Vědci natočili romantické námluvy žraloků velikých. Drží se při nich za ploutve

Biologové poprvé pozorovali u žraloků velikých synchronizované plavání, kdy se samec se samicí navzájem „drží za ploutve“. Sledovali to díky kamerám, které připevnili na těla těchto mořských obrů – předpokládají, že se jedná o součást námluv.

Tato zvířata jsou po žralocích obrovských druzí největší žijící žraloci na světě – měří až dvanáct metrů, ale existují i svědectví o kusech, jejichž velikost se blížila čtrnácti metrům. Jde většinou o samotářské tvory, kteří se živí planktonem a nejsou tedy agresivními predátory jako jejich příbuzní.

Protože se pohybují izolovaně, vědci o nich ví jen velice málo. Jejich poznání nepomáhá ani fakt, že jsou v současné době ohrožení. V minulosti totiž čelili nadměrnému lovu kvůli oleji, který mají v játrech, a jejich stavy se zatím nepodařilo obnovit.

Vědci je teď studovali v Hebridském moři ve vodách kolem skotských ostrovů Coll a Tiree. Toto místo se proslavilo tím, že se tu vyskytují vůbec největší koncentrace těchto paryb – proto zde byla před rokem vyhlášená první chráněná mořská oblast určená speciálně pro ochranu těchto tvorů.

Tito jemní obři jsou obvykle samotářští tvorové a o jejich chování při rozmnožování není prakticky nic známo. Vědci také zaznamenali, jak jeden žralok vystřelil nad hladinu, což je poprvé, kdy se podařilo zachytit úplné vyplavání z pohledu žraloka. Může to být také součást dvoření se partnerovi, třeba předváděním velikosti ryby.

Záběry podvodních kamer ukázaly chování těchto žraloků v nebývalém detailu – přírodovědci je mohli sledovat při celé řadě nikdy předtím nepozorovaných situací. „Jedním z nejzajímavějších okamžiků mé kariéry bylo, když jsem viděl záběry, na nichž se všichni tito žraloci shromáždili na mořském dně,“ řekl Matthew Witt z Exeterské univerzity v jihozápadní Anglii. „Bylo to naprosto fenomenální – člověka nenapadne, že tohle dělají,“ dodal.

„Bylo to opravdu fascinující, když se nám nabídl tento neuvěřitelný pohled,“ řekla Jessica Ruddová, která rovněž působí na Exeterské univerzitě a celý tento terénní výzkum vedla. „Byly tam velké shluky žraloků, kteří plavali jen velmi pomalu, vedle sebe nebo nad sebou, nebo plavali nosem k ocasu, jejich ploutve se dotýkaly, a to ve skupinách až po třinácti,“ popsala vědkyně.

Romantické námluvy u žraloků

K nejzajímavějším situacím patřily momenty, kdy samec a samice plavali tak, že se těsně dotýkali prsními ploutvemi – vědcům to připomínalo situaci, kdy se dva mladí lidé drží za ruku. Biologové předpokládají, že se jednalo o rituál spojený s námluvami, který zakončí páření. Samotnou kopulaci se sice nepodařilo zachytit na kameru, ale Witt uvedl, že na základě chování pozorovaného u jiných žraloků předpokládá, že k němu došlo.

„Je možné, že krmení v těchto místech, kde mají žraloci dostatek potravy, nabízí příležitost i těmto samotářským žralokům, aby se setkali s jinými zástupci svého druhu,“ řekla Ruddová. Podle ní pomohla jiná metoda sledování žraloků: dříve vědci označovali tato zvířata čipy, jenže ty zaznamenávaly informace jen jednou denně a navíc jen v době, kdy se paryba vynořila nad hladinu.

Tentokrát ale použili videokamery – a ty umožnily žraloky sledovat prakticky nepřetržitě. A získané záběry přepsaly spoustu informací, které vědci o žralocích znali. Kromě výše popsaných snímků biologové také poprvé sledovali, jak se obří osmimetrový žralok rychle vynořil nad hladinu a vymrštil nad ni celé své tělo – bylo to úplně poprvé, kdy takové chování u tohoto druhu výzkumníci pozorovali.

„Bylo to opravdu až strašidelné, když se tunový žralok vynořil z hloubky 77 metrů a pak se během sedmdesáti sekund dostal na hladinu a prorazil ji,“ popsala Ruddová. 

Velmi užitečný výzkum

Přírodovědce také překvapilo, že žraloci tráví až 88 procent času přes den u mořského dna, nikoliv u hladiny, kde se většinou krmí planktonem. Tyto informace by mohly být užitečné při úvahách, jestli v budoucnu neomezit některé druhy rybolovu, jako je například lov vlečnými sítěmi při dně.

Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném časopise Plos One. Vědci chtějí v úspěšné studii pokračovat – další kamery ke žralokům připevní už letos v létě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 3 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 5 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 7 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...