Nový mezinárodní projekt chce hledat mimozemské civilizace. Věří, že navštěvují Zemi

Mezinárodní tým vědců pod vedením významného harvardského astronoma v pondělí oznámil novou iniciativu, která chce hledat důkazy o technologiích mimozemských civilizací.

Projekt nazvaný Galileo předpokládá, že by měla vzniknout mezinárodní celosvětová síť středně velkých teleskopů, kamer a počítačů. Ty by společně zkoumaly neidentifikované létající objekty známé pod zkratkou UFO. Projekt už získal první finance, soukromí dárci ho podpořili částkou 1,75 milionu dolarů, v přepočtu asi 37 milionů korun.

Vzhledem k nedávným výzkumům, které ukázaly, že v celé naší galaxii převažují planety podobné Zemi (tedy nikoliv plynní obři, ale pevná tělesa), „už nemůžeme ignorovat možnost, že technologické civilizace existovaly před námi,“ sdělil profesor Avi Loeb novinářům na tiskové konferenci.

„Dopad případného objevu mimozemské technologie na vědu, naši technologii a na celý náš pohled na svět by byl obrovský,“ dodal vědec v prohlášení. Na projektu se kromě něj podílejí i další vědci z Harvardu, Princetonu, Cambridge, Kalifornského technologického institutu a Stockholmské univerzity.

Iniciativa Galileo byla vyhlášena jen měsíc poté, co Pentagon zveřejnil zprávu o jevech UFO, v níž uvedl, že není jasné, jakého jsou původu. „To, co vidíme na naší obloze, by neměli interpretovat politici nebo vojáci, protože nebyli vyškoleni jako vědci – na tohle musí přijít vědecká komunita,“ řekl Loeb a dodal, že doufá v přinejmenším desetinásobné zvýšení financování projektu.

Kontroverzní projekt pod vedením kontroverzního vědce

Projekt je už nyní kontroverzní – financovat pátrání po „létajících talířích“ bylo dlouho spojené s lunatiky, pseudovědci a podvodníky. V tomto případě je kontroverzní i osobnost zakladatele iniciativy. Profesor Avi Loeb je sice respektovaný vědec, ale v posledních letech vydal řadu problematických prohlášení – především v souvislosti s vesmírným objektem Oumuamua, který proletěl Sluneční soustavou roku 2017.

Loeb prosazoval myšlenku, že by toto těleso mohlo být mimozemskou sondou, kterou k Zelmi poslala vyspělá mimozemská civilizace; jejím pohonem měl být sluneční vítr. Tato hypotéza byla ale velmi špatně podložená důkazy, a byla proto velmi snadno vyvrácená. Loebově pověsti navíc dost uškodila.

Projekt s velkými ambicemi

Projekt Galileo si jako hlavní cíl zvolil sledování neidentifikovaných létajících objektů, ale má i několik vedlejších cílů – jak moc se je podaří splnit, záleží především na tom, kolik financí sežene.

Patří mezi ně například i zkoumání objektů, které se do Sluneční soustavy dostávají zvnějšku,  jako byl například zmíněný objekt Oumuamua. Loeb takový výzkum označuje za úplně nové odvětví astronomie; říká mu „vesmírná archeologie“. Mělo by podle něj doplnit už existující obor SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence), který se věnuje hlavně hledání mimozemských rádiových signálů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 22 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...