Nový mezinárodní projekt chce hledat mimozemské civilizace. Věří, že navštěvují Zemi

Mezinárodní tým vědců pod vedením významného harvardského astronoma v pondělí oznámil novou iniciativu, která chce hledat důkazy o technologiích mimozemských civilizací.

Projekt nazvaný Galileo předpokládá, že by měla vzniknout mezinárodní celosvětová síť středně velkých teleskopů, kamer a počítačů. Ty by společně zkoumaly neidentifikované létající objekty známé pod zkratkou UFO. Projekt už získal první finance, soukromí dárci ho podpořili částkou 1,75 milionu dolarů, v přepočtu asi 37 milionů korun.

Vzhledem k nedávným výzkumům, které ukázaly, že v celé naší galaxii převažují planety podobné Zemi (tedy nikoliv plynní obři, ale pevná tělesa), „už nemůžeme ignorovat možnost, že technologické civilizace existovaly před námi,“ sdělil profesor Avi Loeb novinářům na tiskové konferenci.

„Dopad případného objevu mimozemské technologie na vědu, naši technologii a na celý náš pohled na svět by byl obrovský,“ dodal vědec v prohlášení. Na projektu se kromě něj podílejí i další vědci z Harvardu, Princetonu, Cambridge, Kalifornského technologického institutu a Stockholmské univerzity.

Iniciativa Galileo byla vyhlášena jen měsíc poté, co Pentagon zveřejnil zprávu o jevech UFO, v níž uvedl, že není jasné, jakého jsou původu. „To, co vidíme na naší obloze, by neměli interpretovat politici nebo vojáci, protože nebyli vyškoleni jako vědci – na tohle musí přijít vědecká komunita,“ řekl Loeb a dodal, že doufá v přinejmenším desetinásobné zvýšení financování projektu.

Kontroverzní projekt pod vedením kontroverzního vědce

Projekt je už nyní kontroverzní – financovat pátrání po „létajících talířích“ bylo dlouho spojené s lunatiky, pseudovědci a podvodníky. V tomto případě je kontroverzní i osobnost zakladatele iniciativy. Profesor Avi Loeb je sice respektovaný vědec, ale v posledních letech vydal řadu problematických prohlášení – především v souvislosti s vesmírným objektem Oumuamua, který proletěl Sluneční soustavou roku 2017.

Loeb prosazoval myšlenku, že by toto těleso mohlo být mimozemskou sondou, kterou k Zelmi poslala vyspělá mimozemská civilizace; jejím pohonem měl být sluneční vítr. Tato hypotéza byla ale velmi špatně podložená důkazy, a byla proto velmi snadno vyvrácená. Loebově pověsti navíc dost uškodila.

Projekt s velkými ambicemi

Projekt Galileo si jako hlavní cíl zvolil sledování neidentifikovaných létajících objektů, ale má i několik vedlejších cílů – jak moc se je podaří splnit, záleží především na tom, kolik financí sežene.

Patří mezi ně například i zkoumání objektů, které se do Sluneční soustavy dostávají zvnějšku,  jako byl například zmíněný objekt Oumuamua. Loeb takový výzkum označuje za úplně nové odvětví astronomie; říká mu „vesmírná archeologie“. Mělo by podle něj doplnit už existující obor SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence), který se věnuje hlavně hledání mimozemských rádiových signálů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Horké vlny sílí, počet tropických dnů se ztrojnásobil, varuje klimatolog

Od šedesátých let se zvedla teplota o dva stupně Celsia, v létě o tři stupně a počet tropických dnů narostl trojnásobně, uvedl klimatolog Pavel Zahradníček v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. V pátek má vlna veder v Česku vrcholit teplotami až 38 stupňů Celsia. Horké vlny jsou podle Zahradníčka častější a intenzivnější než v minulosti, což negativně dopadá na krajinu, lidské zdraví i živočichy. Upozorňuje, že adaptační opatření měst bývají často nedomyšlená.
před 32 mminutami

Nemocí od klíšťat je nejvíc za dekádu. Jak je rozpoznat a zakročit?

Čeští lékaři řeší ročně stovky případů vážného průběhu klíšťové encefalitidy. Letos je počet lidí, u nichž vědci odhalili nějakou nákazu od klíšťat, za poslední dekádu rekordní. Dá se tedy očekávat, že i vážných případů bude hodně.
před 3 hhodinami

Brněnští vědci naprogramovali kmenové buňky, aby tvořily zdravou zubní tkáň

Vědcům z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se podařilo „naprogramovat“ kmenové buňky tak, aby se přeměnily v buňky utvářející zubní tkáň. Zasáhli přímo do jejich genomu.
před 19 hhodinami

Pod Řípem našli archeologové vzácný hrob pravěké ženy

Na výjimečné společenské postavení pravěké ženy ukazují artefakty, které našli archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) pod horou Říp. Bohatý pohřeb z doby kamenné obsahuje měděné artefakty nebo náhrdelník ze psích zubů.
před 20 hhodinami

Pravěká velryba měřila jen dva metry, byla ale schopný predátor

Australští vědci objevili fosilii dravé velryby, která lovila v mořích před asi 26 miliony let. Pozoruhodné je, o kolik menší byla než dnešní velryby. Ukazuje to na mezery ve znalostech evoluce těchto tvorů.
před 22 hhodinami

Čeští vědci vytvořili nanoklece, které otráví rakovinu zevnitř

Objev mezinárodního týmu pod vedením vědců z CEITEC Masarykovy univerzity by mohl zásadně zlepšit léčbu rakoviny. Vyvinuli nové molekulární útvary, které mohou pomoci lépe zacílit léčivé látky na rakovinné buňky, čímž se zvýší účinnost léčby.
před 23 hhodinami

Kodak možná nepřežije další rok. Slavná značka zmírá a s ní její město

Před třiceti lety byla společnost Kodak na vrcholu. Vydělávala miliardy dolarů, konkurence ji sledovala jen se závistí. Ale pak během několika roků téměř zaniklo celé odvětví, jemuž celé století dominovala. Tento týden oznámila negativní výhled na nejbližší budoucnost.
13. 8. 2025

Čeští vědci přišli na to, jak nahradit nanotechnologii bramborovým škrobem

Obyčejný bramborový škrob svými optickými vlastnostmi předčí i nanomateriály. Škrobové zrno díky své struktuře funguje jako mikročočka, která dokáže optický svazek současně zaostřit, změnit jeho polarizaci a ještě ho roztočit do světelného víru, zjistili vědci z Vysokého učení technického v Brně (VUT) a Univerzity Palackého v Olomouci.
13. 8. 2025
Načítání...