Opavští fyzikové popsali superhmotnou černou díru

Vědci z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě navrhli metodu, kterou lze využít ke zvážení černých děr. Přestože tyto kosmické objekty jsou samy o sobě neviditelné, vědci k zjištění jejich hmotnosti využili specifické záření uvolněné v jejich okolí. Podařilo se jim tak určit hmotnost jedné z dosud nejtěžších pozorovaných černých děr ve vesmíru.

Černé díry patří mezi nejznámější, ale zároveň nejméně prostudované objekty ve vesmíru. Jejich skutečná podstata je stále předmětem bádání. Černé díry vznikají zhroucením hvězdného materiálu do malého a nesmírně hustého tělesa, které má mimořádně vysokou hmotnost. Na své okolí působí silným gravitačním polem, což znemožňuje jejich přímé pozorování.

Astrofyzikové se proto k určení vlastností konkrétní černé díry musí zaměřit na chování materiálu v jejím okolí. „Interakce černých děr s tímto materiálem se projevuje velmi specifickým rentgenovým zářením a fyzikové nyní přišli na to, jak je možné z jeho vlastností odhadnout hmotnost černé díry,“ uvedl Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity.

Podle Kateřiny Klimovičové z Fyzikálního ústavu se pozorováním záření z materiálu nedaleko černých děr opavským vědcům podařilo objevit zajímavý jev, přesnou pravidelnost dávek rentgenového záření.

„Periodicita je to přitom doslova kosmicky rychlá, a to v řádu desítek až stovek hertzů. Představme si, že by toto záření vysílal nějaký otáčející se maják. V takovém případě by se musel za jednu sekundu otočit stokrát. Astrofyzikové porovnali pozorování tohoto jevu u několika lokalizovaných černých děr v naší galaxii a zjistili, že děj způsobující změnu dávek rentgenového záření probíhá velmi blízko černé díry, v oblastech s velmi silným gravitačním polem. Měřením těchto dávek pak lze zjistit vlastnosti samotných děr,“ vysvětlila Klimovičová.

Podivné chování černých děr

Co je příčinou pravidelných rentgenových záblesků v blízkosti černých děr, vědci zatím nevědí. Tým vědců pod vedením Marka Abramowicze ale jevu využil a pokusil se naměřit hodnoty pravidelných změn rentgenového záření v okolí černých děr v centrech velkých galaxií. „U těchto černých děr byla frekvence výrazně nižší. Řádově v jednotkách minut až hodin. Vědci z pozorování tohoto jevu u různých černých děr navrhli způsob, jak určit jejich hmotnosti,“ doplnila Klimovičová.

Astrofyzikové pak touto metodou určovali hmotnosti několika černých děr. Ty se obvykle rovnaly váze statisíců či milionů Sluncí. Narazili i na jeden váhový unikát. „Změřili jsme frekvenci změny rentgenového záření u aktivního galaktického jádra v souhvězdí Pastýře a byli jsme opravdu překvapeni. Odhad hmotnosti, jehož nepřesnost je dána neznámou vzdáleností pozorovaných rentgenových dávek od černé díry, se pohybuje někde mezi deseti miliony až jednou miliardou hmotností Slunce,“ uvedla Klimovičová. Dodala, že jde o jednu z nejhmotnějších černých děr, kterou se vědcům podařilo zvážit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středověké konference popularizovaly vědu. Historik popsal roli Jana Husa

Když se řekne kvodlibet, drtivé většině Čechů se zřejmě nevybaví vůbec nic. Ale právě za studium kvodlibetů byl nyní oceněn český historik a filozof Ota Pavlíček – v lednu 2025 obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce a s ní spojenou odměnu 500 tisíc korun na další výzkum. Roli v nich hrál i český mistr Jan Hus. Proč je právě kvodlibet tak zajímavý a možná i důležitý pro moderní dobu?
včera v 07:30

Kjótský protokol se pokusil před 20 lety snížit emise

Před dvaceti lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do roku 2020. Nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.
včera v 07:00

Před 90 lety představil vědec první antibiotikum. Testoval ho na vlastní dceři

Penicilin je sice nejznámějším antibiotikem, ale přestože byl prvním objeveným lékem tohoto typu, nestal se prvním, který se začal využívat. Předstihl ho preparát, který je dnes už v podstatě zapomenutý – Prontosil.
15. 2. 2025

Observatoř změnila informace o ženě, jejíž jméno nese. Odporovaly Trumpovu dekretu

Americký prezident Donald Trump krátce po uvedení do úřadu zakázal programy rovnosti, rozmanitosti a inkluze. Důsledky cítí i vesmírná agentura NASA a také například nová observatoř Very Rubinové. Vedení této instituce ze stránek smazalo informace spojené s odkazem slavné astronomky, jejíž jméno organizace nese.
15. 2. 2025
Načítání...