Chaluhy jsou hnědé mořské řasy, které žijí především v mořské vodě. Stejně jako většina rostlin i zvířat mají dvě pohlaví. Neplatí to ale vždy: chaluhy totiž existují ve dvou životních cyklech, kterým se odborně říká rodozměna.
V prvním stádiu, které se jmenuje sporofyt, jsou v každé buňce samčí i samičí pohlavní chromozomy – v druhém stádiu jménem gametofyt se u nich začíná rozlišovat pohlaví podle toho, jaký chromozom zdědí. Jenže nový výzkum vědců z Tübingen tohle všechno relativizuje.
Podařilo se jim totiž najít a popsat variantní kmen jedné z chaluh, která má samčí chromozom V, ale přesto se projevuje jako samičí – přestože mu úplně chybí samičí chromozom U.
„Geneticky je tato samčí chaluha téměř k nerozeznání od samičí, a co je nejpozoruhodnější, může dokonce procházet partenogenezí, což je proces, který je obvykle vlastní výhradně samicím,“ uvedla hlavní autorka studie Susana Coelhová. Jako partenogeneze se označuje vývin nového jedince ze samičího vajíčka neoplozeného samčí pohlavní buňkou – to znamená, že v tomto případě samčí rostlina vyrábí vajíčka.
Coelhová a její tým dokonce dokázali identifikovat molekulární mechanismy, které jsou u chaluhy Ectocarpus za tento nečekaný jev zodpovědné.
Samice nemusí být původním pohlavím
Tato změna ale není dokonalá, vajíčka genetického samce totiž neumí produkovat specifický feromon, který by potřebovala k přilákání spermií. Podle autorů studie to jednoznačně ukazuje, že chromozom U sice není bezpodmínečně nutný k nastartování vývoje samice, současně to ukazuje na jeho zásadní důležitost.
„Dřív jsme si mysleli, že u hnědých řas je výchozím pohlavím to samičí,“ popisuje Colehová. „Jenže se ukázalo, že bez specifických U genů nemohou řasy produkovat plně funkční vajíčka – vypadá to tedy, že žádné výchozí pohlaví nakonec neexistuje,“ dodává vědkyně.
Výsledky této studie podle ní představují první náznak, jak mohou být vývojové programy specifické pro samce a samice alespoň částečně oddělené od identity pohlavních chromozomů.