Nový mezinárodní projekt chce hledat mimozemské civilizace. Věří, že navštěvují Zemi

Mezinárodní tým vědců pod vedením významného harvardského astronoma v pondělí oznámil novou iniciativu, která chce hledat důkazy o technologiích mimozemských civilizací.

Projekt nazvaný Galileo předpokládá, že by měla vzniknout mezinárodní celosvětová síť středně velkých teleskopů, kamer a počítačů. Ty by společně zkoumaly neidentifikované létající objekty známé pod zkratkou UFO. Projekt už získal první finance, soukromí dárci ho podpořili částkou 1,75 milionu dolarů, v přepočtu asi 37 milionů korun.

Vzhledem k nedávným výzkumům, které ukázaly, že v celé naší galaxii převažují planety podobné Zemi (tedy nikoliv plynní obři, ale pevná tělesa), „už nemůžeme ignorovat možnost, že technologické civilizace existovaly před námi,“ sdělil profesor Avi Loeb novinářům na tiskové konferenci.

„Dopad případného objevu mimozemské technologie na vědu, naši technologii a na celý náš pohled na svět by byl obrovský,“ dodal vědec v prohlášení. Na projektu se kromě něj podílejí i další vědci z Harvardu, Princetonu, Cambridge, Kalifornského technologického institutu a Stockholmské univerzity.

Iniciativa Galileo byla vyhlášena jen měsíc poté, co Pentagon zveřejnil zprávu o jevech UFO, v níž uvedl, že není jasné, jakého jsou původu. „To, co vidíme na naší obloze, by neměli interpretovat politici nebo vojáci, protože nebyli vyškoleni jako vědci – na tohle musí přijít vědecká komunita,“ řekl Loeb a dodal, že doufá v přinejmenším desetinásobné zvýšení financování projektu.

Kontroverzní projekt pod vedením kontroverzního vědce

Projekt je už nyní kontroverzní – financovat pátrání po „létajících talířích“ bylo dlouho spojené s lunatiky, pseudovědci a podvodníky. V tomto případě je kontroverzní i osobnost zakladatele iniciativy. Profesor Avi Loeb je sice respektovaný vědec, ale v posledních letech vydal řadu problematických prohlášení – především v souvislosti s vesmírným objektem Oumuamua, který proletěl Sluneční soustavou roku 2017.

Loeb prosazoval myšlenku, že by toto těleso mohlo být mimozemskou sondou, kterou k Zelmi poslala vyspělá mimozemská civilizace; jejím pohonem měl být sluneční vítr. Tato hypotéza byla ale velmi špatně podložená důkazy, a byla proto velmi snadno vyvrácená. Loebově pověsti navíc dost uškodila.

Projekt s velkými ambicemi

Projekt Galileo si jako hlavní cíl zvolil sledování neidentifikovaných létajících objektů, ale má i několik vedlejších cílů – jak moc se je podaří splnit, záleží především na tom, kolik financí sežene.

Patří mezi ně například i zkoumání objektů, které se do Sluneční soustavy dostávají zvnějšku,  jako byl například zmíněný objekt Oumuamua. Loeb takový výzkum označuje za úplně nové odvětví astronomie; říká mu „vesmírná archeologie“. Mělo by podle něj doplnit už existující obor SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence), který se věnuje hlavně hledání mimozemských rádiových signálů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 57 mminutami

Artemis II se chystá k Měsíci. Start je možný po půlnoci

Několik let připravovaná mise Artemis II je připravená k odletu. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) už zahájil odpočítávání před startem prvního letu člověka k Měsíci po více než padesáti letech. Česká televize start rakety odvysílá živě.
před 1 hhodinou

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 3 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 3 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
před 10 hhodinami

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
včera v 17:46

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
včera v 16:00

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
včera v 13:12
Načítání...