Jen málokteré těleso ve Sluneční soustavě přitahuje takovou pozornost jako Saturnův měsíc Enceladus. Už několik pozorování upozornilo na to, že ze všech známých vesmírných objektů má podmínky nejvhodnější pro vznik nebo existenci života. A nový výzkum pro to přináší další pozoruhodné, byť jen nepřímé důkazy.
Enceladus je šestým největším z 53 pojmenovaných měsíců Saturnu. Má v průměru skoro pět set kilometrů (pro srovnání: průměr Měsíce je téměř 3500 kilometrů), ale velikost na něm není to nejpozoruhodnější. Důležité je, že má povrch pokrytý značně čistým ledem. Když roku 2005 přiletěla k Saturnu sonda Cassini, proletěla několikrát i kolem Enceladu – její citlivé přístroje ho celou tu dobu intenzivně sledovaly.
Pozorování této sondy prokázala, že Enceladus má vnitřní kapalný oceán. A analýza dat z Cassini zase zjistila, že se nad jeho jižním pólem vznáší mračna vodního ledu. Ten pochází z takzvaného kryovulkanismu – led vyvrhují desítky gejzírů, jejichž původcem jsou hydrotermální průduchy na dně oceánu. Některé tyto částečky mají takovou rychlost, že odletí až do kosmu a podílí se na existenci jednoho ze Saturnových prstenců. Záhadou ale je, jak mohou takovou rychlost získat.
Na Zemi se v takových hlubokomořských průduších nacházejí mikrobiální ekosystémy bohaté na organismy (takzvané archea) schopné vytvářet metan.
V nové studii vědci zkoumali, jestli by právě metan biologického původu nemohl vysvětlovat obrovskou energii uvolňovaných částeček. Autoři práce, která vyšla na začátku června v odborném časopise Nature Astronomy, tvrdí, že pozorované únikové rychlosti nejsou vysvětlitelné známými přirozenými procesy. Ale naopak odpovídají tomu, že by na dně oceánu byly podmínky příznivé pro život, který by metan uvolňoval. Vědci současně připouští možnost, že by zdrojem mohl být i nějaký zatím nepopsaný geologický proces související s metanem, který nemá biologický původ – ale to by se dalo potvrdit až dalšími misemi.
Enceladus je cíl číslo jedna
Mezi astronomy přibývá požadavků, aby se k Enceladu co nejdříve vypravila nová expedice, která by se pomocí modernějších přístrojů pokusila najít lepší důkazy o tom, co se tam v oceánech pod zmrzlým povrchem doopravdy děje.
Taková mise by nemusela být nijak technicky obtížná. „Ani byste nemuseli na povrchu přistávat, stačilo by proletět kolem,“ komentoval to astronom Frank Postberg pro deník Guardian. „Tohle není žádná science fiction. Prostě bychom tam přiletěli a ověřili si, jestli tam život je, nebo není.“
Ideální by ale byla výprava, která by do tamního oceánu dokázala poslat dálkově ovládanou ponorku, jež by vše přímo na místě prozkoumala. To je ale zatím technologicky značně vzdálené; nejvíc se tomu blíží plánovaný německý projekt Enceladus Explorer, jenž by chtěl poslat na povrch měsíce sondu s přezdívkou Ledový Krtek. Ta by se ledem provrtala a nabrala vzorky vody.
Další náznaky
Němečtí a američtí vědci už před třemi roky objevili v datech z průletů sondy Cassini důkazy o tom, že v těchto erupcích jsou stopy po organických molekulách, které jsou složitější než pozemské aminokyseliny a současně jsou desetkrát těžší než metan.
Tento a další objevy prohlubují zájem vědců o Enceladus; ze všech známých vesmírných těles má podmínky nejvhodnější pro vznik nebo existenci života. Jsou náznaky, že v tomto prostředí mohou existovat značně složité molekuly. Nejde samozřejmě o důkaz, že by na Enceladu byl život, spíše to vědcům říká, že jeho výskytu na Saturnově měsíci nic nebrání.
Jedná se o nezbytné podmínky, které jsou nutné pro to, aby život mohl prosperovat. Dokonce by se mohlo jednat o stopy po zbytcích mimozemských mikrobů, ale také tyto látky mohly vzniknout zcela přirozenými reakcemi, které nemají se životem nic společného.
