Opavští fyzikové popsali superhmotnou černou díru

Vědci z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě navrhli metodu, kterou lze využít ke zvážení černých děr. Přestože tyto kosmické objekty jsou samy o sobě neviditelné, vědci k zjištění jejich hmotnosti využili specifické záření uvolněné v jejich okolí. Podařilo se jim tak určit hmotnost jedné z dosud nejtěžších pozorovaných černých děr ve vesmíru.

Černé díry patří mezi nejznámější, ale zároveň nejméně prostudované objekty ve vesmíru. Jejich skutečná podstata je stále předmětem bádání. Černé díry vznikají zhroucením hvězdného materiálu do malého a nesmírně hustého tělesa, které má mimořádně vysokou hmotnost. Na své okolí působí silným gravitačním polem, což znemožňuje jejich přímé pozorování.

Astrofyzikové se proto k určení vlastností konkrétní černé díry musí zaměřit na chování materiálu v jejím okolí. „Interakce černých děr s tímto materiálem se projevuje velmi specifickým rentgenovým zářením a fyzikové nyní přišli na to, jak je možné z jeho vlastností odhadnout hmotnost černé díry,“ uvedl Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity.

Podle Kateřiny Klimovičové z Fyzikálního ústavu se pozorováním záření z materiálu nedaleko černých děr opavským vědcům podařilo objevit zajímavý jev, přesnou pravidelnost dávek rentgenového záření.

„Periodicita je to přitom doslova kosmicky rychlá, a to v řádu desítek až stovek hertzů. Představme si, že by toto záření vysílal nějaký otáčející se maják. V takovém případě by se musel za jednu sekundu otočit stokrát. Astrofyzikové porovnali pozorování tohoto jevu u několika lokalizovaných černých děr v naší galaxii a zjistili, že děj způsobující změnu dávek rentgenového záření probíhá velmi blízko černé díry, v oblastech s velmi silným gravitačním polem. Měřením těchto dávek pak lze zjistit vlastnosti samotných děr,“ vysvětlila Klimovičová.

Podivné chování černých děr

Co je příčinou pravidelných rentgenových záblesků v blízkosti černých děr, vědci zatím nevědí. Tým vědců pod vedením Marka Abramowicze ale jevu využil a pokusil se naměřit hodnoty pravidelných změn rentgenového záření v okolí černých děr v centrech velkých galaxií. „U těchto černých děr byla frekvence výrazně nižší. Řádově v jednotkách minut až hodin. Vědci z pozorování tohoto jevu u různých černých děr navrhli způsob, jak určit jejich hmotnosti,“ doplnila Klimovičová.

Astrofyzikové pak touto metodou určovali hmotnosti několika černých děr. Ty se obvykle rovnaly váze statisíců či milionů Sluncí. Narazili i na jeden váhový unikát. „Změřili jsme frekvenci změny rentgenového záření u aktivního galaktického jádra v souhvězdí Pastýře a byli jsme opravdu překvapeni. Odhad hmotnosti, jehož nepřesnost je dána neznámou vzdáleností pozorovaných rentgenových dávek od černé díry, se pohybuje někde mezi deseti miliony až jednou miliardou hmotností Slunce,“ uvedla Klimovičová. Dodala, že jde o jednu z nejhmotnějších černých děr, kterou se vědcům podařilo zvážit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Praze voperovali jako první na světě kardiostimulátor, který se sám nabíjí

První implantaci bezdrátového kardiostimulátoru na světě provedl v prosinci 2012 tým profesora Petra Neužila v pražské Nemocnici Na Homolce. Teď stejní lékaři poprvé na světě implantoval pacientovi bezdrátový kardiostimulátor, který nepotřebuje dobíjet a mohl by tak vydržet po celý život.
před 2 hhodinami

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 14 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.