Střevní mikrobiom má vliv na to, jak kojenci reagují na stresové situace, ukázal výzkum

Složení mikrobiomu může u nejmenších dětí ovlivňovat, jak se dokážou vypořádat se stresovou situací. Poukázala na to nová studie, kterou zveřejnil odborný časopis Nature Communications. Střevní bakterie tak podle vědců zřejmě mohou hrát důležitou roli při neurologickém vývoji.

Střevní mikrobiom je v současnosti předmětem mnoha výzkumů. Přibývá totiž důkazů, že jeho složení dopadá na celou řadu tělesných procesů – od imunity přes vznik obezity nebo astmatu až po silné záněty. Kromě toho se ukazuje, že ovlivňuje také myšlení či chování.

Studie vědců z Michiganské státní univerzity a Severokarolínské univerzity v Chapel Hill se nyní zaměřila na to, jak střevní bakterie ovlivňují podobu projevů strachu u kojenců.

To, jak se nejmenší děti dokážou s touto emocí vypořádat, je totiž podle vědců velmi důležité pro jejich budoucí duševní zdraví.

„Strachové reakce jsou běžnou součástí vývoje dítěte. Děti by si měly být vědomy hrozeb ve svém prostředí a být připraveny na ně reagovat,“ poznamenala hlavní autorka studie Rebecca Knickmeyerová z Michiganské státní univerzity. „Pokud ale nedokážou tuto reakci tlumit, může jim v budoucnu hrozit zvýšené riziko úzkostí nebo deprese,“ dodala. 

Halloweenské masky

Pro výzkum měl tým k dispozici přibližně třicet kojenců. Děti vědci vybrali tak, aby faktory ovlivňující střevní bakterie byly co nejkonzistentnější. Všechny například byly kojeny a žádné z nich neužívalo antibiotika. 

Složení dětských mikrobiomů experti studovali díky vzorkům stolice. Strachovou odezvu pak vyhodnotili pomocí jednoduchého testu; sledovali reakci kojenců na to, když do místnosti vstoupil člověk s halloweenskou maskou. 

„Chtěli jsme, aby šlo o příjemný zážitek, a to jak pro děti, tak pro rodiče, kteří u experimentu celou dobu byli a mohli kdykoliv zasáhnout,“ přiblížila Knickmeyerová. Dodala, že se navíc jedná o situaci, s níž se malé děti běžně setkávají.

Složení mikrobiomu jako klíčový faktor

Závěrečná analýza pak odhalila významnou souvislost mezi některými konkrétními rysy střevního mikrobiomu a podobou dětské strachové reakce.

Například děti, které měly v jednom měsíci po narození ve střevech nerovnováhu, projevovaly v jednom roce věku strach výrazněji než kojenci, kteří měli mikrobiom vyrovnanější. Méně bázlivá roční batolata měla v porovnání s „bojácnější“ skupinou také jiné hladiny některých konkrétních bakterií. 

Spojitost mezi složením mikrobiomu a tím, jak děti reagovaly na příchod neznámých lidí bez masek, ale studie nenašla. Vědci si to vysvětlují tím, že do zpracovávání potenciálně děsivých situací jsou zapojené jiné části mozku.

 V rámci studie tým dětem také skenoval mozky pomocí magnetické rezonance. Při té příležitosti našel souvislost mezi složením mikrobiomu a velikostí amygdaly, části mozku, která mimo jiné vyhodnocuje potenciální hrozby.

Podle vědců je tuto oblast zapotřebí nadále zkoumat. Věří však, že v budoucnu by stav střevního mikrobiomu mohl pro lékaře představovat nový nástroj pro sledování a podporu zdravého neurologického vývoje u dětí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 21 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 23 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
včera v 09:37

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...