Vědci objevili chaluhu, jejíž samec umí produkovat vajíčka

Němečtí vědci popsali výjimečný přírodní fenomén: chaluhy, které jsou sice geneticky samčí, ale přitom mají jednoznačné znaky a vlastnosti samičí. Dokonce produkují vajíčka.

Chaluhy jsou hnědé mořské řasy, které žijí především v mořské vodě. Stejně jako většina rostlin i zvířat mají dvě pohlaví. Neplatí to ale vždy: chaluhy totiž existují ve dvou životních cyklech, kterým se odborně říká rodozměna.

V prvním stádiu, které se jmenuje sporofyt, jsou v každé buňce samčí i samičí pohlavní chromozomy – v druhém stádiu jménem gametofyt se u nich začíná rozlišovat pohlaví podle toho, jaký chromozom zdědí. Jenže nový výzkum vědců z Tübingen tohle všechno relativizuje.
Podařilo se jim totiž najít a popsat variantní kmen jedné z chaluh, která má samčí chromozom V, ale přesto se projevuje jako samičí – přestože mu úplně chybí samičí chromozom U.

Princip rodozměny
Zdroj: Wikimedia Commons

„Geneticky je tato samčí chaluha téměř k nerozeznání od samičí, a co je nejpozoruhodnější, může dokonce procházet partenogenezí, což je proces, který je obvykle vlastní výhradně samicím,“ uvedla hlavní autorka studie Susana Coelhová. Jako partenogeneze se označuje vývin nového jedince ze samičího vajíčka neoplozeného samčí pohlavní buňkou – to znamená, že v tomto případě samčí rostlina vyrábí vajíčka.

Coelhová a její tým dokonce dokázali identifikovat molekulární mechanismy, které jsou u chaluhy Ectocarpus za tento nečekaný jev zodpovědné.

Samice nemusí být původním pohlavím

Tato změna ale není dokonalá, vajíčka genetického samce totiž neumí produkovat specifický feromon, který by potřebovala k přilákání spermií. Podle autorů studie to jednoznačně ukazuje, že chromozom U sice není bezpodmínečně nutný k nastartování vývoje samice, současně to ukazuje na jeho zásadní důležitost.

Chaluha
Zdroj: Wikimedia Commons

„Dřív jsme si mysleli, že u hnědých řas je výchozím pohlavím to samičí,“ popisuje Colehová. „Jenže se ukázalo, že bez specifických U genů nemohou řasy produkovat plně funkční vajíčka – vypadá to tedy, že žádné výchozí pohlaví nakonec neexistuje,“ dodává vědkyně.

Výsledky této studie podle ní představují první náznak, jak mohou být vývojové programy specifické pro samce a samice alespoň částečně oddělené od identity pohlavních chromozomů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 17 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 19 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
17. 4. 2026

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
17. 4. 2026

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
17. 4. 2026

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...