, že žraloci tráví až 88 procent času přes den u mořského dna, nikoliv u hladiny, kde se většinou krmí planktonem. Tyto informace by mohly být užitečné při úvahách, jestli v budoucnu neomezit některé druhy rybolovu, jako je například lov vlečnými sítěmi při dně.

Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném časopise Plos One. Vědci chtějí v úspěšné studii pokračovat – další kamery ke žralokům připevní už letos v létě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Odpor k datacentrům spojil americké konzervativce i liberály, politici začali otáčet

Výstavba datových center, která jsou nezbytná pro provoz umělé inteligence (AI), naráží v USA na odpor veřejnosti. Mnohým Američanům se nelíbí vysoká spotřeba vody, hluk nebo i riziko úniku chemikálií. Řada politiků, kteří dřív datacentra podporovali, kvůli tomu před listopadovými volbami mění svou rétoriku a slibují omezení jejich provozu. Technologické firmy se však stále mohou opřít o podporu Bílého domu a nečekaně i odborů ve stavebnictví.
včera v 07:00

Holý se proslavil lékem proti AIDS, Česku vydělal miliardy

Antonín Holý byl jedním z nejvýznamnějších tuzemských vědců posledních desetiletí. Chemik světového významu, který dokázal dotáhnout výsledky základního výzkumu do praxe, stál za objevy řady látek, které dodnes pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Narodil se před 90 lety, 1. září 1936, zemřel v 75 letech v červenci 2012.
včera v 06:00

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
31. 8. 2026

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
31. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.