Střevní mikrobiom má vliv na to, jak kojenci reagují na stresové situace, ukázal výzkum

Složení mikrobiomu může u nejmenších dětí ovlivňovat, jak se dokážou vypořádat se stresovou situací. Poukázala na to nová studie, kterou zveřejnil odborný časopis Nature Communications. Střevní bakterie tak podle vědců zřejmě mohou hrát důležitou roli při neurologickém vývoji.

Střevní mikrobiom je v současnosti předmětem mnoha výzkumů. Přibývá totiž důkazů, že jeho složení dopadá na celou řadu tělesných procesů – od imunity přes vznik obezity nebo astmatu až po silné záněty. Kromě toho se ukazuje, že ovlivňuje také myšlení či chování.

Studie vědců z Michiganské státní univerzity a Severokarolínské univerzity v Chapel Hill se nyní zaměřila na to, jak střevní bakterie ovlivňují podobu projevů strachu u kojenců.

To, jak se nejmenší děti dokážou s touto emocí vypořádat, je totiž podle vědců velmi důležité pro jejich budoucí duševní zdraví.

„Strachové reakce jsou běžnou součástí vývoje dítěte. Děti by si měly být vědomy hrozeb ve svém prostředí a být připraveny na ně reagovat,“ poznamenala hlavní autorka studie Rebecca Knickmeyerová z Michiganské státní univerzity. „Pokud ale nedokážou tuto reakci tlumit, může jim v budoucnu hrozit zvýšené riziko úzkostí nebo deprese,“ dodala. 

Halloweenské masky

Pro výzkum měl tým k dispozici přibližně třicet kojenců. Děti vědci vybrali tak, aby faktory ovlivňující střevní bakterie byly co nejkonzistentnější. Všechny například byly kojeny a žádné z nich neužívalo antibiotika. 

Složení dětských mikrobiomů experti studovali díky vzorkům stolice. Strachovou odezvu pak vyhodnotili pomocí jednoduchého testu; sledovali reakci kojenců na to, když do místnosti vstoupil člověk s halloweenskou maskou. 

„Chtěli jsme, aby šlo o příjemný zážitek, a to jak pro děti, tak pro rodiče, kteří u experimentu celou dobu byli a mohli kdykoliv zasáhnout,“ přiblížila Knickmeyerová. Dodala, že se navíc jedná o situaci, s níž se malé děti běžně setkávají.

Složení mikrobiomu jako klíčový faktor

Závěrečná analýza pak odhalila významnou souvislost mezi některými konkrétními rysy střevního mikrobiomu a podobou dětské strachové reakce.

Například děti, které měly v jednom měsíci po narození ve střevech nerovnováhu, projevovaly v jednom roce věku strach výrazněji než kojenci, kteří měli mikrobiom vyrovnanější. Méně bázlivá roční batolata měla v porovnání s „bojácnější“ skupinou také jiné hladiny některých konkrétních bakterií. 

Spojitost mezi složením mikrobiomu a tím, jak děti reagovaly na příchod neznámých lidí bez masek, ale studie nenašla. Vědci si to vysvětlují tím, že do zpracovávání potenciálně děsivých situací jsou zapojené jiné části mozku.

 V rámci studie tým dětem také skenoval mozky pomocí magnetické rezonance. Při té příležitosti našel souvislost mezi složením mikrobiomu a velikostí amygdaly, části mozku, která mimo jiné vyhodnocuje potenciální hrozby.

Podle vědců je tuto oblast zapotřebí nadále zkoumat. Věří však, že v budoucnu by stav střevního mikrobiomu mohl pro lékaře představovat nový nástroj pro sledování a podporu zdravého neurologického vývoje u dětí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 22 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...