Nový mezinárodní projekt chce hledat mimozemské civilizace. Věří, že navštěvují Zemi

Mezinárodní tým vědců pod vedením významného harvardského astronoma v pondělí oznámil novou iniciativu, která chce hledat důkazy o technologiích mimozemských civilizací.

Projekt nazvaný Galileo předpokládá, že by měla vzniknout mezinárodní celosvětová síť středně velkých teleskopů, kamer a počítačů. Ty by společně zkoumaly neidentifikované létající objekty známé pod zkratkou UFO. Projekt už získal první finance, soukromí dárci ho podpořili částkou 1,75 milionu dolarů, v přepočtu asi 37 milionů korun.

Vzhledem k nedávným výzkumům, které ukázaly, že v celé naší galaxii převažují planety podobné Zemi (tedy nikoliv plynní obři, ale pevná tělesa), „už nemůžeme ignorovat možnost, že technologické civilizace existovaly před námi,“ sdělil profesor Avi Loeb novinářům na tiskové konferenci.

„Dopad případného objevu mimozemské technologie na vědu, naši technologii a na celý náš pohled na svět by byl obrovský,“ dodal vědec v prohlášení. Na projektu se kromě něj podílejí i další vědci z Harvardu, Princetonu, Cambridge, Kalifornského technologického institutu a Stockholmské univerzity.

Iniciativa Galileo byla vyhlášena jen měsíc poté, co Pentagon zveřejnil zprávu o jevech UFO, v níž uvedl, že není jasné, jakého jsou původu. „To, co vidíme na naší obloze, by neměli interpretovat politici nebo vojáci, protože nebyli vyškoleni jako vědci – na tohle musí přijít vědecká komunita,“ řekl Loeb a dodal, že doufá v přinejmenším desetinásobné zvýšení financování projektu.

Kontroverzní projekt pod vedením kontroverzního vědce

Projekt je už nyní kontroverzní – financovat pátrání po „létajících talířích“ bylo dlouho spojené s lunatiky, pseudovědci a podvodníky. V tomto případě je kontroverzní i osobnost zakladatele iniciativy. Profesor Avi Loeb je sice respektovaný vědec, ale v posledních letech vydal řadu problematických prohlášení – především v souvislosti s vesmírným objektem Oumuamua, který proletěl Sluneční soustavou roku 2017.

Loeb prosazoval myšlenku, že by toto těleso mohlo být mimozemskou sondou, kterou k Zelmi poslala vyspělá mimozemská civilizace; jejím pohonem měl být sluneční vítr. Tato hypotéza byla ale velmi špatně podložená důkazy, a byla proto velmi snadno vyvrácená. Loebově pověsti navíc dost uškodila.

Projekt s velkými ambicemi

Projekt Galileo si jako hlavní cíl zvolil sledování neidentifikovaných létajících objektů, ale má i několik vedlejších cílů – jak moc se je podaří splnit, záleží především na tom, kolik financí sežene.

Patří mezi ně například i zkoumání objektů, které se do Sluneční soustavy dostávají zvnějšku,  jako byl například zmíněný objekt Oumuamua. Loeb takový výzkum označuje za úplně nové odvětví astronomie; říká mu „vesmírná archeologie“. Mělo by podle něj doplnit už existující obor SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence), který se věnuje hlavně hledání mimozemských rádiových signálů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 1 hhodinou

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 11 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...