Vědci objevili chaluhu, jejíž samec umí produkovat vajíčka

Němečtí vědci popsali výjimečný přírodní fenomén: chaluhy, které jsou sice geneticky samčí, ale přitom mají jednoznačné znaky a vlastnosti samičí. Dokonce produkují vajíčka.

Chaluhy jsou hnědé mořské řasy, které žijí především v mořské vodě. Stejně jako většina rostlin i zvířat mají dvě pohlaví. Neplatí to ale vždy: chaluhy totiž existují ve dvou životních cyklech, kterým se odborně říká rodozměna.

V prvním stádiu, které se jmenuje sporofyt, jsou v každé buňce samčí i samičí pohlavní chromozomy – v druhém stádiu jménem gametofyt se u nich začíná rozlišovat pohlaví podle toho, jaký chromozom zdědí. Jenže nový výzkum vědců z Tübingen tohle všechno relativizuje.
Podařilo se jim totiž najít a popsat variantní kmen jedné z chaluh, která má samčí chromozom V, ale přesto se projevuje jako samičí – přestože mu úplně chybí samičí chromozom U.

Princip rodozměny
Zdroj: Wikimedia Commons

„Geneticky je tato samčí chaluha téměř k nerozeznání od samičí, a co je nejpozoruhodnější, může dokonce procházet partenogenezí, což je proces, který je obvykle vlastní výhradně samicím,“ uvedla hlavní autorka studie Susana Coelhová. Jako partenogeneze se označuje vývin nového jedince ze samičího vajíčka neoplozeného samčí pohlavní buňkou – to znamená, že v tomto případě samčí rostlina vyrábí vajíčka.

Coelhová a její tým dokonce dokázali identifikovat molekulární mechanismy, které jsou u chaluhy Ectocarpus za tento nečekaný jev zodpovědné.

Samice nemusí být původním pohlavím

Tato změna ale není dokonalá, vajíčka genetického samce totiž neumí produkovat specifický feromon, který by potřebovala k přilákání spermií. Podle autorů studie to jednoznačně ukazuje, že chromozom U sice není bezpodmínečně nutný k nastartování vývoje samice, současně to ukazuje na jeho zásadní důležitost.

Chaluha
Zdroj: Wikimedia Commons

„Dřív jsme si mysleli, že u hnědých řas je výchozím pohlavím to samičí,“ popisuje Colehová. „Jenže se ukázalo, že bez specifických U genů nemohou řasy produkovat plně funkční vajíčka – vypadá to tedy, že žádné výchozí pohlaví nakonec neexistuje,“ dodává vědkyně.

Výsledky této studie podle ní představují první náznak, jak mohou být vývojové programy specifické pro samce a samice alespoň částečně oddělené od identity pohlavních chromozomů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 4 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 5 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 8 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...