Lidé trpící cukrovkou jsou na rizika plynoucí z dlouhodobého nevyspání obzvlášť citliví. To se v konečném důsledku může projevit zvýšeným rizikem předčasného úmrtí. Vyplývá to z nové studie, kterou publikoval Journal of Sleep Research. Vědci proto nabádají, aby (nejen) diabetici problémy se spánkem začali řešit včas.
Dlouhodobě nekvalitní spánek nebo jeho nedostatek odborníci spojují s celou řadou rizik, jako je vyšší nebezpečí některých onemocnění nebo narušení paměti či schopností učení.
Nový výzkum se zaměřil na to, zda jsou trvalé problémy se spánkem spojené také se zvýšenou hrozbou předčasného úmrtí. Především se vědci v tomto ohledu zajímali o lidi trpící cukrovkou; nemocí, kterou jenom v Česku má podle statistik asi milion lidí.
Až o 87 procent vyšší riziko
Celkem měli experti k dispozici data od téměř půl milionu osob ve středním věku, která sesbírala britská biobanka. Asi pět procent z nich trpělo cukrovkou, většinou druhého typu.
Analýza ukázala, že diabetici, kteří se často potýkali s problémy se spánkem, měli během téměř devíti let, kdy je vědci sledovali, výrazně větší pravděpodobnost, že z jakékoliv příčiny zemřou. V porovnání s lidmi, kteří netrpěli ani cukrovkou, ani spánkovými potížemi, bylo toto riziko vyšší dokonce o 87 procent. Oproti skupině diabetiků, kteří spávali dobře, pak byli v tomto ohledu ohroženější o dvanáct procent.
„I pokud nemáte cukrovku, poruchy spánku jsou u vás spojeny se zvýšeným rizikem předčasného úmrtí. U pacientů s diabetem je však toto nebezpečí větší,“ poznamenala spoluautorka výzkumu Kristen Knutsonová z Northwestern University Feinberg School of Medicine.
Špatný spánek jako důvod návštěvy lékaře
Vědci připomněli, že existuje řada příčin nekvalitního spánku. Včasná léčba je v tomto ohledu velmi důležitá a může nebezpečí předčasné smrti snížit. „Je důležité, abyste se obrátili na svého lékaře, který se na problém podrobně zaměří,“ řekla Knutsonová.
Hlavní autor Malcolm von Schantz z University of Surrey poznamenal, že z praktického hlediska v tomto ohledu ani tak nezáleží na tom, jakou konkrétní poruchou spánku člověk trpí. Obecně jde podle něj o problém, na který je potřeba se zaměřit: „Lékaři by měli brát problémy se spánkem stejně vážně jako jiné rizikové faktory a spolupracovat se svými pacienty při jejich řešení.“
